ČEZ opraví Tušimice, větrníky u Dukovan zatím nebudou

13.04. 12:42 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 13.04. 16:55

Dosluhující uhelná elektrárna Tušimice II se dočká obnovy. Společnost ČEZ zahájí komplexní rekonstrukci začátkem června, investice si vyžádá zhruba 25 miliard korun. Termín ukončení prací je rok 2010. V pátek o tom informoval mluvčí skupiny ČEZ pro severní Čechy Ota Schnepp. ČEZ také chtěla postavit u Dukovan větrníky, lidé je ale nechtějí.

Projekt zahrnuje ve dvou etapách kompletní výměnu čtyř kotlů, rekonstrukci elektroodlučovačů, vybudování nového odsíření a opravu vodního hospodářství elektrárny.

Na upravených turbínových stolicích budou podle ředitele tušimické a prunéřovské elektrárny Otakara Tučka nainstalovány čtyři nové třítělesové turbíny, každá o výkonu 200 MW, které dodá společnost Škoda Power. "Zakázku na dodávku čtyř generátorů pro strojovnu, komplexního zařízení pro elektročást a systému automatizovaného řízení technologických procesů získala společnosti Siemens," uvedl.

Elektrárna nebude mít po obnově komín, výstup spalin bude zaveden do chladicích věží. "Stávající třísetmetrový železobetonový komín tak už nebude zapotřebí. Nové odsiřovací zařízení umožní vypouštění maximálně 200 miligramů kysličníku siřičitého do ovzduší, spíše ale méně. Tím se v předstihu přizpůsobíme novým evropským normám," doplnil Tuček.

Moderní technologie = úbytek zaměstnanců

V tušimické elektrárně z roku 1974 s instalovaným výkonem 800 megawattů ve čtyřech blocích nyní pracuje 182 lidí. Po zahájení výroby v obnoveném zdroji při stejném výkonu přijde díky moderní technologii o práci asi 70 zaměstnanců. Elektrárna Tušimice I byla uvedena do provozu v roce 1964, výrobu ukončila v roce 1998.

Životnost většiny uhelných elektráren ČEZ skončí do roku 2015, do jejich obnovy či výstavby nových bloků firma postupně investuje zhruba 100 miliard korun. Nové bloky budou sloužit minimálně 40 let, u modernizovaných zdrojů je to 25 let.

ČEZ má připraveny čtyři scénáře obnovy zdrojů energie, jež zohledňují zachování či případné prolomení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí. Při pokračování těžby za limity by náklady vzrostly o dalších asi 50 miliard korun. Dostatek paliva si firma zajistila podpisem smluv na odběr hnědého uhlí od těžebních společností Severočeské doly, Mostecká uhelná a Sokolovská uhelná až do roku 2050.

Skupina ČEZ vykázala loni konsolidovaný čistý zisk 28,8 miliardy korun při tržbách 159,6 miliardy korun.

Větrníky u Dukovan se pravděpodobně stavět nebudou

Park dvou až čtyř desítek větrných elektráren se v okolí dukovanské jaderné elektrárny na Třebíčsku zatím stavět nebude. ČEZ v této lokalitě nyní nebude podnikat další kroky a zaměří se na jiné obce na Vysočině, které o větrníky samy projevily zájem. V pátek to oznámil mluvčí společnosti Jiří Kosina. O jaké obce se jedná, neuvedl.

"Zároveň je potřeba říci, že zájem společnosti o lokalitu trvá," řekl mluvčí. Dodal, že časem se může postoj tamních obyvatel k větrným elektrárnám změnit. "Pak je společnost připravena pokračovat v jednáních," uvedl.

Firma ČEZ chtěla v okolí jaderné elektrárny vybudovat 39 větrníků, jejich počet byla ochotna snížit na dvě desítky. Největší větrný park v zemi za více než dvě miliardy korun měl vznikat v letech 2009 až 2011. Každá z elektráren měla mít výkon dva megawatty. Obcím za každý stožár ČEZ nabízel 100 000 korun ročně, případně i podíl z vyrobené elektřiny.

Obyvatelé jsou proti

Zástupci obcí uvedli, že pro ně bude závazný názor obyvatel. Proti stavbě se v obecních anketách vyjádřili občané Dukovan, Rouchovan i Slavětic. Rozhodnutí zatím nepadlo v jihomoravské obci Rešice, jíž se záměr také dotýká. Místostarosta Pavel Grasgruber řekl, že se anketa asi uskuteční v tomto měsíci. Výsledek nechtěl předjímat.

Určitý prostor si ponechala obec Dukovany. Pro stavbu větrníků zatím nezablokovala katastrální území bývalých obcí Skryje a Lipňany, které byly zrušeny při stavbě jaderné elektrárny.

Foto: Lucie Pařízková

Autor: ČTK