Kočárník: Vládě dávám nedostatečnou

22.01. 10:33 | Autor: Petr Musil

Pět let šéfoval státní kase. Byl to na další dvě dekády poslední ministr financí, který dokázal udržet rozpočet v přebytku. "O tom, že musí být státní rozpočet sestaven jako vyrovnaný, se na vládě nevedla žádná diskuse," říká IVAN KOČÁRNÍK.

Po dvaceti letech máme státní rozpočet v přebytku. Je to důvod k radosti?

Po tak dlouhé době, kdy jsme měli značné rozpočtové schodky, to jistý důvod k radosti je. Minimálně proto, že by to mohl být, doufejme, náznak změny trendu. Z čeho ale nelze mít radost, je obrovský rozdíl mezi plánovaným a skutečným rozpočtovým výsledkem.

Ano, původně se počítalo s deficitem sedmdesát miliard korun, ale skutečnost je o 132 miliard jinde. Jakou známku si podle vás ministerští úředníci za tak špatné plánování zaslouží?

Abych byl spravedlivý, musím říci, že asi za polovinu toho špatného odhadu pravděpodobně nemohli. Více než šedesát miliard představují peníze, které nám Brusel poskytl opožděně. Ale i tak tam zůstává špatně odhadnutých sedmdesát miliard, což je tristní. Jinou známkou než nedostatečnou to tedy ohodnotit nemohu.

Ministerstvo financí a potažmo vláda jsou také kritizovány, že přebytku bylo docíleno za cenu razantního snížení investic. Ty meziročně propadly více než o polovinu.

Ten pokles investic bych jim tolik nevyčítal. Jednak proto, že byl v zásadě takto naplánován, a jednak proto, že objem investic z roku 2015 nebylo z řady důvodů možné zopakovat.

Na příjmové straně rozpočtu celkem slušně vzrostl výběr daní. U daně z přidané hodnoty byl nárůst přes pět procent, u daní ze zisků firem skoro dvanáct procent. Je to důkaz efektivnějšího fungování Finanční správy, jak zdůrazňuje Andrej Babiš?

To se dnes nedá jednoznačně posoudit. Pořádná a poctivá analýza fungování Finanční správy a detailních výsledků státního rozpočtu za minulý rok je teprve před námi. Proto bych byl v hodnocení opatrnější. Konstatování, že Finanční správa funguje efektivněji, v sobě podle mého nese jistou marketingovou stopu.

Prakticky okamžitě po oznámení výsledků rozpočtu se strhla debata o tom, jak s přebytkem naložit. Ten ale prý fyzicky neexistuje. Jak to tedy je?

Pokud bych měl odpovědět přesně, musel bych detailně znát techniku financování státního dluhu v roce 2016. Vypadá to ale tak, že ministerstvo financí vidělo, že rozpočet skončí v přebytku, a tak neemitovalo dluhopisy, které by jinak normálně vydalo. Je tedy možné, že účetně přebytek existuje, fyzicky ovšem nikoli.

*Jak se bude řešit situace, když poslanci rozhodnou, že se loňský přebytek použije například na dálnice?

*Jak Ivan Kočárník vzpomíná na období těsně před měnovou krizí a po ní v roce 1997?

*A co si myslí o kritice Jana Stráského na adresu české cesty privatizace?