Květnová data o průmyslové a stavební výrobě či o zahraničním obchodu ukazují na propad

Průmyslová výroba v Česku v květnu zpomalila meziroční pokles na 25,7 procenta z rekordní úrovně 33,7 procenta v dubnu. O víc než 45 procent se snížila výroba motorových vozidel. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Domácí průmysl se v květnu začal vzpamatovávat z útlumu, do kterého se dostal kvůli opatřením vlády proti šíření nákazy koronavirem.

"Výroba ve většině podniků začala postupně pozvolna nabíhat," uvedl ředitel odboru statistiky průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. "Výroba motorových vozidel se obnovila zhruba z poloviny," dodal. V době vrcholící koronavirové krize zastavily výrobu všechny tři velké automobilky v ČR.

Pokračoval pokles výroby v odvětvích navázaných na automobilový průmysl. V gumárenském a plastikářském průmyslu se produkce v květnu snížila meziročně o 38,6 procenta, v kovodělném průmyslu téměř o čtvrtinu. Meziměsíčně byla ale průmyslová výroba po vyloučení sezonních vlivů vyšší o 13,8 procenta.

Hodnota nových zakázek v květnu ve sledovaných odvětvích meziročně klesla o 34,7 procenta, výrazněji se snížily objednávky ze zahraničí než z ČR. Tržby v průmyslu meziročně klesly o 28,8 procenta, větší pokles byl u tržeb z přímého vývozu než u domácích tržeb.

Zaměstnanců v průmyslu v květnu meziročně ubylo o 3,6 procenta. Jejich průměrná hrubá měsíční mzda se snížila o 6,1 procenta. Pokles počtu zaměstnanců i jejich mezd proti dubnu zrychlil.

Stavebnictví

Propad stavební výroby v ČR zrychlil. V květnu se meziročně reálně snížila o 7,6 procenta z dubnových 4,6 procenta. Pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, opět kleslo. Naopak inženýrské stavitelství, do kterého patří z velké části dopravní infrastruktura, vzrostlo, ale již výrazně menším tempem než v předchozích měsících.

"Zatímco pozemní stavby klesají několik měsíců, pro inženýrské je květnové zpomalení novinkou. Větší podniky si dynamiku dokázaly udržet, ale menší firmy a živnostníci byli výrazně pod úrovní loňského května. Naopak se stabilizovala situace v oblasti stavebních povolení a bytové výstavby," komentovala výsledky vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

Produkce pozemního stavitelství se proti loňskému květnu snížila o 11 procent, tedy zhruba stejně jako o měsíc dříve. V inženýrském stavitelství byla v květnu meziročně vyšší o 1,2 procenta, v dubnu ale stoupla o 13,5 procenta.

Stavební úřady vydaly meziročně o 2,8 procenta stavebních povolení méně, tedy 7625. V meziročním srovnání se ale začalo s výstavbou více bytů a více jich bylo i dokončeno. Počet zahájených bytů se zvýšil o 0,8 procenta na 3376 a dokončených bytů o 15,3 procenta na 2943.

Meziroční údaje o stavebnictví jsou očištěné. Meziměsíčně byla stavební výroba po vyloučení sezonních vlivů nižší o 2,9 procenta.

Zahraniční obchod

Zahraniční obchod ČR skončil v květnu přebytkem 1,3 miliardy korun, meziročně byl o 22 miliard korun nižší. Podstatný vliv na výsledek měly dopady opatření proti šíření koronaviru. Největší propad bilance zaznamenal obchod s motorovými vozidly, jejich vývoz v květnu klesl téměř o polovinu. V dubnu vykázal zahraniční obchod schodek 25,3 miliardy korun.

"Mírně přebytková bilance zahraničního obchodu se zbožím za měsíc květen by mohla budit určitý optimismus. Meziročně je to však výrazně horší výsledek. Rozplynula se čtvrtina dovozu a necelá třetina vývozu," uvedl vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička.

Ve srovnání s květnem loňského roku klesl vývoz o 29,8 procenta na 232,1 miliardy korun a dovoz o 24,9 procenta na 230,8 miliardy korun. Ve srovnání s letošním dubnem se export po sezonním očištění zvýšil o 12 procent a dovoz o 3,8 procenta.

Export motorových vozidel klesl v květnu meziročně o 45,7 miliardy korun a dovoz o 23,2 miliardy. Proti květnu loňského roku se kladné saldo motorových vozidel propadlo o 22,5 miliardy korun.

Zhoršila se také bilance obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji, a to o 6,6 miliardy korun. O více než tři miliardy horší výsledek vykázal zahraniční obchod s elektrickými zařízeními. Meziročně slabší byl také obchod s textiliemi, stroji a zařízeními i s plastovými a pryžovými výrobky.

Naopak příznivě na květnovou bilanci působil zejména menší deficit obchodu s ropou a zemním plynem, kde výraznou roli hraje především pokles cen na světových trzích.

Bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie skončila v květnu přebytkem 44,5 miliardy korun a byla tak meziročně o 16,4 miliardy nižší. Schodek zahraničního obchodu se zbožím s mimo unijními státy se prohloubil o 6,2 miliardy korun a dosáhl 41,9 miliardy korun.

Čtěte dále

další zprávy