Dovoz huntuje zemědělství. Vzal práci 105 tisícům lidí

Česko je zahlceno potravinami z dovozu. Jenom v loňském roce činil rozdíl mezi hodnotou dovezených a vyvezených potravin a nápojů 34,3 miliardy korun - samozřejmě v neprospěch českého zemědělství. O práci kvůli tomu přišlo více než sto tisíc lidí, spočetli nyní statistici.

Zahraniční obchod s potravinami je v případě České republiky dlouhodobě deficitní a většinou se pohybuje v řádu desítek miliard. Svého dna dosáhla potravinová bilance nového tisíciletí v roce 2010, kdy schodek činil téměř 40 miliard korun. Dovezené potraviny a nápoje se přitom na celkové spotřebě podílejí více než třetinou.

Negativní dopad mají tyto výsledky nejenom na celkový výsledek českého zahraničního obchodu, ale i na stav českého zemědělství a zaměstnanost. Při ztrojnásobení dovozu potravin do České republiky se jejich tuzemská spotřeba zvýšila za roky 2000 až 2011 nominálně o zhruba třetinu, reálně pak o 12,5 procenta. "Naznačuje to vytěsňování domácích producentů z trhu s dopady na výši jejich produkce a zaměstnanost," konstatuje na svých webových stránkách Český statistický úřad. V zemědělství podle něj ubylo za uvedené období 15 procent chovaného skotu, 53 procent prasat a 31 procent drůbeže.

Podle propočtů Českého statistického úřadu přišlo z těchto důvodů v letech 2001 až 2011 o práci 105 tisíc lidí, z toho 83 tisíc v zemědělství a 23 tisíc v potravinářství. Jenom pro srovnání - ubyla tak více než třetina pracovních míst v zemědělství a téměř pětina v potravinářství.

Souběžně s tím, jak se snižuje mimo jiné množství chovaných hospodářských zvířat a drůbeže, se mění i struktura českého zemědělství. Stále více se například pěstuje řepka, která jde především na export. V roce 2006 se jí vyvezlo zhruba za půl miliardy, předloni téměř za dvě miliardy, loni to bylo už za 4,3 miliardy korun, což je více než stoprocentní meziroční růst. "Řepka přitom není tolik náročná na lidskou práci jako živočišná produkce, kde je třeba se o zvířata starat," sdělila on-line deníku TÝDEN.CZ Drahomíra Dubská z Českého statistického úřadu.

"Jsou tam samozřejmě i jiné důvody, než je rostoucí dovoz potravin," dodává. Svou roli v úbytku pracovních míst podle ní mohly hrát i investice do modernějšího zařízení, které nahradilo lidskou pracovní sílu. Údaje však podle ní ukazují, že zemědělci za sledované období odepsali více podobných zařízení, než kolik do nich investovali.

Změny legislativy

Dovoz potravin vidí jako jeden z hlavních důvodů poklesu pracovních míst i prezident Agrární komory Jan Veleba: "Druhým hlavním důvodem je výše platů v zemědělství." Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí totiž zemědělství patří mezi oblasti s nejnižšími platy.

Vnitřní trh

Z EU pochází 85 procent potravinového dovozu, Německo a Polsko na tom mají  podíl 44,8 procenta. Dovoz ze sousedních zemí se na dovozu potravin z EU do ČR podílel v roce 2012 ze tří pětin a jeho podíl mírně narůstá.

Úbytek pracovních příležitostí byl podle Veleby dokonce ještě větší, než vypočetli statistici. "Od vstupu do Evropské unie kvůli tomu podle našich propočtů zmizelo 100 až 120 tisíc pracovních míst," konstatoval Veleba. A může být podle něj i hůře. V dubnu 2015 totiž skončí takzvané mléčné kvóty, které udržují produkci mléka v členských státech EU na určité hranici. A například zemědělci v Německu, kde je podle něj chov krav dotovaný, prý čekají na to, až zaplaví český trh levným mlékem.

Čeští zemědělci se podle něj na to musejí připravit, situaci jim prý ovšem značně zkomplikoval premiér Nečas, který podle nedávné informace Hospodářských novin nechal při rozhodování o rozpočtu Evropské unie na roky 2014-2020 přesunout 300 milionů eur (přibližně 7,7 miliardy korun) z fondu rozvoje venkova do fondu soudržnosti. O jeho kroku předem nevěděla vláda ani parlament. Financial Times ho za tento krok dokonce zařadily mezi hlavní poražené únorového summitu.

Čtěte dále

další zprávy