Kalousek: Skutečná ztráta za IPB bude přesahovat 100 miliard

06.01. 12:10 | Autor: Jiří Štefek

Na Dědka a Tůmu trestní oznámení nepodám, říká ministr Kalousek.

Ministr financí Miroslav Kalousek odhaduje, že konečná skutečná ztráta za IPB bude přesahovat 100 miliard korun. V rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ vyloučil, že by jeho úřad podal trestní oznámení i na tehdejší viceguvernéry Oldřicha Dědka a Zdeňka Tůmu, ačkoli i oni podepsali státní garance k prodeji banky.

Jak se s odstupem času díváte na celou kauzu okolo IPB? Jak je možné, že z ní český stát odchází jako poražený?
Zde musím zopakovat některá fakta. Zásah státu v IPB byl nezbytný. Krach této banky by jinak způsobil kolaps celého bankovního systému. Druhou věcí však je, zda následný prodej očištěné banky i se státními garancemi byl proveden s péčí řádného hospodáře. Tyto dvě věci je nutné od sebe oddělit. Já pro to mám takové přirovnání: hasiči přijeli správně rozsáhlý požár uhasit, ale proč přitom ještě museli onu budovu vydrancovat?

Jak do toho zapadá výrok pařížského tribunálu?
Nyní, po verdiktu pařížského tribunálu, neexistují vůbec žádné pochybnosti, a proto jsem také rozhodl o podání trestních oznámení. Z rozhodnutí tribunálu vyplývají dvě možnosti. Buď nucený správce, který měl prodávat majetek v hodnotě 34 miliard (na tuto sumu vyčíslil hodnotu banky londýnský tribunál v roce 2007, pozn. red.), ho prodal ze soboty na neděli bez výběrového řízení za 1 korunu, nebo majetek, který měl mít hodnotu 1 korunu, protože byl za 1 korunu prodáván, vláda přeplatila svými garancemi o 34 miliard.

To znamená...?
Oněch 34 miliard je tedy i výše škody, která daňovému poplatníkovi vznikla. Zde je potřeba připomenout, že těmito prostředky přispěl český daňový poplatník i belgickým akcionářům ČSOB.

Proč tedy nepřišel zásah už dříve?
Kdybych byl hysterický, rozdával bych trestní oznámení po verdiktu londýnského tribunálu. Tehdy jsme však považovali za důležitější učinit všechno pro to, abychom se pokusili získat oněch 34 miliard korun zpět. Z toho důvodu jsme vedli tříletou arbitráž proti ČSOB. Pařížský tribunál nyní konstatoval, že ačkoli jsou naše argumenty správné, Česká republika se ve smluvní dokumentaci z roku 2000 těchto prostředků vzdala ve prospěch privátního subjektu.

Zmínil jste podání trestních oznámení. Ta by měla být podle vašich slov ze závěru minulého roku podána na bývalé členy Zemanovy vlády kromě Miroslava Grégra, na nuceného správce Petra Staňka a exguvernéra Josefa Tošovského. Už se tak stalo?
Ještě ne, podání se zpracovává. Nestanovil jsem svým podřízeným přesné datum, dokdy se tak má stát. Navíc přednost má kvalita nad kvantitou. Ale určitě se tak stane v nejbližší možné době.

Nerozšíříte toto oznámení i na někdejší viceguvernéry Oldřicha Dědka a Zdeňka Tůmu, kteří rovněž podepsali státní záruky (tzv. Smlouva a Slib odškodnění, pozn. red.)?
To je vyloučeno, odpovědnost členů bankovní rady nelze odvodit. Navíc to byl přímo osobně tehdejší guvernér Tošovský, jenž se tenkrát v květnu - tedy měsíc předem - v Paříži sešel s šéfem ČSOB Pavlem Kavánkem a ministrem Mertlíkem, kde obdržel dokument, v němž bylo popsáno, jak bude převzetí probíhat a co která instituce bude dělat.

Stát na konci roku 2006 uzavřel smír s Nomurou. Která právní kancelář jej tehdy připravovala?
Zadávala to Topolánkova vláda. Tou kanceláří je Salans.

Daří se státu vymoci nějaké peníze zpět? Jinými slovy: kolik reálně bude činit konečný účet za IPB?
Určité operace stále probíhají, proto v tuto chvíli nejsem schopen přesně říci, o jakou částku půjde. Jestli to bude například 110 nebo 130 miliard.

Nicméně bude to více než 100 miliard korun?
Ano, to určitě.

Foto: ČTK

Autor: Jiří Štefek