K limitům čelem: vláda by měla co nejdřív rozhodnout

09.02. 08:45 | Autor: Martin Petříček

Místní obyvatelé uspořádali 28. ledna v Horním Jiřetíně na Mostecku shromáždění za zachování limitů těžby spojené se vzpomínkou na obce zbourané kvůli těžbě.

Prolomit! Neprolomit! Postavit! Nepostavit! Debaty o budoucnosti české energetiky připomínají nekonečnou telenovelu. Není v ní nouze o překvapivé zvraty ani o kýčovitá prohlášení. Ministerští úředníci přepisují návrhy státní koncepce stále dokola, předkládají různé akční plány a vrší jednu alternativní variantu za druhou. Ale tomu všemu chybí jasný směr a tah na branku. Ani čtvrtstoletí od konce centrálního plánování a zakonzervování hranic těžby uhlí v severních Čechách nemá stát v energetice jasnou vizi.

Nevíme, zda vůbec ještě potřebujeme uhlí, které je schované pod zemí za hranicí povolené těžby, či zda bude třeba postavit nové jaderné bloky. Navíc jako by si plánovači dali klapky na oči: zajímá je jen česká kotlina, moc nesledují, co se děje za Krušnými horami. A příliš ani nezjišťují, jaké podmínky panují na trhu - třeba to, že při současných nízkých cenách za energie se něco prostě nevyplatí stavět. Svět už je jinde.

Na jednu stranu nás zatím příliš netlačí čas. Česko má jako jedna z mála evropských zemí elektřiny přebytek, velkou část produkce vyváží za hranice. A bilance má být v plusu nejméně dalších pět let. Těm, kdo elektřinu v Česku vyrábějí (třeba ČEZ), tahle situace jistě vyhovuje. I když už nemají zdaleka takový "vejvar" jako před lety, kdy byly velkoobchodní ceny elektřiny proti dnešku dvojnásobné.

Jenže vyprávějte tohle všechno běžným lidem, kteří už léta žijí v nejistotě. Zakousne se rypadlo kvůli těžbě uhlí i do jejich pozemku? Vyroste jim za humny nová jaderná elektrárna?

Celý komentář si můžete přečíst v novém čísle časopisu TÝDEN, které vyšlo v pondělí 9. února.

Autor: Martin Petříček