Česká garance bankrotujícím Řekům: 3,5 miliardy

20.06. 15:45 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 20.06. 15:55

Chrám na Akropoli, jeden ze symbolů Řecka.

Česko by se mohlo podílet na zvažovaném druhém záchranném balíku pro Řecko, které kvůli dluhům lavíruje na hraně bankrotu. Její případný podíl by měl formu záruk za půjčky a podle ministra financí Miroslava Kalouska by činil zhruba 3,5 miliardy korun. Češi by je však museli do unijního rozpočtu dát jen za předpokladu, že by Řekové své závazky nezaplatili.

Kalousek před jednáním s ministry financí z dalších zemí Evropské unie zdůraznil, že Praha je vůči možnému zapojení do zvažovaného druhého záchranného balíku pro Řecko velmi zdrženlivá. Nelze však vyloučit, že by mohla být přehlasována.

Nejde však přímo o půjčky Aténám, nýbrž o garance z takzvaného Evropského mechanismu finanční stability (EFSM). Česko sice eurem neplatí, ale EFSM se účastní stejně jako všech zbývajících 26 členských států EU.

"Pokud by byl zapojen i záchranný fond celé Evropské unie, kde po pomoci Portugalsku a Irsku zbývá ještě 11,5 miliardy euro, pak já doporučuji být zdrženlivý a nesouhlasit s tím," řekl Kalousek. Následně však připustil, že by Česko mohlo být v tomto ohledu přehlasováno.

Česko už poskytlo garance za 7,7 miliardy korun pro Portugalsko a 6,7 miliardy korun pro Irsko. U nich je nicméně pravděpodobnost, že by půjčky nesplatily, zřejmě o poznání menší než u Řecka.

Zelená i pro soukromé investory

Ministři financí eurozóny se na zdlouhavém nočním jednání v Lucemburku shodli, že Řecko bude potřebovat další záchranný padák a že by se do něj měli zapojit na dobrovolné bázi i soukromí investoři.

"Já se zatím domnívám, že se jedná jen o oddalování problému za obrovskou cenu, proto jsem velmi zdrženlivý. Doporučoval jsem české vládě zdrženlivost a česká vláda zatím ve své vlastní angažovanosti v pomoci Řecku je velmi zdrženlivá," řekl k plánům na další miliardy eur půjček pro Atény Kalousek.

Druhý záchranný balík, který by měl doplnit stávající přislíbenou pomoc ve výši 110 miliard eur, by mohl být financován ze záchranného fondu eurozóny (EFSF) a část možná i ze zmiňovaného EFSM. Kalousek nicméně zdůraznil opakovaně, že o zapojení EFSM se dnes na jednání v Lucemburku přinejmenším oficiálně vůbec nedebatuje. Takové rozhodnutí by tak zřejmě připadlo premiéru Petru Nečasovi na summitu EU.

Kalousek ale také zdůraznil, že zatímco z EFSF počítajícím se 440 miliardami eur bylo zatím vyčerpáno na pomoc Irsku a Portugalsku jen něco kolem 15 procent sumy, tak v případě EFSM už to bylo více než 85 procent. To je jeden z důvodů, proč je ČR velmi zdrženlivá pro jeho případné využití.

Foto: AP

Autor: ČTK