Schwarz: Druhý pilíř má být povinný, jinak lidé nepřijdou

O vstup do nového pilíře penzijního systému zatím projevilo pouze 32 tisíc lidí. Přitom ti, kterým je více než 35 let, mají čas na vstup pouze do konce června. Podle známého ekonoma a bývalého děkana Národohospodářské fakulty VŠE Jiřího Schwarze by měl být vstup do něj povinný. "Lidé, pokud by chtěli z toho druhého pilíře vystoupit, tak by o to museli sami aktivně zažádat," řekl Schwarz v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.

Proč je tak malý zájem o nový pilíř?

Tak existují nejméně tři důvody. První důvod je politický, zpochybňování penzijní reformy, to znamená druhého pilíře, sociální demokracií. Ta vykazuje největší voličské preference a vypadá to, že má velké šance uspět příští rok ve volbách, přičemž říká, že druhý pilíř zruší. Druhým důvodem je, že reforma byla připravována na přelomu let 2010 a 2011, kdy makroekonomické predikce byly příznivější, než je současná hospodářská situace a než jsou současné makroekonomické predikce, které determinují očekávání obyvatel.

Jak tomu mám rozumět?

Lidé cítí určitou nejistotu ohledně budoucího ekonomického vývoje. Z toho důvodu se nechtějí dlouhodobě zavázat, že budou ve druhém pilíři spořit a k tomu ještě navíc odvádět dvě procenta ze svých úspor, protože se mohou například bát nezaměstnanosti anebo jiných neočekávaných okolností. A ta část svých úspor, kterou budou převádět do druhého pilíře, jim může chybět.

Říkal jste, že jsou tři důvody. Který je ten třetí?

Třetí důvod je možná velký úspěch třetího pilíře (bývalé penzijní připojištění, dnes doplňkové penzijní spoření - pozn. red.). Lidé, kteří se do něj ve velkém množství přihlásili, úplně jasně nevidí rozdíl mezi druhým a třetím pilířem, i když tam je. Zdá se jim, že dostatečně sami převzali odpovědnost za své stáří a jsou připraveni se sami o sebe postarat. A proto nevidí důvod zapojit se do nového spoření.

Národní ekonomická rada vlády (NERV), které jste členem, přišla s vlastním návrhem parametrů penzijní reformy. Podle ní by měl být do nového penzijního pilíře povinný vstup lidí mladších čtyřiceti let. Pomohlo by to rozjezdu nového pilíře?

Určitě. Především by tam automaticky museli vstupovat lidé, kteří vstupují do pracovního procesu. Takže tam by byl takzvaný povinný vstup, ovšem byl by možný výstup. Já jsem byl ovšem pro zavedení nového pilíře, který by byl povinný, kde by nebyl opt-in (peníze, které do systému vkládají lidé ze svého, nad rámec sociálního pojištění - pozn. red.) a s existencí státního fondu, za který by přímo zodpovídal stát. To znamená, že ti lidé, kteří by nechtěli jít do žádného ze soukromých fondů, tak by byli ve státním fondu.

Někteří ekonomové vybízeli vládu, aby penzijní reformu odložila s ohledem na situaci na světových finančních trzích. Myslíte, že by to po čase třeba mohlo vést k většímu zájmu o nový pilíř?

Ne. Stejně bychom mohli argumentovat v roce 2011, dostali bychom se do tohoto termínu. Nyní vidíme, že by byl argument znovu pro odložení. Takže otázka zní, do jaké hospodářské situace bychom se dostali. Odkládání není receptem pro úspěch. Receptem pro úspěch je zavedení a možnost doladění tohoto systému. To znamená provádění parametrických změn.

Jaké parametrické změny by se měly provést, aby se ten nový pilíř pro lidi zatraktivnil?

Důležitá a nejlepší náborová praxe je zkušenost. Takže bych doporučoval zavedení povinného, automatického vstupu. Lidé, pokud by chtěli z toho druhého pilíře vystoupit, tak by o to museli sami aktivně zažádat. Pak si myslím, že dalším omezujícím prvkem je opt-in  Pozitivní efekt, který by motivoval větší množství obyvatel, by určitě měla i velikost takzvaného opt-outu (částka převáděná ze sociálního pojištění - pozn. red.). Místo tří procent by to mohlo být pět nebo šest. Větší část lidí by tak skutečně viděla atraktivitu toho systému.

Základy penzijní reformy   Od začátku ledna si mohou lidé dobrovolně převádět část sociálního pojištění (tři procentní body z 28 procent hrubé mzdy jdoucí na pojištění) namísto do státního pilíře do soukromých penzijních společností. Podmínkou je, že dají dvě procenta hrubé mzdy ze svého. Za to pak budou po odchodu do penze dostávat od penzijních společností další důchod. Ten státní se jim ovšem bude krátit v závislosti na částce, kterou převáděly do penzijních společností místo do státního systému. O tom, zda se jim to vyplatí, rozhoduje výše jejich mzdy. Podle vlády je to výhodně pro 50 procent lidí.

Čtěte dále

další zprávy