Offline limit pro evidování tržeb si přejí podnikatelé zvýšit

13.06. 14:42 | Autor: ČTK

Elektronická evidence tržeb (ilustrační foto).

Asociace malých a středních podniků i Hospodářská komora požadují zvýšení limitu pro evidování tržeb offline, a to až na 750 tisíc korun ročně. Celkově se podnikatelé v názoru na vládou schválené změny v EET liší. Někteří je považují jen za změnu "na oko", která nemá vůbec za cíl zjednodušit podnikatelské prostředí. Další změnu naopak vítají s tím, že podpoří podnikání nejmenších živnostníků.

Podnikatelé s nízkými příjmy, kteří zároveň nejsou plátci DPH, by mohli během příštího roku začít evidovat tržby bez připojení k internetu. Museli by ovšem využívat papírové účtenky poskytnuté ministerstvem financí a čtvrtletně posílat Finanční správě údaje o tržbách.

Například Podnikatelské odbory považují novelu za výraz pokrytectví vlády. "MF se jejím formulováním tváří, jako by vycházelo vstříc rozhodnutí Ústavního soudu, ve skutečnosti však mění pro nejmenší podnikatele jen jednu povinnost za jinou. Nejedná se o zmírnění dopadu EET na nejmenší podnikatele," řekl předseda podnikatelů Radomil Bábek. Podle něj by bylo nejlepší novelu zamítnout.

"Není to o výjimkách. Pokud chce stát skutečně ulevit podnikatelům z elektronické evidence služeb, tak by měl především narovnat stávající nerovné postavení mezi podnikateli a státem," uvedla majitelka rodinné restaurace Králík Ivana Karhanová.

Výkonný ředitel společnosti Editel Jan Mrvík upozornil, že papírová evidence tržeb je krokem zpět. "Navíc do toho může vstoupit lidský faktor, kdy úředník chybně přepíše údaje, vznikne chyba a pak se bude zbytečně a nákladně řešit," uvedl.

Wagenknecht: Skvělý bizár

Výhrady k novele má i Hospodářská komora. "Hospodářská komora zvláštní režim EET podpoří jen tehdy, pokud by ho mohli využívat i živnostníci, kteří mají podnikání jako jediný či hlavní zdroj svého živobytí. Rovněž povinná čtvrtletní komunikace se správcem daně by jako nadbytečná administrativní zátěž mohla být přehodnocena," uvedl tajemník Úřadu Hospodářské komory Tomáš Vrbík. Zároveň komora požaduje zvýšení limitu na 750 tisíc korun ročně.

"Hospodářská komora by považovala za rozumné, kdyby v perspektivním dlouhodobějším řešení evidenčních povinností drobných podnikatelů měla místo i tzv. jedna paušální daň," dodal Vrbík.

Naopak podle daňového poradce a jednatele společnosti Kodap Vlastimila Sojky jsou navržená opatření pro drobné podnikatele vítanou úlevou. "Současný stav řadu lidí odrazuje od zahájení drobného podnikání ´na zkoušku´, protože je to spojeno s velkými počátečními náklady a administrativní zátěží," uvedl.

S offline evidováním tržeb souhlasí i Asociace malých a středních podniků a živnostníků. "Je zcela správně, že malí podnikatelé budou mít možnost zvolit si do určitého obratu i papírové vykazování tržeb. To do určité míry nebude žádná významná změna vůči původnímu režimu, protože firmy musí tak jako tak evidovat pro daňové účely tržby," uvedl předseda asociace Karel Havlíček.

Zároveň dodal, že hranice 200 tisíc korun asociace nemůže přijmout a požaduje ji navýšit na 500 tisíc korun, což odpovídá například situaci Rakousku.

"Skvělý bizár. Snížení podnikatelské zátěže drobných živnostníků prostřednictvím zasílání papírových účtenek na finančák. Jsem zvědavý, co s nimi budou úředníci dělat," komentoval rozhodnutí vlády na Twitteru bývalý náměstek na ministerstvu financí Lukáš Wagenknecht.

Podle údajů Finanční správy ze 7. června aktuálně eviduje tržby 170.758 poplatníků, kteří dosud zaevidovali zhruba 5,9 miliardy tržeb.

Skvělý bizar. Snížení podnikatelské zátěže drobných živnostníků prostřednictvím zasílání papírových účtenek na finančák. Jsem zvědaví co s nimi budou úředníci dělat. https://t.co/2P8WeTjSuv
- Lukáš Wagenknecht (@WagenknechtLuk) 13. června 2018