Poklad na čtyřech kolech. Která auta se nevyplatí prodávat?

21.10. 19:20 | Autor: Marek Táborský

Najít v garáži taková auta, můžete si být téměř jisti, že za ně dostanete dobře zaplaceno.

Přezdívalo se jim všelijak. Pojízdné trsátko, pytel na mrzáky, Leninovy saně. Vyjet s nimi na delší dovolenou byl adrenalinový zážitek. Teď zažívají nejen trabanty, velorexy či moskviče retro renesanci. Sběratelská cena kdysi vysmívaných socialistických vozů začíná stoupat. Možná tak doma schováváte nečekaný poklad na kolech.

Lidé jich často měli plné zuby. Delší cesta znamenala jediné. Přibalit rezervní díly, sadu nářadí, ideálně pojízdný zvedák. To vše na úkor karimatek, konzerv a řízků. Po sametové revoluci často skončily socialistické vozy v lepším případě v bazarech, v horším zarostlé trávou na zahradě. A v tom nejhorším na šroťáku. O více než čtvrtstoletí později se situace diametrálně mění. Za zachovalé "embéčko" vám sběratelé utrhnou ruce.

Když jej pošlete do světa, pravděpodobně si vyděláte na nové auto. Byla by to zároveň škoda i nerozumná investice.

Libor Kucharski ze strnadického Retro Auto Muzea. "Nabídli mi za ni čtyři tisíce," říká mi strýček z Turnova nad zachovalou Škodou 130. Nejeví přílišné znaky opotřebení, mnoho toho nenajezdila, není zprzněná žádnými neoficiálními doplňky. "Ať ji v žádném případě za podobné peníze neprodává," potvrzuje mé domněnky Libor Kucharski, provozovatel Retro Auto Muzea ve středočeských Strnadicích.
"Může mít cenu třicet až čtyřicet tisíc. A už jen poroste," ubezpečuje mě.

Kdysi početná a později vysmívaná auta ze socialistické éry zažívají boom. Najít dnes zachovalého veterána, tedy vozidlo lehce překračující hranici třiceti let, se rovná takřka jackpotu. Ačkoli může být vyplacen až za několik let. Není mnoho lepších způsobů, jak uložit své peníze. Pokud tedy máte garáž, kde si můžete veterána hýčkat.

Této situaci paradoxně pomohlo takzvané šrotovné, které bylo v Česku zavedeno v roce 2009. Na vrakoviště tak putovala spousta vozů, které nesplňovaly nové ekologické normy. Včetně tisícovek vozů vyráběných za socialistické éry. Z dříve běžných modelů se stala vzácnost. Češi milují retro a mnoho lidí zatoužilo vlastnit svého veterána.

Autíčko, které by ve volném čase opečovávali a poznávali s ním nové známé na automobilových srazech. A také vůz, který by si při troše zručnosti mohli díky jednoduchosti sami opravit.

* Jak se udržuje více jak 250 veteránů?