Ďábelský let Spykeru ve zlatém kočáře

04.02. 11:30 | Autor: Tomáš Pohanka

Nizozemský Spyker se pouští do turbulentního podniku. Koupě Saabu může pro tohoto výrobce luxusních sportovních aut znamenat pád do zapomnění. Spyker má přitom už jednu regulerní smrt za sebou. Trvala přes sedm desítek let.

Skvostně prošívaná kůže se snoubí s hliníkovými detaily, dokonce i klíč k vozům se značkou Spyker vypadá jako nevšední šperk. Vytříbený smysl pro detail a stovky hodin trpělivé ruční práce čiší z každého automobilu nizozemského výrobce. A ať se podíváte kamkoli, máte před očima latinské motto Nulla tenaci invia est via - Pro ty, kdo vytrvají, není žádná cesta neprostupná.

Na netradičním klíčku najdete motto automobilky. Když si jakýkoliv Spyker objednáte, třeba nejnovější C8 Aileron Spyder, víte o něm záhy víc než o svých nejbližších. Na osobní webové stránce můžete sledovat výrobu každého jeho komponentu, původ ani nejmenšího šroubku před vámi nezůstane utajen a později na stejném místě zjistíte, jak o auto pečují v servisu. Jak se stalo, že automobilka komponující vozy tempem čtyřiceti exemplářů ročně, zatoužila po masové výrobě?

Pro pochopení současného Spykeru je třeba vrátit se o více než století do minulosti. V roce 1898 postavili v Amsterodamu bratři Jakobus a Hendrik-Jan Spijkerové svůj nejslavnější vůz - zlatý kočár pro nizozemskou královnu Vilemínu, který slouží královské rodině dodnes. A vzápětí první auto s motorem Benz.

Spykery se záhy etablovaly jako výjimečné stroje, které charakterizovala kulatá mřížka chladiče a extrémně vysoké cenovky. Před první světovou válkou však zájem o luxusní vozy poklesl, z čehož vyplynulo spojení s firmou Dutch Aircraft Factory. Během války Spyker vyrobil přibližně stovku letounů a dvě stovky leteckých motorů. Především ale získal v roce 1915 své latinské motto a znak kombinující kolo s vrtulí.

Tvar karoserie Spykeru Aerocoque se inspiroval letadly. Sepjetí s letectvím se odrazilo na nizozemských autech po skončení bojů. Tvar Spykeru C1 Aerocoque se například nechal inspirovat trupem letounu. Největší slávu však přinesl automobilce model C4 poháněný šestiválcem od Wilhelma Maybacha. Vůz s ním dosahoval až 140 km/h a byl enormně spolehlivý. Na Nový rok 1921 dokončil za pozornosti médií šestatřicetidenní jízdu, během níž zdolal bez přestávky 30 tisíc kilometrů a stanovil tehdejší vytrvalostní rekord. Jenže model byl zároveň příliš drahý, což zákazníky odrazovalo.

Slávy si tak Spyker neužil dlouho. Už v roce 1922 byl nucen vyhlásit bankrot a poté pozvolna skomíral, až roku 1925 ukončil činnost. Celkově tak na počátku minulého století vzniklo patnáct set až dva tisíce spykerů, z nichž do současnosti přežila sotva dvacítka.

Za návratem značky Spyker do automobilového světa stojí designér Maarten de Bruijn. Ten koupil práva na užívání názvu Spyker i loga a v roce 1999 představil světu studii Spyker Silvestris V8. Nemenší zásluhu na vzkříšení značky je třeba ovšem připsat Victoru R. Mullerovi. Bez finančních prostředků a odhodlání tohoto podnikatele a nadšeného sběratele aut by Spyker zůstal jménem z historie automobilismu.

Model C8 Laviolette byl první novodobým spykerem. Z konceptu Silvestris se nakonec vyloupl první novodobý Spyker - C8 Laviolette - který se představil na autosalonu v Amsterdamu v roce 2001. (Laviolette byl belgický konstruktér spykerů z minulého století.) A následující sezonu se automobilka pustila do závodění, zpočátku ve čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans.

V sériové verzi nese Peking-to-Paris zkratku D8. De Bruijn se v roce 2005 s firmou rozešel, Muller ji ale coby šéf táhne do nové doby. Překvapil zejména v roce 2006, kdy jednak prezentoval světu čtyřmístné luxusní SUV s názvem D12 Peking-to-Paris a jednak se vrhl do drahého podniku s názvem formule 1. Extravagantní sportovně užitkové auto si nakonec zákazníky našlo, z formule 1 se ale Spyker po roce vytratil. Kvůli finančním problémům musel tým prodat indickému miliardáři Vijayi Mallyovi.

Ručně se v továrně v Zeewolde dělá úplně vše. Koncem loňského roku překvapil do třetice, když se oficiálně přihlásil coby uchazeč o automobilku Saab. Nizozemská firma se stovkou zaměstnanců bude řídit švédského výrobce, který zaměstnává 3400 lidí?

Spyker a Saab mají pouze dva společné rysy: minulost spojenou s letadly a finanční ztráty. Nizozemská firma od svého vzkříšení v roce 2000 nevydělala ani euro, Saab loni a předloni dohromady prodělal 700 milionů eur. Hlavně proto nově utvořenému spojení příliš šancí do budoucna experti nedávají. Nový výrobce Saab Spyker Automobiles má přesto smělé plány.

ČTĚTE TAKÉ: Saab vstupuje do nejisté nové doby

Nejnovějším spykerem je kupé C8 Aileron. Victor Muller se snaží dělat to, co umí nejlépe - shánět peníze. Pro příští tři roky údajně zajistil financování, aby mohl Saab vyvinout nové modely, jak tvrdil agentuře Reuters. Novinky přitom švédská značka nutně potřebuje, jinak nebude mít co prodávat. „Chceme Saabu vrátit jeho unikátní charakter," říká také Muller. Soudě podle propracovanosti současných spykerů, právě to umějí specialisté z nizozemského Zeewolde nejlépe. Nyní jen záleží na tom, aby společný let Saabu a Spykeru nebyl pro takový úkol příliš krátký.