Kolony aut hrozí nejen zdržením, ale i vězením

01.08. 06:01 | Autor:

Kolony aut jsou denní součástí provozu. Jak se v nich chovat? (ilustrační foto).

Kdo je viníkem dopravních kolon na dálnicích? Jistě ze dvou třetin jsou dány přetížením dopravních tepen, tedy dálnic a dalších hlavních tahů, nebudeme-li hovořit o městech, ale jen o letním cestování na dovolenou. Nicméně zbývající podíl připadá na nás samotné - řadu dopravních kolon vytváříme my sami. Jak tomu předcházet, jak se v nich chovat?

Aktuální změna trestního zákoníku v Německu například zásadně zpřísňuje postih za nesprávné chování řidičů v kolonách, když dostatečně rychle a správně nevytvářejí záchrannou uličku pro záchrannou službu, hasiče a další složky.

Nově za to budou hrozit nejen pokuty, ale dokonce i vězení! Spolková rada nedávno schválila zákon (ještě podléhá dalšímu schvalování), který zavádí v případě takových motoristů trestní ustanovení nazvané "obstrukce při pomoci jiným osobám". V příslušném zákonu se uvádí: "Zavedením nového § 115 trestního zákona, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo pokutou ten, kdo brání záchranářům z hasičského sboru, civilní obrany nebo záchranné služby při zásahu u nehody nebo situace obecného ohrožení či stavu nouze." "Přeloženo" do běžné mluvy to pro řidiče znamená, že ten, kdo netvoří záchrannou uličku a tím brání záchranářům při jejich zásahu, může v nejhorším případě skončit i ve vězení.

Ulička uprostřed

Přičemž pravidlo, jak se chovat, je jasně definováno. Pokud jde o tříproudé dálnice, auta v levém jízdním pruhu se mají řadit na levou stranu, v ostatních na pravou stranu. Jak se chovat na těch, které mají čtyři pruhy? I když podle ADAC tvoří jen asi 100 km z celkového počtu téměř 13 tisíc kilometrů dálnic v Německu, je nutné to vědět. Pravidlo je totožné a principem je vytvořit uličku ve středu. Důležité také je, že záchrannou uličku musíme vytvořit nejen za jízdy, když slyšíme za sebou zvukový signál záchranářských vozidel. Připraveni na tuto situaci musíme být i při pomalém provozu nebo dokonce v koloně na dálnici.

Vraťme se ještě k samotným kolonám a jejich vzniku. Odborníci ÚAMK a jejich výzkumy potvrzují, že asi ze dvou třetin jsou dány přetížením dálnic a silnic. Ovšem 10 až 20 procent zaviníme my řidiči sami svým chováním. Jedná se například o typické pozdní řazení se do odbočovacích pruhů. Opožděně, ať už z neznalosti nebo z bezohlednosti a snahy "urvat" sekundu a ještě rychle někoho předjet, odbočující auta musí přibrzdit, což nutí i ostatní zpomalit, brzdit. Proto je třeba se například na odbočování připravit a začít provádět manévr asi dvě délky auta před daným okamžikem.

Dalším "viníkem" vytváření kolon je zúžení do nižšího počtu pruhů, a tedy nezbytnost použití systému zipu. Tedy řazení se vozidel v pruhu, který končí, do pruhu který je průběžný a pokračuje. Není nutné předčasně se řadit do průběžného, a tím zahustit tento pruh natolik, že během okamžiku vzniká brzdící kolona. Stejně tak nelze ohrozit při připojování se do průběžného pruhu v něm jedoucí vozidlo. Z druhé strany je řidič v průběžném pruhu povinen, poté co řidič z připojovacího pruhu nechal projet vozidlo v průběžném, umožnit vozidlu z končícího pruhu zařadit se do průběžného. Jinými slovy, jestliže bude řidič v průběžném pruhu bránit zařazení se vozidla z připojovaného a dojde k nehodě, je viníkem on.

Základem chování se v kolonách je ohleduplnost vůči ostatním, stejně jako věnování se řízení. Naprosto fatální jsou případy, kdy řidič nesleduje dostatečně provoz a narazí v plné rychlosti do posledního vozidla stojící kolony.

Bezpečná vzdálenost

Stejně tak je zásadní dodržování bezpečné vzdálenosti od vozidla vpředu, aby byl dostatek času v případě potřeby výrazně zpomalit nebo dokonce zabrzdit za kolonou, která je před námi, a o níž nevíme. Jestliže nebudeme dodržovat dostatečný odstup, může dojít při zastavování za kolonou k nehodě. Pokud je zjevné, že jsme tak zvaně "příliš rychlí", snažíme se pro brzdnou dráhu využít volný odstavný, nouzový pruh.

Jednou z nesprávných reakcí řidičů osobních automobilů, je při dojíždění ke stojící koloně, vpravo s nákladními vozy a kamiony, snaha strhnout řízení doleva a zařadit se na poslední chvíli do zdánlivě volného pruhu vlevo "pro osobní vozy". V drtivé většině případů, jestliže na dálnici stojí kolona nákladních vozidel vpravo, bude kolona osobních vozidel i v levém pruhu. Jak se říká, nic tím neuspěcháme, ale naopak ještě můžeme svým nenadálým manévrem řazení se vlevo ohrozit nebo omezit auta v tomto jízdním pruhu.

Další zásada, kterou odborníci ÚAMK zdůrazňují, zní: jakmile dojíždíme nebo stojíme jako poslední v koloně, necháme zapnutá výstražná světla. Zároveň ale ve zpětném zrcátku pozorujeme přijíždějící zezadu auta. Může se stát, že jejich řidiči přehlédnou kolonu, a pak máme šanci vyhnout se srážce rychlým vjezdem na nouzový pruh. Navíc, jak už jsme zmínili, je naší povinností být připraveni i na situaci, kydy by mohla přijet zezadu sanitka, a jí musíme včas zajistili dostatečně široký průjezd.

Zároveň musíme myslet na to, že ani stojící kolona není parkoviště, po kterém se budeme procházet, nechat běhat děti a podobně. Například v Německu za opuštění vozu hrozí základní pokuta 15 euro, a v případě zmíněného nezajištění volného průjezdu záchranářů dokonce až 1 rok vězení.

Zdroj: ÚAMK

Foto: Karel Šanda