Mini Cooper S Cabrio: minuty bez střechy

02.09. 08:00 | Autor: Jan Stacha

Nové mini se těžko rozezná od původní verze. Je ale trochu větší, má vyšší kapotu a blinkry v předních světlometech. Legendární britské autíčko mini právě oslavilo padesátiny. Nejnovější verze kabriolet láká intenzivnějším zážitkem z jízdy pod otevřeným nebem a kontaktem s okolím. Ale neztratila se střechou také vlastnosti, pro které si Mini tak oblíbili nároční řidiči?

Novodobému mini se podařilo dobře navázat na svého legendárního předchůdce. Vyrostlo oproti němu o více než půl metru (a druhá generace nové verze je o dalších sedm centimetrů delší), ale základní rysy si ponechalo, včetně jisté roztomilosti. Na první pohled je to prostě mini. Poznají je i lidé, kteří se o auta vůbec nezajímají.

Interiér s tachometrem o velikosti talíře je originální a pěkně vyrobený, ale některé věci jsou jinde, než kde byste je hledali. Efekt občas dostal přednost před funkcí. Leccos se však změnilo. Dnešní mini už není levným autem, které chce na co nejmenším půdorysu nabídnout co nejvíce prostoru. Stala se z něj stylová, možná až módní záležitost, což ale není vývoj až tak překvapivý. Poslední verze původního malého mini, které se přestalo vyrábět v roce 2000, si kupovali spíš nadšenci než motoristé, kteří dnes řeší nákup malé škodovky či fordu.

ČTĚTE TAKÉ: Mini pro čtyři pivaře slaví padesátku

Elektricky ovládaná plátěná střecha se stáhne či natáhne za pouhých 15 sekund, a to i za jízdy. Pokud ovšem nepřekročíte rychlost 30 km/h. Poslední verze mini se představila roku 2006, otevřená verze na sebe nechala čekat až do letoška. Právě kabriolet slibuje nejintenzivnější zážitky z jízdy. Vítr ve vlasech, kontakt s okolím a zvuk motoru nezkreslený izolující střechou. Kabriolet má plátěnou skládací střechu jako předchůdci, bez ní by nebyl pravým mini. Jen s tím rozdílem, že dnes ji obsluhují elektromotory. Stačí zmáčknout chromovanou „leteckou" páčku u horního rámu předního okna a střecha se sroluje do první polohy, kdy posádce otevře podobně prostoru jako střešní okna. Když ji podržíte, během patnácti sekund se shrne celá do „harmoniky" za zadní sedadla. To je u současných kabrioletů jeden z nejlepších časů.

ČTĚTE TAKÉ: Deset kabrioletů s nejrychlejší střechou

Kvůli skládací střeše už nezbylo moc místa na kufr, ale většina majitelů Mini Cabrio bude stejně jezdit maximálně ve dvou. Takže využijí sklápěcí zadní sedačky. Střechu lze navíc natahovat a stahovat do rychlosti 30 km/h, takže nebudete zdržovat na křižovatkách, pokud se rozsvítí zelená dříve, než jste odhadovali. Pro opravdové blázny do ježdění bez střechy nabízí mini unikátní měřič sčítající čas, kdy máte střechu sundanou. Jenže tenhle „ciferník", sídlící nalevo od otáčkoměru, se kupodivu dodává za příplatek a po šesti hodinách se sám vynuluje. Dá někdo přes čtyři tisíce korun za takovou ptákovinu?

Složená střecha zmenší objem kufru z miniaturních 170 litrů na ještě menších 125 l, ale že by to někomu nějak zvlášť vadilo? Mini totiž ve skutečnosti není čtyřmístné, jak tvrdí prospekty či propagační materiály. Za průměrně vzrostlého řidiče a spolujezdce se stěží vejdou děti, nejlépe beznohé. Tohle auto se bude využívat jako dvoumístné. Pak se stane mnohem praktičtějším. Sklopená opěradla zadních sedadel zvětší kufr na použitelný objem a kdo bude s Mini Cabrio jezdit rychleji, nově nabytý prostor zakryje větrnou clonou, dodávanou opět za příplatek. Pak může bez rizika radikální změny účesu jezdit i dálničními rychlostmi.

ČTĚTE TAKÉ: Test Mini Cooperu

Cooper S pohání benzinová šestnáctistovka přeplňovaná turbodmychadlem. S ní je kabriolet Mini podobně rychlý, jako ostré verze malých aut. Kabriolet je přibližně o 100 kilogramů těžší než hatchback, a asi proto se prodává jen se silnějšími motory ve verzích Cooper, Cooper S či nejostřejší Mini John Cooper Works. My jsme jezdili tou prostřední, kterou pohání turbodmychadlem přeplňovaná šestnáctistovka s výkonem 175 koní/128 kW. Cooper S už nemá vtipný zvuk připomínající autíčko na setrvačník jako jeho minulá generace, působí dospěleji. Od dvou a půl tisíc otáček mocně zatahuje a po každém ubrání plynu efektně zapráská z výfuků. Zvláště když zmáčknete tlačítko sport (opět příplatkové), po kterém mini ještě více ožije. Motor zrychlí své reakce na plynový pedál a stabilizační systém dovolí autu sklouznout do mírného, dobře kontrolovatelného přetáčivého smyku, až v zatáčce prudčeji uberete plyn.

ČTĚTE TAKÉ: Test Mini Clubman

Mini na silnici trochu připomíná motokáru. Je mrštné, miluje zatáčky a skoro se nenaklání. Tohle auto totiž není jen o parádě. To vám bude jasné, jakmile se do něj poprvé posadíte. Pozice za akorát tak velkým volantem je perfektní, pedály ideálně rozmístěné pro podřazování s meziplyny, přesná řadicí páka po ruce... Až se rozjedete, bude to ještě lepší. Vše jde trochu více ztuha, takže víte, co přesně děláte. Tady je znát, že značka Mini patří BMW.

ČTĚTE TAKÉ: Test Mini Cooperu John Works

Jeden z nejnesmyslnějších ukazatelů v historii automobilismu. Tento „Jeden z nejnesmyslnějších ukazatelů v historii automobilismu. Tento „ciferník“ sčítá čas, který jste ujeli bez střechy. Dodává se za příplatek. I kabriolet jezdí spíš jako sportovní verze hatchbacku než klasické otevřené auto. Má vyvážené řízení předávající do volantu tolik informací, jako by ani nemělo elektromechanický posilovač, neúnavné brzdy a skvělý podvozek. Tuhý jako dříve, ale jakmile zrychlíte, zjistíte, že se umí mnohem lépe vyrovnat s nerovnostmi. Mini pořád trochu připomíná mrštnou motokáru, nicméně na rozbitých silnicích už tolik neposkakuje. Karoserie kabrioletu se logicky trochu více kroutí, ale nijak dramaticky. Auto se chová předvídatelně a nadšenějším řidičům dovolí bezpečné průlety zatáčkami trochu rozevlátějším stylem. V zatáčkách při přidání plynu silný Cooper S trochu tahá za volant. Naštěstí snesitelně, někomu to může přijít jako součást hravé povahy mini. Tohle není změkčilé auto pro slečinky, užije si s ním i náročnější řidič.

Mini myslí také na ekologii. Mění brzdnou energii v elektrickou a při zastávce na křižovatce samo vypne motor, aby jej opět nastartovalo, až šlápnete na spojku. Když se budete hlídat, můžete s ním klidným tempem jezdit za nějakých šest či sedm litrů. Jenže to dlouho nevydržíte.

ČTĚTE TAKÉ: Za volantem prvního elektrického Mini

Také skládací větrná clona se dodává za příplatek. S ní může být jízda v otevřeném mini příjemná i v dálničních rychlostech. Dozadu se pak už nikdo nevejde, ale to by se nevešel ani bez tohoto deflektoru. Spotřebu zájemci o otevřené mini asi moc řešit nebudou, protože autem pro sociální případy není. Nejlevnější verze stojí přes 600 tisíc a nemá ani manuální klimatizaci, připlatit je třeba i za palubní počítač nebo kožené obšití volantu, věci obvyklé v autech mnohem levnějších. Mini ovšem těží z výhody, že nemá žádného přímého konkurenta - takhle rychlý malý kabriolet nikdo nevyrábí. Za originál se zkrátka vždy platilo. Naopak kdo si bude chtít mini přizpůsobit svým náročným požadavkům, rozsáhlý katalog příplatkové výbavy mu vyhoví.

JAK JE NA TOM KONKURENCE? Testy malých aut podle TÝDEN.CZ

Navíc podobně rychlé hatchbacky nepředstavují o moc výraznější zářez do bankovního konta. A mini se povedlo. Dospělo, přesto umí být nadále roztomilé a uspokojí náročné řidiče. Kabriolet možná není tak přesný a rychlý jako hatchback, ale jízdu s otevřenou střechou si v něm více užijete. Jestliže vás baví řídit, tím lépe.

Mini Cooper S Cabrio versus konkurence

model	Mini Cooper S Cabrio	Mazda MX-5 2,0i Roadster	Volkswagen Eos 2,0 TSI
délka (mm)	3714	4020	4407
šířka (mm)	1683	1720	1791
výška (mm)	1414	1245	1443
rozvor (mm)	2467	2330	2578
zavazadlový prostor (l)	125-660	150	205-380
max. výkon (kW)	128	118	147
max. točivý moment (Nm)	240	188	240
max. rychlost (km/h)	222	213	232
0-100 km/h (s)	7,4	7,6	7,8
prům. spotřeba (l/100 km)	6,4	7,6	8,2
základní cena (Kč)	682 125*	808 590	864 900
*cena dle kursu 25,5 CZK za EUR