Legendární Škoda 966 Supersport: opět v původní kráse

16.11. 09:03 | Autor: - red -

Před desetiletími závodní vůz, nyní muzeální kousek. Jediný na světě.

V roce 1950 byly postaveny tři exempláře závodního speciálu Škoda 966 Supersport, zachoval se ale pouze jediný z nich. Ten byl až do doku 1962 nasazován do závodů, poté byl po mnoho let ve vlastnictví slovenského automobilového závodníka Ivana Mičíka. V roce 2007 získalo tento závodní vůz Škoda Muzeum a zahájilo jeho rozsáhlou renovaci, a to co nejvěrněji podle dobových podkladů. Škoda 966 Supersport se nyní skví opět v původní podobě ze sezóny 1953 a je ozdobou muzejní expozice.

Závodní speciál Škoda 966 Supersport s hliníkovou karoserií se představil v roce 1950 a vynikal velkou variabilitou. S reflektory a blatníky startoval v kategorii sportovních vozů, po mírných úpravách karoserie zakrytím místa spolujezdce a demontáži reflektorů a blatníků byl nasazen i v kategorii závodních vozů.

Premiéra vozu Škoda 966 Supersport proběhla v květnu 1950 při okruhovém závodu v Mladé Boleslavi. Po dvou dalších závodech byl ale natolik poškozen, že musel být nahrazen novým. A protože cílem továrního týmu bylo nasazovat do závodů dvojici vozidel, vznikl rovnou i další vůz, v pořadí třetí. A právě tento třetí Supersport se jako jediný dochoval a nyní byl kompletně zrestaurován.

Jeho premiéra se odehrála při Velké ceně Československa 24. září 1950. Automobilový závodník Miroslav Fousek s ním v kategorii do 1100 cm3 vybojoval druhé místo, závodní sezónu 1951 zahájilo vítězství ve třídě sportovních vozů na závodech v Liberci.
V následujících letech se oba Supersporty - tedy číslo dvě a tři - objevovaly na startu různých závodních podniků. Po zranění byl Miroslav Fousek nahrazen Jaroslavem Netušilem, druhý vůz do té doby řídil Václav Bobek.

Závodní speciál měl hliníkovou karosérii. Škoda oba závodní vozy neustále vylepšovala, zvláště použité motory. Agregát o zdvihovém objemu 1.089 cm3 pocházel původně z modelu Tudor, avšak dostal novou hliníkovou hlavu válců s polokulovým spalovacím prostorem. Existovala verze s atmosférickým sáním a dvěma karburátory, nebo nejvýkonnější provedení s jedním nebo dokonce dvěma kompresory. Obě provedení šlo od sebe rozpoznat podle výšky kapoty motoru - přeplňovaná verze měla kapotu nižší, pod tou vyšší s výraznou "boulí" se skrývaly dva karburátory.

Díky této variabilitě pohonné jednotky a hlavně rychlosti její možné změny se mohly oba vozy 966 Supersport účastnit podniků ve třídě do 1100 cm3 ve verzi s karburátorem nebo do 1500 cm3 s kompresorem. Pro další navýšení výkonu v souladu se změněnými závodními pravidly zvětšila později Škoda zdvihový objem motoru, nejprve na 1221 cm3, v poslední vývojové fázi se dostaly pod kapotu i nové prototypové motory o objemu 1500 cm3 se čtyřmi karburátory nebo jedním, příp. dvěma kompresory.

Motor s karburátorem dával výkon až 66 kW/90 k, přeplňovaná verze dokonce až 132 kW/180 k a umožnila zrychlit vůz až k hranici 200 km/h. Kvůli značnému množství trubek v motorovém prostoru byl model s kompresorem nazýván také "Plynárna".

Souběžně s tím probíhaly i další úpravy závodních vozů. Pro lepší chlazení byl chladič u přeplňované verze umístěn před kompresor, v sezóně 1953 vylepšili konstruktéři aerodynamiku vozu níže umístěnou mřížkou chladiče a oválným sacím otvorem. Od konce roku 1953 začal být využíván nový motor o objemu 1500 cm3. Na podzim roku 1953 dosáhl Václav Bobek v provedení se dvěma kompresory nového rychlostního rekordu 197,8 km/h. Škoda 966 Supersport se tak v té době stala nejrychlejším československým automobilem.

Poslední úpravy karoserie proběhly v roce 1954. Supersport dostal v důsledku změny pravidel velké blatníky, pevně uchycené ke karoserii. Jaroslav Netušil se s nyní zrestaurovaným exemplářem postavil na start ještě v sezóně 1955. O rok později započal vývoj nástupce Supersportu, nového speciálu Škoda 1100 OHC. V následující době posloužily oba vozy Škoda 966 Supersport pro výchovu mladých automobilových závodníků.

Foto: škoda auto

Autor: - red -