Maloobchodní tržby vzrostly za loňský rok ve stálých cenách o 6,5 procenta, což představuje nejlepší celoroční výsledek od roku 1997. Rekordní růst svědčí o stále větší chuti lidí utrácet peníze, a to díky vyšším mzdám, klesající nezaměstnanosti a nízkým úrokovým sazbám.

Zároveň ale zatím nehrozí, že by tento trend měl výrazně zvýšit v nejbližší době inflaci. Časem však centrální banka při nastavení měnové politiky bude muset vzít růst tržeb v úvahu, shodují se oslovení analytici.

Maloobchodní tržby vzrostly za loňský rok ve stálých cenách o 6,5 procenta. V loňském roce ani jednou tržby meziměsíčně neklesly.

V prosinci maloobchodní tržby meziročně vzrostly o 4,4 procenta, což je méně, než očekával trh. Důvodem je nižší počet pracovních dní. "Bez tohoto efektu by si maloobchodní tržby udržely přes šest procent (růstu)," uvedl analytik společnosti Atlantik FT Petr Sklenář. Podle něj si také zřejmě lidé nákupy vánočních dárků částečně rozložili na listopad a možná říjen.

"Tempo růstu tržeb v závěru roku zpomalilo dočasné ochlazení jinak velmi dynamické poptávky po automobilech. Údaje z posledních měsíců naznačují, že spotřebitelská poptávka byla důležitým faktorem růstu HDP v posledním čtvrtletí loňského roku," uvedl analytik Patria Finance David Marek. Podle něj maloobchodní tržby rostou tempem, které nemusí znepokojovat centrální bankéře.

"Výsledky maloobchodu zapadly do mozaiky rekordů - průmysl, zahraniční obchod - a kuriozit - veřejné finance, které ekonomika České republiky v posledních dvou letech dosáhla," uvedl analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Podle analytika České spořitelny Davida Navrátila se nijak nemění žebříček největších přispěvatelů k růstu tržeb. "Jsou to super- a hypermarkety. Dále pak prodejny s bytovým vybavením, od železářství přes nábytek až po elektroniku," uvedl.

I když maloobchod napovídá podle analytika ČSOB Petra Dufka o silné spotřebitelské poptávce v české ekonomice, stále podle něj nelze hovořit o přehřátí, které by vytvářelo tlaky na růst inflace. "Neustále sílící domácí i přeshraniční konkurence a vysoká otevřenost ekonomiky totiž brání viditelnějšímu přelévání poptávky do cen," dodal.

Podle analytika Komerční banky Jana Vejmělka je silný růst spotřeby v současné době jediným významnějším proinflačním faktorem, který může dříve či později centrální banku ovlivnit při rozhodování o nastavení úrokových sazeb.

V letošním roce lze podle Dufka očekávat podobný, i když ne tak silný růst maloobchodních prodejů. "Je pravděpodobné, že letošní tempo poklesne k pěti procentům, přesto budeme moci hovořit o úspěšném a vybalancovaném vývoji, který nevzedme vlnu poptávkové inflace," odhadl další vývoj.

Letos by podle Navrátila měly peněženky spotřebitelů podpořit i vyšší sociální dávky. "Takže obchodníci se mohou těšit na další žně. Růst spotřeby letos odhaduji na 5,5 procenta," uvedl.

Vyšší růst, o 6,5 procenta, odhaduje letos analytik Next Finance Vladimír Pikora. Spotřeba podle něj poroste díky nízké inflaci a růstu reálných mezd kvůli "velkým očím řady odborů". Na druhou stranu ekonomika poroste trochu pomaleji a proti růstu bude stát i vyšší srovnávací základna, doplnil Pikora. 
       
Maloobchodní ceny v zemích EU vzrostly podle údajů Eurostatu v prosinci meziročně po očištění o pracovní dny o 3,3 procenta a meziměsíčně o 0,7 procenta. Největším tempem rostly tržby v Lotyšsku (o 27,2 procenta), Estonsku (o 19,1 procenta) a v Polsku (o 12,3 procenta). Snížily se naopak v Belgii o 3,9 procenta a ve Slovinsku o 2,5 procenta.

Foto: ČTK/AP