Hyundai IONIQ Hybrid – alternativně bez kompromisů

14.11. 10:28 | Autor: Josef Žídek

Alternativní pohony nabývají na významu nejen v souvislosti s přísnými emisními normami. Výrobci automobilů zavádějí hybridní, elektrické či vodíkové modely do nabídky čím dál rychleji. Na pražském výstavišti v Letňanech už tento týden odstartuje veletrh čisté mobility e-Salon a my vám v souvislosti s tím nabízíme test vozu, který má jízdu s minimálními emisemi přímo ve svém rodném listu.

Když před dvěma lety přišla značka Hyundai s trojicí vozů s alternativním pohonem, bylo podobných modelů pomálu. Ukázalo se, že sázka na vůz, který nepohání jen klasický spalovací motor, byla správná. Nová modelová řada v portfoliu značky Hyundai znamenala uvedení auta, které vzniklo výhradně pro hybridní nebo elektrický pohon. Na jedné platformě vznikly hned tři vozy se společným jmenovatelem - elektřinou. Auto výhradně poháněné elektromotorem a dvě hybridní varianty - plug-in, což znamená nabíjený v zásuvce, a kombinace spalovacího motoru s elektropohonem, kde je akumulátor dobíjen energií produkovanou např. při brzdění. My jsme otestovali tu poslední, tedy klasický hybrid.

Auto měří na délku 4470 mm a je postaveno na rozvoru 2700 mm. Svými parametry se řadí ke kompaktním vozům, praktické řešení zádi ve stylu hatchbacku napovídá i možné využití pro rodiny. Tomu nasvědčuje i objem zavazadelníku, který se dá ze základních 443 litrů po sklopení sedadel zvětšit až na 1505 litrů.

Zadní pohled.

Design je hodně podřízen aerodynamice, součinitel odporu vzduchu se podařilo snížit až na 0,24, což znamená také nezanedbatelný vliv na spotřebu paliva. Na přídi poznáte IONIQ podle známé šestiúhelníkové masky s lamelovou mřížkou, hybridní verzi zas podle modré linky na spodním okraji předního i zadního nárazníku. I uvnitř se modrá barva projeví na rámečku kolem displeje infotainmentu a modré je i prošívání sedadel. V autě, které je ohleduplné k životnímu prostředí, lze očekávat i ekologické materiály. Tady jsou to například vnitřní výplně dveří z recyklovaného plastu kombinovaného s práškovým dřevem a vulkanickou horninou, čalounění stropu a koberce s částečným podílem surovin získaných z cukrové třtiny nebo lak se složkami ze sójového oleje.

Pohon zajišťuje benzínový čtyřválec 1.6 GDI s přímým vstřikováním. Ten poskytuje maximální výkon 105 koní a je řazen šestistupňovou dvouspojkovou převodovkou DCT. Elektromotor s výkonem 32 kW přidá celé hybridní soustavě na celkový výkon 141 koní a točivý moment až 265 Nm, přičemž je možno dosáhnout maximální rychlosti 185 km/h. Pokud byste chtěli jet výhradně na elektřinu, pak je maximálka 120 km/h. Udávaná kombinovaná spotřeba benzínu je 3,4 l/100 km, my jsme během testu zaznamenali po městě hodnoty kolem čtyř litrů, na dálnici jako u většiny hybridů apetit spalovacího motoru roste, takže se ukazovala hodnota lehce nad pěti litry.

Interiér vozu.

K dispozici jsou dva jízdní režimy - Eco, kdy je řazení převodovky podřízeno úsporné jízdě, nebo Sport, který umožní dynamičtější jízdu kombinací výkonu elektrického a konvenčního motoru. Podle toho, jaký režim volíte, se mění i grafika přístrojů, které ukazují údaje o jízdě. A jak se s tímto hybridem jezdí? Počáteční projev po nastartování je zcela bezhlučný, na rovině můžete ujet docela velkou vzdálenost, než se přidá spalovací jednotka. Ta má poté naprosto normální projev benzínového motoru, takže si můžete užít jízdu, na jakou jste zvyklí z konvenčního auta. Městský provoz bude nejpříznivější pro spotřebu i vaše dojmy, pokud tedy přemýšlíte o autě, s nímž potřebujete jezdit do práce nebo rozvážet děti na kroužky, určitě vás nezklame.

K dispozici jsou také asistenční systémy pro bezpečnou jízdu - například sledování mrtvého úhlu, hlídání jízdy v pruhu a monitoring okolí vozu pro prevenci srážky s chodcem nebo jiným autem, případně také vyspělý adaptivní tempomat. Velká část z nich je dokonce součástí standardní výbavy. Za základní cenu 719 990 Kč navíc dostáváte nejen pětiletou záruku, ale také osm let nebo 200 tisíc kilometrů záruky na akumulátory plus stejně dlouhé celoevropské asistenční služby.

Foto: Josef Žídek

Autor: Josef Žídek