Tranzit plynu přes Česko navzdory nižší tuzemské spotřebě roste

03.11. 16:10 | Autor: ČTK

Tranzit zemního plynu přes Českou republiku navzdory nižší tuzemské spotřebě meziročně roste. Vyplývá to z dat, která poskytl provozovatel tuzemských plynovodů, skupina Net4Gas. Loni proteklo přes ČR do zahraničí 41,9 miliardy metrů krychlových plynu, o 4,2 procenta více než v roce 2014. Nárůst proti roku 2012 byl více než pětinový. Spotřeba plynu v Česku přitom byla v minulých dvou letech zejména kvůli teplému počasí nejnižší v posledním desetiletí.

"Strategická poloha Česka je nejen v rámci evropské dopravy, ale také v rámci tranzitu plynu. Proudí přes nás nejen plyn z Ruska, ale také z Norska. Spuštění projektu Nord Stream, který dodává ruský plyn severní cestou mimo hlavní ukrajinský tok, ještě zvýšil objem plynu putujícího skrze naší republiku," řekl analytik společnosti Chytrý Honza František Bostl. Nord Stream byl uveden do provozu před pěti lety, 8. listopadu 2011.

Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Češi loni celkem spotřebovali 7,6 miliardy metrů krychlových plynu, meziročně o 4,5 procenta více. Spotřeba byla druhá nejnižší za deset let, méně plynu se v posledním desetiletí spotřebovalo pouze v roce 2014. Český plynárenský svaz již dříve uvedl, že relativně nízkou spotřebou plynu zapříčinilo především teplé počasí. Podle ERÚ byla loni průměrná teplota v Česku 9,8 stupně Celsia, o 1,9 stupně více, než je průměr.

Česká republika dováží převážnou část své spotřeby plynu z Ruska. Ruský plyn proudí do Česka především přes Ukrajinu a Slovensko. Česko je ale napojeno na alternativní trasy, a to plynovodem Gazela napojujícím ČR na zemní plyn z ruských zdrojů, dopravovaný do Evropy plynovodem Nord Stream po dně Baltského moře, a také plynovodem Jamal přes Bělorusko a Polsko.

Právě s Polskem se Česko dohodlo na dalším pokračování projektu plynovodu Stork II. Nezávazné memorandum o politické podpoře propojení plynárenských soustav obou zemí podepsali letos v září premiéři Bohuslav Sobotka (ČSSD) a Beata Szydlová. Stork II by měl Česku mimo jiné pomoci k napojení na terminál na zkapalněný zemní plyn, který Polsko nedávno otevřelo v přístavu Svinoústí.

Analytik Petr Hlinomaz uvedl, že v energetice se plyn jeví jako nevyhnutelná komodita. "Pokud bude docházet ke změnám, například k tak razantním, jak je plánují v Německu uzavřením jaderných elektráren do roku 2022, bude to plyn vedle uhlí, které by měly vyrovnávat výkyvy výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů," dodal.

Foto: ČTK , Eret Petr

Autor: ČTK