Zemědělství utratilo 1,4 miliardy za poradenství

01.08. 08:53 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 01.08. 14:35

Ministerstvo zemědělství (MZe) rozdělilo v letech 2007 až 2014 na dotacích určených na vzdělávání a poradenství 1,4 miliardy korun, ačkoli nemělo představu, čeho chce podporou dosáhnout. Vyplývá to z prověrky Nejššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ministerstvo pod vedením nynějšího ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) uvedlo, že do zděděných projektů už nemohlo zasáhnout, chystá ale zásadní reformu poradenského systému.

Nejhůře podle NKÚ dopadla oblast dotací určených pro neziskové organizace. O těchto dotacích rozhodovaly do roku 2013 jednotlivé odbory MZe, a to každý podle svého uvážení a bez společných pravidel. Od roku 2013 MZe sice už mělo pravidla pro výběr projektů, přesto ale k získání dotace stačilo předložit jen velmi obecné a stručné informace o projektu a jeho souhrnných nákladech. "Z tak obecných žádostí nemohlo MZe posoudit, jestli je projekt kvalitní a dává smysl, a tedy jestli by měl dotaci získat," míní kontroloři.

"Zdědili jsme projekty, do jejichž realizace jsme už nemohli zasáhnout. Za působení současného ministra se například pravidla pro poskytování dotací neziskovým organizacím každoročně postupně zpřísňují," uvedla mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Ministerstvo si podle NKÚ ani nestanovilo strop výdajů, které bylo ochotné žadatelům proplatit. Dotaci tak získaly velmi rozdílné projekty. Například u vzdělávacích projektů pro děti se velmi výrazně lišily náklady na jednoho účastníka. Zatímco účast jednoho dítěte na vzdělávací akci Poznávej les všemi smysly vyšla na 30 korun a u akce Zemědělství žije pak na 40 korun, tak v případě slavností Rok na vsi to bylo 1400 korun na jednoho účastníka.

Nedostatky odhalili kontroloři i u národních dotací. Z nich ministerstvo financuje například krajská informační střediska, která mají bezplatně poskytovat informace o zemědělství a rozvoji venkova. V praxi se jedná obvykle o pronajatou kancelář, kde pracovník poskytuje konzultace. "Množství takto poskytnutých konzultací bylo ale v kontrolovaném období mizivé," uvedl NKÚ.

Krajské informační středisko Středočeského kraje poskytlo od roku 2010 do roku 2012 jen 35 osobních konzultací. Další konzultace poskytlo například pomocí 92 e-mailů a 59 telefonních hovorů. Cena jedné konzultace v roce 2010 vycházela na 11 tisíc korun, v letech 2011 a 2012 pak na 4500 korun. Celkově přispěl stát na provoz těchto center v letech 2007 až 2014 více než 45 miliony korun. Podle NKÚ jsou tato centra nepotřebná a jejich funkci by měly plnit jiné, už existující instituce.

Ministerstvo uvedlo, že zjištění NKÚ ohledně krajských informačních středisek podrobně vyhodnotí. "To nám poslouží k zásadní reformě celého poradenského systému, do kterého tato informační střediska patří. Reforma je plánována na letošní rok," dodala Ježková.

Určité nedostatky odhalili pracovníci NKÚ i u evropských dotací. Ministerstvo podle kontrolorů vybíralo projekty jen podle formálních kritérií, aniž hodnotilo jejich reálný smysl a kvalitu. Do roku 2013 resort také nestanovil maximální možnou částku, kterou mohli získat lektoři a přednášející na vzdělávacích akcích. V roce 2013 pak ministerstvo stanovilo limit na pět tisíc korun za hodinu, od roku 2014 ho snížil na dva tisíce korun za hodinu.

Podle NKÚ je důležité, aby si ministerstvo stanovilo priority dotační politiky. "Mělo by mít představu, jaké vzdělávací a poradenské aktivity chce podporovat a proč, a těmto kritériím přizpůsobit výběr projektů, které nakonec na dotaci dosáhnou," uvedli kontroloři. Podle NKÚ je důležité si také ověřit, jestli podpořená akce k něčemu byla, tedy například udělat průzkum nabytých znalostí, nebo zjistit, jak účastníci úroveň akce hodnotili. Jen takový přístup může zajistit, aby veřejné prostředky byly využity cíleně a smysluplně, uzavírá zpráva NKÚ.

Foto: ČTK , PICTURE ALLIANCE/CHROMORANGE / Bilderbox

Autor: ČTK