Hrozba: Česko může přestat plnit podmínky pro euro

01.02. 17:24 | Autor: ČTK , - ala - | Aktualizováno: 01.02. 19:13

Česká republika přestane plnit jedno z maastrichtských kritérií, sníží-li se v letošním roce výkonnost její ekonomiky pod jedno procento. V nedělním diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl náměstek ministra financí Eduard Janota. Plnění pěti maastrichtských kriterií je nezbytné pro přijetí jednotné evropské měny.

Pro splnění maastrichtského kritéria hodnotícího zdraví veřejných financí musí být jejich deficit pod třemi procenty hrubého domácího produktu. To je však podle Janoty při výraznějším poklesu ekonomiky nereálné.

"My v dané chvíli říkáme, že při jednoprocentním růstu (HDP) jsme schopni tři procenta udržet. Pakliže bude ten růst nižší, bude-li nulový, tak si myslím, že v dané politické konstelaci, v dané chvíli, kdy celá řada zákonů by musela být projednávána parlamentem, je to nereálné a já si troufnu v této chvíli tvrdit, že za této okolnosti je nereálné udržet tříprocentní deficit," řekl Janota.

ČTĚTE TAKÉ: Zamrazilová: Česká ekonomika může zpomalit až k nule

Mojmír Hampl na setkání s novináři 16. ledna 2009. Ministerstvo financí nyní odhaduje, že české hospodářství letos poroste o 1,4 procenta. Zároveň ale upozorňuje, že růst může být i nižší, protože současná situace v ekonomice je nepřehledná. Plnění maastrichtských kritérií do budoucna kvůli současné světové finanční krizi už dříve zpochybnil i viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Centrální banka proto společně s ministerstvem financí doporučila vládě datum přijetí eura nestanovovat.

ČTĚTE TAKÉ: Nejhorší předpověď pro Česko: ekonomika neporoste

Premiér Mirek Topolánek ale už dříve ohlásil, že vláda oznámí termín vstupu do eurozóny letos 1. listopadu. Stanovení data přijetí eura podle Janoty bude politickým rozhodnutím. Ministerstvo financí nicméně podle něj prosazuje protikrizová opatření, která nebudou zvyšovat zadlužení České republiky. Výsledek loňského hospodaření státu, které skončilo deficitem zhruba o 30 miliard korun nižším, než předpokládal rozpočet, podle něj vytvořil "polštář" usnadňující přežití finanční krize.

ČTĚTE TAKÉ: Kalousek varuje: Schodek může být až 75 miliard

Foto: ČTK

Maastrichtská kritéria

1. Inflace - ČR loni neplnila, letos bude pravděpodobně plnit
- odchylka od průměru tří členských zemí s nejnižší inflací maximálně 1,5 procenta
2. Veřejné finance - ČR plní
- schodek veřejných financí maximálně tři procenta HDP
3. Zadluženost - ČR plní
- zadluženost země nesmí přesáhnout 60 procent HDP, i když je možné, aby stát s vyšší mírou zadluženosti přijal euro za předpokladu, že se jeho zadluženost trvale snižuje;
4. Měnový kurz - ČR zatím nevstoupila do systému ERM II
- udržování kurzu měny ve stanoveném pásmu alespoň dva roky
5. Úrokové sazby - ČR nemá problémy
- průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nesmí překročit o více než dva procentní body průměr úrokových sazeb tří členských zemí, které mají nejnižší inflaci