Solárníci zvažují napadení zákona o obnovitelných zdrojích u ÚS

19.09. 13:41 | Autor: ČTK

Zákon podle advokátky Samkové diskriminuje fotovoltaické elektrárny proti ostatním výrobcům elektřiny (ilustrační foto).

Solární sdružení zvažují, že napadnou u Ústavního soudu zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, který tento týden podepsal prezident Miloš Zeman. Zákon diskriminuje fotovoltaické elektrárny proti ostatním výrobcům elektřiny, řekla na tiskové konferenci advokátka Klára Samková, která zastupuje Českou fotovoltaickou průmyslovou asociaci (CZEPHO) a Alianci pro energetickou soběstačnost (AliES).

Solární sdružení se také chtějí bránit proti údajným pomluvám, které vůči provozovatelům fotovoltaických elektráren zaznívají od politiků nebo od předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové.

"V každém případě musíme udělat velmi podrobný rozbor situace. Nicméně ať je ten zákon jakýkoli, tak v něm přetrvává jedna věc, a to je diskriminační postavení provozovatelů fotovoltaických elektráren vůči provozovatelům všech ostatních druhů elektráren," řekla Samková. Podotkla, že například u větrných elektráren je menší pořizovací cena i kratší doba návratnosti než u solárních elektráren, i u větrníků je ale fixní doba výkupu.

Samková uvedla, že bude zvažovat napadení zákona u Ústavního soudu. V případě neúspěchu pak nevylučuje ani to, že by se podnikatelé v solárním sektoru domáhali svých práv u soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Zákon o obnovitelných zdrojích mimo jiné zavádí desetiprocentní solární daň na solární elektrárny uvedené do provozu v roce 2010. Dosud majitelé těchto elektráren platili daň ve výši 26 procent, její platnost ale měla skončit na konci letošního roku. AliES a CZEPHO dlouhodobě upozorňují na to, že solární daň prodlužuje návratnost investic do elektráren nad 15 let, které stanovuje zákon.

Podle Martina Sedláka z AliES navíc není prodloužení solární daně dostatečně ekonomicky podloženo. "Ministerstvo průmyslu a obchodu se minulý týden přiznalo k tomu, že návrh na zavedení desetiprocentní solární daně po celou dobu životnosti fotovoltaických elektráren kontrolovalo až zpětně po mimořádném jednání vlády, na kterém tento návrh vznikl," řekl Sedlák. Výpočty pro daň navíc podle něj neobsahují povinný poplatek na recyklaci, který majitelé solárních elektráren platí od letošního července.

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Solární sdružení se také chtějí bránit proti údajným pomluvám, kterým fotovoltaický sektor čelí. "V poslední době došlo k naprosto zásadním obviněním ze strany politiků i vysokých státních úředníků, která evokují podezření, že podnikatelé, kteří se zabývají fotovoltaikou, nelegálně ovlivňují politickou scénu, prosazují nelegálními cestami legislativní návrhy. A v poslední době jsou už nepokrytě obviňováni z kriminálních činů, například z pokusu o vraždu paní ředitelky Vitáskové," řekla Samková. "Jsme svědky jevu, kdy je uměle vzedmuta vlna nenávisti," dodala.

Prezident Zeman v květnu označil solární sektor za největší tunel v českých dějinách. Vitásková pak v minulosti uváděla, že existuje fond určený na její dehonestaci a že má i obavy o svůj život. Dávala to do souvislosti s tím, že ERÚ pod jejím vedením usiluje o omezení podpory pro fotovoltaické elektrárny.

Samková bude jménem CZEPHO a AliES požadovat, aby politici a Vitásková doložili své výroky na adresu solárních podnikatelů. Pokud tak neučiní, chce Samková požadovat omluvu, případně ji i vymáhat soudně.

Solární energetika zažívala v Česku boom v letech 2009 a 2010, kdy se snížila pořizovací cena fotovoltaických panelů, ale neklesla výkupní cena elektřiny z nich. Podle ERÚ byl solární boom hlavní příčinou prudkého zvýšení příspěvku na obnovitelné zdroje, který z větší části platí spotřebitelé v cenách elektřiny, z menší části ho hradí stát z rozpočtu. Letos by mělo celkem jít na obnovitelné zdroje 44,4 miliardy korun.

Zástupci průmyslu uvádějí, že kvůli vysoké podpoře obnovitelných zdrojů ztrácejí tuzemské firmy konkurenceschopnost. Nový zákon o obnovitelných zdrojích by měl růst poplatku na obnovitelné zdroje obsažený v ceně elektřiny zastavit. Zatímco letos je tento poplatek 583 korun za megawatthodinu, od příštího roku by neměl překročit 495 korun za megawatthodinu. Očekává se ale, že zároveň s tím vzroste částka, kterou stát platí z rozpočtu.