Žigulík vznikl díky Italům a Škoda musela odložit projekt

18.09. 15:07 | Autor: ČTK

Někdejší Sovětský svaz se sice navenek prezentoval hesly o "neomezených možnostech" a porážce kapitalismu, skutečnost však byla diametrálně odlišná. Platilo to i pro automobilový průmysl, který za vyspělým světem silně zaostával.

Na samém konci 60. let se ale začalo blýskat na lepší časy, když díky spolupráci s italským Fiatem vznikly vozy značky Lada. Ve výrobním programu vydržely vozy s pohonem zadních kol přes 40 let, až v pondělí 17. září sjel z výrobní linky definitivně poslední.

V hranatých liniích kombíku Lada 2104, který jako poslední opustil továrnu v Iževsku, je přitom stále možné poznat původního "žigulíka", model VAZ 2101. Začal se vyrábět v dubnu 1970 a sedan, který vznikl úpravou Fiatu 124, si rychle získal popularitu nejen v Sovětském svazu. Svého italského předchůdce, který byl vyhlášen evropským autem roku 1966, přitom přežil o celých 14 let, vyrábět se přestal v roce 1988. A jeho lehce modernější deriváty vydržely další čtvrtstoletí.

Od 80. let se sice továrna ve městě Togliatti pokoušela dostat do světa modernější automobily, jenže samary, kaliny ani priory nedokázaly získat takovou popularitu jako jejich předchůdci: mnohem lacinější a díky robustnosti ideální na ruské cesty. Kromě osobních vozů slavila velký úspěch například i terénní Lada Niva (VAZ 2121) úspěšně prezentovaná na slavné dakarské rallye, která se jako jeden z mála sovětských výrobků prosadila i na Západě.

Novinka ve výrobním programu - Lada Granta. Firma, přejmenovaná na AvtoVAZ, zůstávala i přes ekonomické problémy stále největší automobilkou v Rusku, loni prodala na 634 tisíc vozů. Technické zaostávání ale nepomohla zastavit ani spolupráce s americkým koncernem General Motors. V nenávratnu tak byly časy, kdy se sedany značky Lada daly koupit i v západní Evropě, a díru do světa neudělaly i kvůli pokulhávající kvalitě ani novější automobily z Togliatti. Ve velké konkurenci zejména korejských značek už nelákaly kupce ani výhodnou cenou.

V roce 2007 tak koupil 25 procent akcií AvtoVAZ francouzský Renault se záměrem, že podpoří ochabující výrobu vozů Lada a ruská firma začne později vyrábět i vozy značek Renault a Nissan. Plány se ale začaly naplno rozjíždět teprve v letošním roce, kdy Lada představila novinku ve výrobním programu nazvanou Lada Largus. Pod velkolepým jménem se ale neskrývá nic jiného než automobil, který pomohl dostat na nohy rumunskou Dacii a jenž znají evropští motoristé pod jménem Logan. Rumuni přitom před nedávnem představili novou verzi loganu, a tak se zdá, že čeští zákazníci budou moci na vozy značky Lada už jen nostalgicky vzpomínat.

V Československu se přitom "žigulík" začal prodávat už v roce 1971, rychle se stal velmi žádaným zbožím a do jisté míry i symbolem společenského postavení. VAZ 2101 a především některé další modely Lady totiž nabízely více pohodlí, poměrně kvalitní zpracování i vyšší výkon než většina tehdy dostupných vozů.

Údajně i proto po zahájení výroby v SSSR musela mladoboleslavská automobilka ukončit ambiciózní projekt nové typové řady škodovek Š 720 s motorem 1250 až 2000 ccm a italským designem, který by prý ruským vozům příliš konkuroval. Do roku 1989 v Československu jezdilo přes 365 tisíc vozů VAZ a prodalo by se jich i mnohem více, kdyby byly ke koupi. Ještě v roce 1988 Mototechna evidovala 120 tisíc zájemců o koupi vozu, přitom dodávky se pohybovaly kolem deseti tisíc kusů ročně. Loni se ale prodeje vozů Lada v ČR počítaly už jen v desítkách kusů.

Foto: AvtoVAZ

Autor: ČTK