V britských volbách drtivě vyhráli labouristé, Sunaka v čele vlády vystřídá lídr Keir Starmer

05.07. 12:00 | Autor: ČTK

Britská opoziční Labouristická strana drtivě vyhrála čtvrteční parlamentní volby a po 14 letech vystřídá ve vládě konzervativce. Ti sklízí frustraci Britů ze stavu země a utrpěli nejhorší porážku v dějinách strany, naopak labouristé obsadí v dolní komoře parlamentu přes 400 ze 650 křesel. Zatímco hrstka volebních obvodů ještě nezná své vítěze, v Londýně již začíná proces předávání moci, v nejbližších hodinách se premiérské funkce ujme lídr labouristů Keir Starmer.

Brzy ráno ve vítězném projevu v centrálním Londýně uvedl, že "změna začíná teď" a že na Británii znovu svítí naděje. "Takovýto mandát přichází s velkou zodpovědností," řekl 61letý někdejší prokurátor. Uznal přitom deziluzi v britské společnosti a vyhlásil, že obnovování jejich důvěry v politiku je "bitva, která definuje naši dobu".

Premiér Sunak krátce předtím uznal vítězství labouristů, vyjádřil zklamání nad prohrou konzervativců a řekl, že telefonicky pogratuloval svému nástupci. "Dnes dojde k předání moci pokojným a spořádaným způsobem, s dobrou vůlí na všech stranách," prohlásil po obhájení mandátu v severoanglickém obvodu Richmond a Northallerton. "Je toho hodně, z čeho se musíme poučit a nad čím se zamyslet, a beru na sebe odpovědnost za prohru... Je mi to líto," dodal.

Ještě během dopoledne vystoupí Sunak znovu, tentokrát před sídlem britských premiérů v Downing Street, načež se vydá do Buckinghamského paláce podat demisi králi Karlovi III. Vzápětí panovník jmenuje novým premiérem Starmera, který krátce po poledni britského času (13:00 SELČ) sám promluví k občanům. Labouristé avizovali, že Starmer během dne jmenuje nový kabinet.

Jeho středolevá strana ve svém programu slíbila voličům obnovit ekonomický růst, ze kterého budou mít prospěch i chudší vrstvy obyvatel. Důležitým bodem je pro ně reforma systému pracovní migrace, který umožňuje snadno získávat pracovní víza cizincům splňujícím požadavky zaměstnavatelů. Starmerova strana chce omezit počet přistěhovalců přicházejících za pracovními pobídkami například ze zdravotnictví či stavebnictví a více investovat do rekvalifikací Britů, aby sami zaplnili volná místa.

V nově zvolené Dolní sněmovně budou mít labouristé nejméně 411 křesel, čímž téměř vyrovnají rekordní zisk expremiéra Tonyho Blaira z roku 1997. Výsledky však ukazují, že pro stranu hlasovala jen zhruba třetina všech účastníků voleb, tedy podobný podíl, jako před pěti lety, kdy naopak labouristé drtivě prohráli. Velké rozdíly mezi podílem hlasů a mandátů jsou důsledkem britského volebního systému, kde se mandáty udělují v jednotlivých obvodech nejsilnějším kandidátům, aniž by museli mít většinu hlasů.

Na oznámení vítězů se dopoledne čekalo už jen v pěti ze 650 obvodů. V jednom z nich si podle deníku The Guardian vývoj vyžádal kompletní přepočet hlasů, který začne až odpoledne, výsledky tedy ještě nějakou dobu nebudou úplné.

Již nyní je však jasné, že konzervativci utrpěli svou nejhorší porážku v dějinách se ziskem jen okolo 120 mandátů. Dosud bylo jejich minimem 165 z již zmíněného roku 1997. V táboře dlouholeté vládní strany teď začíná boj o post nového lídra strany, který rozhodne o jejím dalším směřování.

Svůj nejlepší výsledek naopak zažívají Liberální demokraté, kteří získali nejméně 70 křesel, zatímco v minulých volbách to bylo pouze 11. Do parlamentu zároveň míří jeden ze strůjců brexitu Nigel Farage, kterému se na osmý pokus podařilo získat poslanecký mandát. Jeho nacionalistická strana Reform UK podle neúplných výsledků získala čtyři křesla a téměř 15 procent hlasů. Ve svém londýnském obvodu zvítězil také bývalý šéf labouristů Jeremy Corbyn, který kandidoval jako nezávislý.

Hlasy pro menší strany a nezávislé kandidáty jsou jedním z hlavních motivů letošních voleb, během nichž voliči vyjadřovali silnou nedůvěru vůči tradičně dominantním silám. Konzervativci a labouristé dohromady získali méně než 60 procent odevzdaných hlasů, tedy nejméně za posledních 100 let, uvádí zpravodajská společnost BBC. Účast dosáhla 60 procent, což je rovněž relativně málo.

Foto: ČTK , Profimedia

Autor: ČTK