Vláda schválila zvýšení DPH. Zdraží bydlení a asi i potraviny

25.05. 13:42 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 25.05. 15:31

Vláda schválila zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) na 14 procent od roku 2012 a následné sjednocení sazeb DPH na 17,5 procenta od 2013. Kvůli zvýšení sazby tak mohou zdražit například potraviny, léky, městská hromadná doprava, ubytování, zdravotní a sociální péče nebo vstupné na kulturní akce.

Nyní je základní sazba DPH 20 procent a snížená 10 procent. Novelu zákona ještě čeká projednání v parlamentu.

Od tohoto kroku očekává ministr financí Miroslav Kalousek v příštím roce vyšší příjmy rozpočtu o 26 až 27 miliard korun. V roce 2013 by měly příjmy navíc činit jen 22 miliard korun. "Chybějící čtyři až pět miliard získáme úsporami v provozních nákladech státu," říká Kalousek.

ČSSD: Je to Jánošík naruby

Se sjednocením sazby DPH rozhodně nesouhlasí opoziční ČSSD. Její šéf Bohuslav Sobotka tvrdí, že pokud sociální demokracie získá v příštích volbách dostatečnou podporu, pak se vrátí opět k dvěma sazbám. Vláda podle Sobotky jedná "ve stylu Jánošík naruby". Bere peníze středním a nízkopříjmovým skupinám jenom proto, aby si lidé s vysokými příjmy mohli ukládat peníze do soukromých penzijních fondů.

"Jiný důvod to nemá," zdůraznil. Podotkl, že kromě Dánska jiná země EU jednu sazbu DPH nemá. A i Dánsko má řadu sociálně citlivých položek bez daně, dodal.

Kalousek nechce od navýšení DPH ustoupit

Šance, že knihy a tiskoviny budou vyjmuty z navýšení DPH, je mizivá. Ačkoliv má ministr financí Miroslav Kalousek na čtvrtek domluvenou schůzku s knihkupci a vydavateli, trvá na tom, že i pro ně bude platit navýšení daně z přidané hodnoty.

"Já naprosto chápu, že chtějí, abych si vyslechl jejich argumenty, nicméně koaliční dohoda je něco, co drží všichni koaliční partneři i poslanci, jsem přesvědčen," uvedl Kalousek. Uvedl, že přímo na schůzi kabinetu ministři upozornili na dopady zvýšení daně ve svých resortech. Považuje to za logické, koaliční dohoda už ale byla uzavřena.

Změny podle propočtů ministerstva financí dopadnou nejvíce na důchodce a nízkopříjmové domácnosti s dětmi. Těm by však měl stát následně dopady změn DPH nahradit pomocí valorizace důchodů nebo sociálními dávkami. Návrhy má podle materiálu předložit ministerstvo práce a sociálních věcí.

Peníze z DPH mají podle koaliční dohody jít na velkou důchodovou reformu. Mají nahradit výpadek způsobený odklonem peněz do nově zavedených soukromých penzijních fondů. Změny DPH by měly pocítit i obce a jednotlivá ministerstva.

Podle dřívějších informací médií ovšem stát na zvýšení DPH nevydělá a na důchodovou reformu mu nezbude skoro nic. Změna DPH má podle MfD přinést 22 miliard korun, ministerstva ale spočítala, že zhruba devět miliard korun budou činit výdaje spojené se zvýšením daně a dalších 11 miliard spolknou úlevy a výhody, kterými politici provedení reformy podmínili.

O kolik kdo přijde

Schválený návrh již obsahuje zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě u daně z příjmů fyzických osob o 1800 korun ročně, tedy o 150 korun měsíčně.

Také knihy budou patrně dražší. Životní náklady důchodců by se měly v roce 2012 zvýšit podle propočtů ministerstva financí, které zatím neobsahují případné kompenzace, o téměř dvě procenta - měsíčně o 313 korun. Nízkopříjmovým domácnostem by pak měly životní náklady měsíčně stoupnout o 263 korun, tedy o 1,87 procenta.

V příštím roce by přitom měly životní náklady kvůli změně DPH stoupnout všem skupinám domácností. Naopak v roce 2013 by měly náklady růst pouze důchodcům a nízkopříjmovým domácnostem s dětmi; ostatním by měly mírně klesnout.

Podle studie institutu CERGE-EI ukrojí příští rok plánované zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty z reálných příjmů tuzemských domácností v průměru 247 korun měsíčně. V roce 2013 se jejich výdaje kvůli sjednocení sazeb DPH zvýší průměrně o 410 korun. Nejvíc změna zasáhne desetinu lidí s nejnižšími příjmy. Jednotnou sazbu daně z přidané hodnoty nyní z členských zemí používá pouze Dánsko.

"Největší dopad se očekává u výdajů na městskou dopravu, oprav bytového fondu, svozu odpadů a samozřejmě příspěvků na provoz zřizovaných organizací (například školy, školní jídelny, knihovny), kde se změna týká zejména zvýšení cen vodného, dodávek tepla a potravin pro školní jídelny," uvádí schválený materiál.

Foto: Profimedia

Autor: ČTK