Vztahy Slovenska a Maďarska k Ukrajině a Rusku se diametrálně liší od Západu

Vybrané údaje o vztazích Maďarska a Slovenska k Ukrajině (šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás dnes uvedl, že Ukrajina zastavením tranzitu ropy od ruské společnosti Lukoil ropovodem Družba vydírá Maďarsko a Slovensko, které ve válce mezi Ukrajinou a Ruskem prosazují příměří):

Maďarsko

- Maďarská vláda premiéra Viktora Orbána navzdory ruské invazi na Ukrajinu, která vypukla v únoru 2022, jako jediná v Evropské unii udržuje vztahy s Moskvou, zejména v hospodářské oblasti. EU na Rusko kvůli agresi vůči sousední zemi uvalila tvrdé sankce, které Budapešť kritizuje. Orbán, který opakovaně vyzval k jejich zrušení, je dlouhodobě známý svými dobrými vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a je také vnímán jako Putinův nejbližší spojenec v Evropě.

- Maďarsko pod Orbánovým vedením sice odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu a přijalo ukrajinské uprchlíky, zároveň však odmítlo byť jen umožnit transport zbraní pro Kyjev přes své území. Orbán dlouhodobě vede spory se spojenci v NATO ohledně pomoci napadené zemi. Jeho vláda odmítá Kyjevu posílat zbraně s vysvětlením, že to jen prodlužuje konflikt. Maďarský premiér dal také najevo, že ruskou invazi na Ukrajinu nevnímá jako "naši válku", a proto Budapešť poskytuje Kyjevu pouze humanitární pomoc.

- Koncem letošního května Orbán přirovnal plány NATO ohledně silnějšího zapojení do války na Ukrajině ke snaze hasit požár plamenometem. Budapešť se také nechce zapojit do dlouhodobého plánu Severoatlantické aliance na poskytnutí pomoci Ukrajině, který maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó nazval "šílenou misí". Kampaň před červnovými volbami do Evropského parlamentu Orbán postavil na slibu, že udrží zemi mimo konflikt. Orbán zdržoval balík dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině v objemu 50 miliard eur (více než 1,2 bilionu Kč), který byl nakonec schválen začátkem února, a blokuje další miliardové balíčky na pomoc Ukrajině.

- Koncem loňského srpna Orbán prohlásil, že Západ by měl s ruským prezidentem Putinem jednat o zajištění bezpečnosti pro Ukrajinu, součástí dohody ale nemůže být její členství v NATO ani návrat Ruskem anektovaného Krymu pod správu Kyjeva. Ukrajina však na těchto věcech trvá. Maďarsko chce podle Orbána s Ruskem udržovat racionální vztahy.

- Kritiku ze strany EU vyvolaly Orbánovy červencové mise do Moskvy a do Pekingu. Unijní činitelé zdůraznili, že Orbán jednal na vlastní pěst a neměl mandát EU. Evropský parlament Orbánovu návštěvu v Moskvě odsoudil a zdůraznil, že maďarský premiér nemůže tvrdit, že zastupuje EU, když jedná v rozporu se společnými postoji. "Z tohoto porušení by měly být vyvozeny pro Maďarsko důsledky," píše se v rezoluci, která připomíná, že bezprostředně po Orbánově mírové misi, jak předseda vlády své cesty nazval, Rusko zaútočilo na dětskou nemocnici v ukrajinské metropoli. Snahy jednat o míru s Putinem tak byly "zcela irelevantní", uvádí dokument. Moskva tvrdí, že na nemocnici nezaútočila.

- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno prohlásil, že Evropská unie a NATO nemusejí brát ohledy na jednotlivé lídry, kteří chtějí navštěvovat "hlavní město války" a jednat proti společnému zájmu. Zelenskyj v projevu varoval, že Putin se může pokusit tlačit na jednotlivé evropské země, aby zradily ostatní. "Pokud se někdo pokusí dojednávat věci za našimi zády nebo dokonce na úkor někoho jiného, pokud chce navštěvovat hlavní město války a mluvit a slibovat něco v rozporu s naším společným zájmem... Proč bychom na takového člověka měli brát ohled?" tázal se Zelenskyj.

- Nevole k Orbánově cestě do Číny pramení z toho, že Peking je jedním z největších spojenců Ruska. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že Čína umožňuje Rusku, aby v invazi do sousední země pokračovalo, a to prostřednictvím dodávek technologií dvojího použití, především mikroelektroniky využívané v moderních zbraňových systémech.

- Začátkem července, před cestami do Moskvy a Pekingu, Orbán poprvé od ruské invaze navštívil Kyjev. Tam vyzval k uzavření příměří, které by mohlo urychlit zahájení mírových rozhovorů. Ukrajinský prezident Zelenskyj podle médií trval na tom, že Ukrajina a celá Evropa potřebují spravedlivý a trvalý mír, a naléhal na pokračování vojenské pomoci Ukrajině. Návštěva se konala den poté, co se Maďarsko ujalo půlročního předsednictví v Radě EU.

- Orbán viní Kyjev z diskriminace maďarské menšiny v Zakarpatí a i tímto tvrzením ospravedlňuje, proč odmítá poskytnout Ukrajině zbraně nebo povolit jejich převoz přes společnou hranici.

- Vzájemné vztahy nyní zasáhlo přerušení dodávek ropy od ruské firmy Lukoil ropovodem Družba. Kyjev si tuto firmu v červnu přidal na svůj sankční seznam, čímž nyní zdůvodňuje, proč tranzit ropy od Lukoilu do Maďarska, ale ani na Slovensko, neumožní. Maďarský ministr zahraničí Szijjártó řekl, že ropa se do Maďarska může dostávat pouze z Ruska a pouze přes území Ukrajiny, alternativní řešení kvůli chybějící infrastruktuře neexistuje. Szijjártó v maďarských médiích řekl, že dokud se záležitost s ropou od společnosti Lukoil nevyřeší, Maďarsko bude nadále blokovat vyplacení tranše z Evropského mírového nástroje (EPF), z nějž EU vyplácí podporu Ukrajině. Ukrajina zastavením tranzitu ropy od Lukoilu vydírá Maďarsko a Slovensko, které ve válce mezi Ukrajinou a Ruskem prosazují příměří, řekl dnes podle agentury MTI šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás.

Slovensko

- Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 poskytovalo Slovensko za předchozích vlád Ukrajině vojenskou i humanitární pomoc. Kyjevu předalo různou vojenskou techniku včetně vyřazených stíhaček MiG-29 sovětské konstrukce, dále systém protivzdušné obrany S-300, bojová vozidla pěchoty, zařízení na zneškodňování min či vrtulníky, v rámci komerčního kontraktu i samohybné houfnice Zuzana 2. Přijalo také tisíce ukrajinských uprchlíků.

- Čtvrtá vláda Roberta Fica, která se k moci dostala po předčasných parlamentních volbách ze září 2023, však dosavadní postoj Slovenska vůči Ukrajině radikálně změnila. Kritizuje protiruské sankce a vojenskou podporu země. Po nástupu k moci loni na podzim podle očekávání neschválila návrh bývalého vedení ministerstva obrany poskytnout Ukrajině další balík vojenské pomoci v hodnotě 40,3 milionu eur. Slovensko nově poskytuje napadené zemi už jen prostředky nevojenského charakteru, Slovensko například pomáhá dovozem elektrické energie. Materiál z armádních zásob posílat nehodlá. Podle Fica by se měla EU postupně snažit o standardizaci vztahů s Ruskem.

- Fico letos v lednu uvedl, že Ukrajina není suverénním státem. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích řekl, že je ruský prezident Putin falešně démonizován. "Co (Ukrajinci) čekají? Že Rusové odejdou z Donbasu a Luhanska, anebo že odejdou z Krymu? Vždyť je to nereálné," prohlásil.

- Po jednání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem letos v dubnu ale naopak řekl, že pokračující ruská agrese proti Ukrajině nebyla vyprovokovaná, a dodal, že podporuje územní celistvost země včetně Krymského poloostrova a území Donbasu. Válka představuje podle Fica porušení mezinárodního práva, avšak podle něj začala už v roce 2014 "řáděním ukrajinských neonacistů".

- V červenci Fico řekl, že členství Ukrajiny v NATO je zárukou třetí světové války. Podle něj poslanci jeho strany ve slovenském parlamentu vstup Kyjeva do aliance nepodpoří. "Chápu přání Ukrajiny. Ale členství Ukrajiny v NATO je jen zárukou třetí světové války. Upřímně řečeno, i bez členství Ukrajiny v NATO nejsme od ní daleko, když se podíváme, jak některé vyspělé demokracie zatápí pod kotlem," řekl Fico. Dlouhodobě také tvrdí, že strategie západních zemí ohledně Ukrajiny selhala a že Rusko nelze v konvenční válce porazit.

- Fico dlouhodobě prosazuje mírové řešení války na Ukrajině. Neřekl ale, jak k urovnání konfliktu na Ukrajině dospět. Kritici slovenského premiéra tvrdí, že stačí, aby se ruská vojska stáhla z Ukrajiny.

- Vzájemné vztahy nyní zasáhlo přerušení dodávek ropy od ruské firmy Lukoil ropovodem Družba. "Pokud se ta situace nevyřeší, Slovensko bude muset nějak reagovat," řekl slovenský prezident Peter Pellegrini. "To, co udělala Ukrajina ve vztahu ke Slovensku, považuji za velmi vážné. Za velmi nepříjemný zásah do našich dobrých vztahů. Pevně věřím, že se to ze strany Ukrajiny co nejrychleji podaří dát do pořádku," řekl Pellegrini. Připomněl, že Slovensko dodává Ukrajině značné objemy elektrické energie.

- Fico 20. července kvůli problémům s dodávkami ropy volal svému ukrajinskému protějšku Denysu Šmyhalovi. Slovenský premiér varoval, že problém by mohl vést k zastavení dodávek nafty ze Slovenska na Ukrajinu. "Slovensko nemíní být rukojmím ukrajinsko-ruských vztahů," zdůraznil Fico. Rozhodnutí Ukrajiny podle něj znamená, že bratislavská rafinerie Slovnaft, která patří maďarské petrochemické skupině MOL, bude dostávat o 40 procent méně ropy, než potřebuje.

- Intenzivní jednání s Ukrajinou na nejvyšší politické i odborné úrovni se podle úřadu slovenské vlády budou konat v nejbližších hodinách a dnech. "Fico navrhl ukrajinskému protějšku technické řešení, na kterém by muselo participovat více států včetně Slovenska," uvedl v prohlášení úřad vlády v Bratislavě. Neupřesnil ale, o jaké řešení jde.

Čtěte dále

další zprávy