Malé pivovary se o budoucnost nebojí. "Náš vliv je znát"

Začíná přituhovat. Velký průmyslový pivovar Gambrinus se ve své reklamní kampani "trefil" do malých pivovarů, které v České republice v posledních letech rostou jako houby po dešti. Majitelé malých pivovarů a pivovárků se ale o svou budoucnost nebojí. Potvrzuje to i František Jungmann, ředitel pivovaru Rohozec z Českého ráje.

Pivní konzumenti v minulých dnech řeší dennodenně otázku, jaké české pivo je to nejlepší. Výběr mají vskutku pestrý, v tuto chvíli funguje v tuzemsku 307 míst, kde se vyrábí pivo. Kampaň plzeňského piva Gambrinus ovšem přidala další námět k diskusím. Je lepší zlatavý mok od průmyslových pivovarů, nebo od těch nejmenších, kde tolik nehledí na objem výroby? Poznají vůbec rozdíl? A kolik lidí se rozhoduje jen podle obalu?

Co říkáte na reklamní kampaň pivovaru Gambrinusu? Nevnímáte ji jako signál, že se menší pivovary stávají stále silnější konkurencí, byť je jejich podíl na trhu stále minimální? (V květnu spustil Gambrinus utajenou akci a v deseti vybraných restauracích nabízel své pivo pod značkou fiktivního minipivovaru Patron. V reklamních spotech se nyní snaží upozornit na to, že se spotřebitelé často rozhodují podle obalu, než podle chuti, pozn. aut.)

Osobně jsem tuto reklamu neviděl, ale pravděpodobně to byla pěkná, nejspíš dobře zaplacená kulišárna, ale to reklamy přece i bývají... Minipivovary produkují odhadem 300 až 500 tisíc hektolitrů piva, což je velikostně jeden velmi slušný střední pivovar. To už je na trhu poznat, pocítí to každý, ne že ne. Kdyby měl velký pivovar říct, že o 100 tisíc hektolitrů navýší svou produkci, byl by to pro něj velice zajímavý, lukrativní byznys.

Názor Martina Lexy, ředitele pražského minipivovaru Hostivar

O kampani Gambrinusu:  Samotnou reklamu jsem neviděl. Každopádně je to důkaz toho, že přestože velké pivovary tvrdí opak, začaly minipivovary vnímat. Vím, že náš vliv je z hlediska čísel zanedbatelný, ale ten trend tady je a oni už to taky zaznamenali. Neznám přesná čísla, ale někde jsem zaslechl, že dali za kampaň deset milionů. Za ty peníze šlo mít celý minipivovar. Kdyby je možná investovali do zkvalitnění vlastní produkce, určitě by to také bylo znát. O rostoucím počtu pivovarů v ČR: Kde je strop, zatím nikdo neví, to je otázka pro věštce. Kompletní číslo přesáhlo tři stovky a podle mě to ještě není konec. Už teď mám informace o nových plánovaných pivovarech. Nedostatkovým zbožím se ale stávají kompetentní lidé. Není problém zaplatit nové technologie, ale lidský faktor je rozhodující. Bez kvalitního sládka nemohou fungovat.

Jak se stavíte k boomu minipivovarů? Počet míst, kde se vyrábí pivo, se už blíží ke třem stovkám.

Pro spotřebitele je to určitě zajímavé, o to složitější je to pro jejich provozovatele. Někteří provozovatelé si myslí, že udělat dobré pivo je sranda. Problémem minipivovarů myslím začne být nedostatek kvalifikovaných lidí. Je to cítit už dnes. Už teď je málo lidí, kteří to umí. Minipivovar se buduje od píky, kvalifikovaného člověka musí mít už ve chvíli, kdy se staví. Není to jen o tom, že někdo bezmezně věří projektantovi, který často nerespektuje pivovarské návyky. Když není k dispozici pivovarský, který vše usměrní a dá do toho svou invenci, tak to často nedopadne dobře. Problém je pak i s provozem, chvíli se to dá udržet, ale pak mohou přijít výkyvy v kvalitě.

Je to signál pro studenty zamýšlející se nad svou budoucností, když v pivovarnictví chybí dostatek kvalifikovaných lidí?

Svým způsobem ano. Boom minipivovarů tu je a řemeslo sladovníka by mohlo být do budoucna lukrativní. Všichni nemohou pracovat u počítače. Zlaté české ručičky poslední dobou už vůbec nejsou zlaté. Vzdělání je ale jen první krůček. Je potřeba spousta zkušeností, manuální zručnost, sociální inteligence i cit. Pivovarství je branže, která má hodně široký záběr.

Rohozec stále patří mezi menší průmyslové pivovary. Plánujete zvyšování výroby?

Řadíme se do kategorie do 100 tisíc hektolitrů ročně a v tomto směru se chceme i vzhledem ke své historii prezentovat. Zabýváme se hlavně tím, jak si své místo v této kategorii udržet.

V Libereckém kraji je nejnižší počet pivovarů. Čím to podle vás je?

V poslední době zde vznikly nové ve Cvikově a Frýdlantu. Nehledal bych v tom nic složitého, asi to souvisí s velikostí krajů. Jsme jeden z nejmenších, třeba v karlovarském na tom asi budou podobně (nachází se zde 9 pivovarů, pozn. aut.)

Berete to jako svou výhodu?

Ne, konkurence je vždy a všude. Snaží se sem dostat velké pivovary i jiné menší z dalších krajů. Velký "útok" na Český ráj teď udělal Staropramen. Cenově se ale nijak nepodbízíme. Snažíme se vystupovat jako pivovar, který sem patří. Svou domácí zónu si musíme hájit a je jedno, zda je pivovar vzdálený deset nebo sto kilometrů. Republika není tak velká. Stále patříme v rámci Evropy mezi státy, kde je stále hodně průmyslových pivovarů, což je rozdíl oproti například Slovensku nebo Polsku.

František Jungmann (53 let); ředitel Pivovaru Rohozec, a.s.

Za svou třicetiletou kariéru v pivovarnictví prošel mnoha pivovary, zejména v severních Čechách. Před revolucí začínal v národním podniku Severočeské pivovary, působil v již neexistujícím pivovaru Louny, také ve Zlatopramenu, Velkobřezenském pivovaru, Kutné Hoře (Dačický) a před deseti lety nastoupil do rohozeckého pivovaru.

Jak si vaše pivo vede v zahraničí?

Blízká část Polska za hranicemi, vojvodství Jelenia Góra, je už pro nás vlastně součástí tuzemského trhu. Máme zde velkosklad, který distribuujeme jenom naše pivo. Jsme tam už zavedená značka. V Německu máme taky zájem se více prosadit, byl by i z druhé strany, ale nejsme pivovar, který by chtěl soutěžit s cenou. V Německu mají období levných piv do řetězců, podobně jako v Česku. Spousta místních pivovarů takové pivo dodává, obzvlášť když je nyní příznivý kurz eura. Osobně si ale myslím, že to není budoucnost, a také se tak nechováme. Snažíme si budovat trh v Polsku stejně jako tady. Spolupracujeme s podniky, s nimiž máme dlouhodobý vztah, nesnažíme se prodat pivo za každou cenu.

Dodáváte svůj produkt i do jiných států?

Kromě Polska ještě exportujeme do Skandinávie, Ruska, Itálie, Číny, Izraele...

Marketing je jednou z hlavní součástí úspěchu pivovarů. Co pro větší známost děláte vy?

Naše finanční možnosti nejsou příliš velké. Děláme to po svém, využíváme své lokality a musíme sázet na patriotismus a inteligenci lidí. Věříme, že i když jim někdo dokola v televizi vykládá, jak je jejich pivo nejlepší, že na to hned bezhlavě neskočí. Každý by si to měl zkusit a dojít k názoru sám a věřit tomu, co mu chutná...

Rohozecké pivo kdysi nemělo příliš dobrou vizitku. Situace se ale změnila. V okolí přibývá hospod, kde se točí vaše pivo. Bylo složité vytlačit velké pivovary z místních hospod?

Spíš než složité to bylo dlouhé. Jsem tu jen deset let, ale pivovar neměl dobré jméno, předtím byl v konkurzu. Dříve se z legrace říkalo, že je to pivo znalců. Kdo ho zná, tak ho nepije. Když jej koupili naši současní akcionáři, bylo to špatné. Dnes už to tak není. Vyrábíme pivo, které je v regionu vyhledávané a hospodští si sami zavolají a žádají o spolupráci. To je pro nás ten nejlepší signál.

Jak dlouho trval tento přerod značky a jeho výsledné kvality?

Minimálně pět let jsme se s tím lopotili. Změnit se muselo téměř všechno. Chyba byla v samotné kvalitě, která je alfou a omegou. Můžete se starat obchodně, o co chcete, ale kvalita je nutná podmínka. Druhá věc je neformálním způsobem na okolí působit, že je pivo dobré a správné. To se nám snad trochu povedlo.

Oproti mnoha jiným pivovarům máte velkou výhodu, své okolí. Pozorujete, že se váš pivovar stává vyhledávaným cílem turistů? 

Český ráj byl vždy založený na turistice a poslední dobou i na cykloturistice, takže i odbyt našeho pivo je hodně závislý na sezoně a na občerstvovacích místech hodně zaměřených na cyklisty. U nás je to taková obvyklá zábava, jezdit na kole a občas si k tomu dát pivo. Za takovou aktivitou sem jezdí lidé z celé České republiky.

Patříte sám mezi "pivní" turisty?

Moc ne. Ocením dobré pivo, občas nějaké ochutnám, když na něj narazím při výletu nebo na dovolené. Abych ale vyloženě vyhledával návštěvy v jiných pivovarech, z toho už jsem asi trochu vyrostl. Z dřívější doby jsem jich viděl hodně, spousta jich je ale nyní už zavřených.

Budovy pivovaru prošly viditelnou rekonstrukcí. Bylo její záminkou nalákání dalších návštěvníků?

Rekonstruovali jsme pivovar do dřívější podoby. I díky tomu jsme přitáhli návštěvníky z Českého ráje i přímo do pivovaru. Je důležité, aby byl pivovar hezký, v pěkném prostředí a ideálně k tomu nabízel i nějaký program. Potom přijdou lidé a z návštěvníků se můžou stát naši zákazníci a štamgasti.

V nedávné době jste začali s prohlídkami areálu. Je o ně mezi těmito výletníky zájem?

Je, veliký. Pro nás je to ale složité v jedné věci. Dokončujeme tady ještě spoustu přestaveb, kvůli kterým musíme občas prohlídky přerušit. Třeba teď pracujeme na určitých technologiích uvnitř a budeme rádi, když vše stihneme do konce června. Není totiž možné, aby do těchto prostor nyní chodili cizí lidé. O prázdninách plánujeme ale kromě sobotních termínů i středeční exkurze, aby se do pivovaru mohli podívat i lidé, kteří jsou tu na dovolené. Samozřejmě ale nejsou prohlídky náš hlavní byznys, nejsme hrad nebo zámek. Je to pro nás vedlejší činnost, kterou musíme časem zlepšit. Jsme v první řadě pivovar, navíc malý, takže jsou naše možnosti omezenější. Nejsme velký pivovar, kde na vše mají obrovský ansámbl lidí a zabývají se tím profesionálně. Pomalu chystáme pozici pro takového kastelána pivovaru, jenž se bude o vše potřebné kolem exkurzí starat. Je to ale běh na dlouho trať, nyní to vše bereme jako nultý ročník.

Spolupracujete s cestovními kancelářemi?

Občas ano. Snažíme se dostat do databáze cestovek, aby o nás věděli a vytipovali si nás při svých trasách jako novinku. Turisty asi nebaví, když jim dokolečka ukazují to samé. Myslím, že pivovar pro ně může být atraktivní.

Čtěte dále

další zprávy