Česko chce konkurovat světu. Zamíří mezi dvacítku nejlepších?

Vláda v srpnu projedná novou strategii konkurenceschopnosti České republiky na roky 2012 až 2020, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Materiál má zařadit Česko do dvacítky nejvíce konkurenceschopných zemí světa. Uvedl to premiér Petr Nečas. V předchozích letech se pozice Česka zhoršovala a loni se na světovém žebříčku konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra propadlo o pět pozic - na 36. místo.

"Strategii vláda projedná ještě v průběhu srpna a já očekávám, že si ministři uvědomí její klíčový význam pro budoucnost této země," uvedl Nečas, podle něhož bude plnění strategie pravidelně vyhodnocováno. Strategie čítá 43 projektů s více než 200 opatřeními. Na její provádění bude dohlížet rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost.

Hlavními pilíři nové strategie jsou efektivní instituce, kvalitní infrastruktura a ekonomika poháněná inovacemi. Součástí projektu je například novela zákona o investičních pobídkách, díky niž by tuto podporu v budoucnu mohly čerpat také projekty zaměřené na výzkum, vývoj a strategické obchodní služby. MPO podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka rovněž plánuje spustit společný fond státního a soukromého kapitálu, který by měl podporovat perspektivní projekty tuzemských firem, jejichž standardní financování je obtížné. MPO v materiálu navrhuje také zlepšit fungování finančních trhů.

Strategie počítá i s tím, že účinnost zákonů by se v budoucnu mohla měnit pouze dvakrát ročně. Mezi další projekty patří například tzv. rozklikávací rozpočet, díky kterému si veřejnost bude moci podrobně prostudovat hospodaření veřejných institucí.

Podle premiéra je pro budoucnost České republiky ale důležitá rovněž dlouhodobá stabilita veřejných rozpočtů. "Navrhujeme proto přijetí finanční ústavy. Ústavní zákon bude jasně definovat rozpočtovou odpovědnost a zaváže každou vládu k zodpovědné politice, která neohrozí stabilitu veřejných financí," řekl Nečas. Dodal, že podle návrhu finanční ústavy by vláda sněmovně předkládala zprávu o rozpočtové strategii, a pokud by ji poslanci dvakrát zamítli, kabinet by musel požádat o důvěru. Totéž by vláda musela učinit, pokud se čerpání veřejných financí výrazně odchýlí od schváleného návrhu.

Nečas: nechci vyšší přímé daně

Nečas se vyslovil proti zvyšování přímých daní a odvodů, diskuse podle něj musí být provázána s debatou o konsolidaci veřejných rozpočtů. "Zvyšování přímých daní a odvodů znamená snižování konkurenceschopnosti, to je evidentní a empirická zkušenost," uvedl. Podle něj jsou veřejné rozpočty v Česku příliš založeny na sociálních odvodech. "Máme velmi vysoké vedlejší náklady práce. Chceme v této věci otevřít diskuzi, jak tyto vedlejší náklady práce snížit. V tom minulém volebním období se nám to částečně podařilo," podotkl.

Rozpočty jsou podle Nečase stabilnější, pokud jejich pilíř tvoří daně nepřímé, především DPH. Vládní strany se původně dohodly na tom, že se v příštím roce zvedne nižší sazba DPH na 14 procent a v roce 2013 se sazby sjednotí na 17,5 procenta. Nyní se premiér a ministr financí Miroslav Kalousek zmínili o 19 procentech.

S novou strategií konkurenceschopnosti vyslovili souhlas odboráři a zaměstnavatelé. Předchozí analýzy zpracované MPO nebo Národní ekonomickou radou vlády podle Kocourka ukázaly, že navzdory dílčím zlepšením je česká ekonomika stále z velké části založena na levné pracovní síle. Podnikatelům vadí zejména neefektivní veřejné instituce, nadměrná regulace a korupce.

Mizerná infrastruktura

Velké mezery má Česko podle Kocourka v dopravní infrastruktuře. V této oblasti neexistuje metodika stanovování priorit. "Právě přístup v podobě stanovování dlouhodobých priorit bude vláda prosazovat," řekl Kocourek, podle kterého MPO může nabídnout zkušenosti s přípravou státní energetické koncepce.

Čtěte dále

další zprávy