Zbytek z krácení dotací pro velké podniky by měl zůstat Česku

20.08. 20:06 | Autor: ČTK

Peníze, o které by mohly přijít velké zemědělské podniky kvůli krácení přímých plateb po roce 2020, by měly zůstat k využití českému státu. Česká republika tzv. zastropování plateb odmítá, považuje je za diskriminační, i kvůli tomu, že jsou v ČR v průměru největší zemědělské podniky. Píše to ministerstvo zemědělství v materiálu, který určuje vyjednávací pozici státu směrem k Evropské unii v diskusi o nastavení systému zemědělských dotací v novém programovacím období. Materiál dostane v pondělí k projednání vláda.

"Pro ČR je obtížně přijatelné zastropování přímých plateb dle velikosti zemědělských podniků, považuje jej spolu s degresivitou (postupným snižováním) za diskriminační a těžko obhajitelné," píše úřad.

Stát je ochoten jednat o zavedení platby na první hektary tak, aby se peníze přerozdělily částečně i mezi nejmenší podniky. Zemědělci mimo jiné dostávají peníze i podle počtu hektarů, na kterých hospodaří. Pokud se nakonec Evropská unie přikloní k variantě, že bude velkým podnikům nad určitou výměru dotace krátit či je nebude vůbec nad určitou plochu vyplácet, hrozí snížení dotací pro ČR v hodnotě zhruba 111 milionů eur (zhruba 2,9 miliardy korun) ročně. Pro některé podniky by to znamenalo výpadek poloviny peněz z platby na plochu oproti nekráceným dotacím.

Stát by v tom případě chtěl, aby se tyto peníze využily jiným způsobem, ale v českém zemědělství, hlavně aby se nemusely odvést do evropského rozpočtu.

Republika by také chtěla pokračovat v dávání podpory vázané na produkci, objem těchto dotací by mohl do budoucna vzrůst. Stát chce zachovat dvoupilířový systém financování zemědělství, chtěl by zjednodušit platby na tzv. ozelenění.

Ministerstvo si v materiálu stěžuje, že přestože se v posledních letech příliš nezměnila evropská legislativa ohledně čerpání peněz na projekty ve venkovském rozvojovém programu, změnil se však přístup evropských auditních orgánů. "Za subjektivně vykládané podmínky (jsou) navrhovány zcela neadekvátní sankce v podobě finančních oprav ve výši dvou, pěti, sedmi, deseti i více procent. S každým dalším auditem jsou navíc vyžadovány hlubší kontroly," dodává stát.

ČR například nyní splácí 810 milionů korun do unijního rozpočtu kvůli nedostatečné kontrole mezi roky 2010 a 2013. Kolem sankce se stále vede soudní řízení. Evropský audit Česku například vytkl, že inspektoři České plemenářské inspekce nekontrolovali, zda mají zemědělci aktualizovaný stájový registr prasat, skotu, ovcí a koz, nebo jestli včas hlásili přesuny zvířat.

Foto: ČTK , Šimánek Vít

Autor: ČTK