Volby do EP. Unie je euroskeptičtější a míří doprava

07.06. 18:51 | Autor: ČTK , - red - | Aktualizováno: 08.06. 14:48

Evropská unie se stává konzervativnější a euroskeptičtější. To je jedno z hlavních poselství čtyři dny trvajících voleb do Evropského parlamentu (EP), jež vyvrcholily v neděli. Průměrná volební účast dosáhla 42,85 procent, což je další negativní rekord.

V předchozích eurovolbách v roce 2004 odvolilo 45,5 procenta obyvatel Unie. TÝDEN.CZ přináší předběžné a konečné výsledky ve vybraných zemích. Všech 27 zemí unie hlasovalo postupně, ale podle unijních pravidel začaly být výsledky oficiálně oznamovány až v neděli večer po 22.00 SELČ, kdy se uzavřely poslední volební místnosti. Kompletní výsledky v jednotlivých zemích a složení nového EP by měly být známé v průběhu pondělního večera.

Už předběžné výsledky oznamované po třetí hodině ranní ukázaly, že volby do EP znamenaly přínos pro konzervativní, pravicové strany. Počet poslanců konzervativní frakce EPP/ED bude podle přeběžných výskedků 263.

ČTĚTE TAKÉ: Eurovolby bojují s nezájmem lidí: Vždyť čas má i vrah
Eurovolby vrcholí. Dánové rozhodují i o princeznách

Nejvíce ale stoupl počet nezařazených poslanců. Mezi ně se počítají i poslanci britských konzervativců a české ODS, kteří chtějí společně založit novou euroskeptickou frakci. Poslanců, kteří nemají jasnou příslušnost k zavedené frakci dvakrát více než v roce 2004, celkem 91.

Těmi, kdo utrpěly velkou porážku, jsou naopak sociálnědemokratické strany Evropy, které přišly o téměř 50 křesel v EP. Zvláště drastické jsou ztráty u britských labouristů.

Rakouští lidovci se radují. Krojované hlasování do EP v Maďarsku.

Splnily se tak předpovědi politických analytiků, kteří předpovídali, že v novém europarlamentu získají více křesel než dosud populistické a euroskeptické formace na úkor tradičních stran. V Nizozemí kupříkladu protiimigrantská Strana pro svobodu (PVV), v jejímž čele stojí poslanec Geert Wilders, získala prý 17 procent hlasů a stala se druhou nejsilnější formací v zemi.

Mnohde se radují malé a mladé strany. V řadě zemí využili voliči podle očekávání k tomu, aby potrestali své vlády a zúčtovali s nimi. Vhodný prostor pro radikálně protievropské strany vytvořil i menší zájem o hlasování u voličů.

Napříště budou pro vytvoření frakce v EP platit jiná pravidla. Budou muset sestávat ze zástupců nejméně sedmi zemí a k jejich založení bude potřeba nejméně 25 poslanců. Podle slov předsedy ODS Mirka Topolánka plánovaná nová konzervativní frakce tato pravidla splňuje

Předběžné výsledky voleb do EP ve vybraných zemích

Spolková republika

Kancléřka Merkelová. Jeden ze skutečných lídrů EU. V Německu vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Spolu se sesterskou Křesťanskosociální unií (CSU), jež do voleb nastoupila pouze v Bavorsku, získali konzervativci 37,9 procent hlasů a zhruba sedmnáctiprocentní náskok před sociální demokracií (SPD) s 20,8 procenty. Tyto konzervativní strany si tak zajistily 42 z 99 německých mandátů v EP.

Pro socialisty jsou výsledky debaklem. Překonali svůj dosavadní negativní rekord z
roku 2004 (21,5 procenta). Konzervativci a liberálové by spolu chtěli na spolkové úrovni vytvořit příští vládní koalici.

Kromě stran křesťanského bloku a SPD, které spolu na spolkové úrovni tvoří vládu velké koalice, se do EP dostaly také liberální FDP (asi 11%), která si na své konto připsala rekordní zisky, Zelení (12,1 %) a postkomunistická Levice. (7,5%).

V takzvaném „supervolebním roce", letos na podzim se konají volby do Spolkového sněmu, je hlasování do EP považováno za důležitý test nálad voličstva. U politických stran se pak očekává obvyklá hra. Ty, které uspějí, se budou snažit svůj výsledek zveličit, a naopak ti, kteří si po hlasování polížou rány, budou volební (ne)zisky co nejvíce bagatelizovat.

Slovensko

Z vítězství se raduje vládní Směr-sociální demokracie (Směr-SD). Strana premiéra Roberta Fica získala 32,01 procent hlasů. Druhá skončila opoziční Slovenská demokratická a křesťanská unie-Demokratická strana (SDKÚ-DS) s 16,98 procenty.

S volební urnou za staršími voliči ve slovenském Makově. Třetí místo obsadila Strana maďarské koalice (SMK) s 11,33 procenty hlasů, čtvrté Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) s téměř 11 procenty a pátá skončila vládní Lidová strana-Hnutí za demokratické Slovensko (LS-HZDS) expremiéra Vladimíra Mečiara s necelými devíti procenty.

Do Evropského parlamentu se ještě těsně dostala koaliční Slovenská národní strana Jána Sloty (SNS) s 5,55 procenty hlasů.

Slováci volili v sobotu a k urnám přišlo 19,64 procenta voličů, což je o něco víc než v roce 2004, kdy mělo Slovensko nejnižší volební účast mezi zeměmi EU.

Polsko

Podle prvních neoficiálních výsledků vyhrála volby do Evropského parlamentu vládní liberální Občanská platforma, která získala 44,39 procenta hlasů.

Hlasovací mistnost ve Varšavě. Druhé místo obsadilo s 27,4 procenty konzervativní opoziční Právo a spravedlnost, jemuž zřejmě nepomohla emotivní volební kampaň, v níž se šéf strany Jaroslaw Kaczyński vrátil ke starým tématům jako jsou polsko-německé vztahy.

Třetí místo asi bude patřit nevýrazné postkomunistické levici s 12 procenty. Potřebnou pětiprocentní hranici překročili v Polsku ještě lidovci, kteří obdrželi sedmprocent hlasů. Nacionalistické ani populistické strany v Polsku neuspěly. Libertas obdrželo jedno procento hlasů.

Itálie

Italské volební eso Berlsuconi - aféry jeho popularitě téměř neškodí.

Konzervativní seskupení italského premiéra Silvia Berlusconiho Lid Svobody (PDL) sice získalo 34,7 procent hlasů, výrazně však zaostalo za svým předsevzetím. Berlusconi si vytkl za cíl nejméně 40, ale spíš 45 procent.

Hlavní opoziční síle, Demokratické straně (PD), se podle předběžných výsledků podařilo zbrzdit mnohaměsíční pád, když v nynějších volbách do EP získala podporu 26,5 procenta voličů.

Za velkého vítěze eurovoleb označují analytici Berlusconiho spojence Ligu severu (LN), jejíž protiimigrační politiku se rozhodlo tentokrát podpořit 10,9 procenta italských voličů.

Vynikající zisk si připsala i strana Itálie hodnot (IdV), pro kterou je charakteristická radikální opozice vůči Berlusconimu. Zatímco v loňských volbách získalo toto hnutí 4,3 procenta hlasů, nyní pro něj hlasovalo 7,8 procenta voličů.

Berlusconi stojí v čele kandidátek ve všech volebních obvodech a z eurovoleb učinil test své popularity v souvislosti se skandály, které jej v posledních týdnech zasáhly.

Francie

Pravicový Svaz pro lidové hnutí (UMP) v čele s prezidentem Sarkozym získal 27,87 procenta hlasů, zatímco opoziční Socialistická strana získala 16,48 procenta a podle prvních komentářů se výsledek pro ni rovná skoro knock-outu, je-li její ambicí důstojně konkurovat UMP.

Hnutí Evropa-ekologie dosáhlo srovnatelného výsledku se socialisty, 16,28 procenta hlasů pro zelené znamená skvělý úspěch. Centristi z MoDem oproti očekávání propadli, získali 8,4 procenta. Mezi dalšístranami, které překonaly nezbytnou hranici pěti procent hlasů, se dostala ještě nacionalistická Národní fronta, koalice Levicová fronta a kandidátní listina MPF-CPNT, která se ztotožňuje s evropským hnutím Libertas, založeném v Irsku odpůrci lisabonské smlouvy.

Rakousko

Rakušan Martin, čistič europarlamentního chléva. Triumf slaví lidovci (ÖVP), kteří podle aktuálních prognóz získali zhruba 30 procent hlasů, pro sociální demokraty (SPÖ) se vyslovilo jen asi 23 procent hlasujících. Hans-Peter Martin překvapivě obsadil třetí místo. Přestihl tak FPÖ, která zůstala za svými očekáváními. Zelení klesli na pátou příčku.

Někdejší sociální demokrat Hans-Peter Martin, který založil iniciativu požadující výrazné zlepšení kontroly bruselské byrokracie a postupné odbyrokratizování chodu EU, je vpravdě fenoménem eurovoleb v Rakousku.

Slovinsko

Volby jasně vyhrála opoziční Slovinská demokratická strana (SDS) expremiéra Jansy. Konzervativce podpořilo asi 26 procent hlasujících, zatímco vládní Sociální demokraty 18 procent. Obě strany tak v EP získají po dvou křeslech ze sedmi, jež Slovinsku náleží. O zbylé mandáty se podělí Nové Slovinsko (NSi), liberální demokraté (LDS) a levicově liberální koaliční strana Zares.

Nizozemí

Třebaže se umístil na druhém místě, jednoznačným vítězem v Nizozemí je Geert Wilders, nizozemský poslanec a šéf protiislámské Strany pro svobodu (PVV). Wildersovci získali zhruba 17 procent hlasů, což znamená čtyři křesla v EP. Lepší výsledek zaznamenala s 20 procenty jen vládní Křesťanskodemokratická výzva (CDA) premiéra Balkenendeho, ale protože v EP klesne počet jejích křesel ze sedmi na pět, znamená to trpkou prohru.

Wilders chce spasit Evropu před islámem a muslimy. Ještě hůře si vedl její socialistický koaliční partner Strana práce (PvdA), která se bude muset namísto sedmi křesel spokojit se čtyřmi.

Turecko se nesmí stát členem Evropské unie ani za milion let, prohlásil ve volební místnosti Wilders, který bojuje za záchranu Evropy před islámem. Z unie by vyloučil Rumunsko a Bulharsko.

Za Nizozemí do Evropského parlamentu proniklo osm politických tran, což je jeden z nejvyšších počtů v EU. Překvapivě výrazně uspěla třeba formace Demokraté 66, jejíž členové sami sebe označují za radikální demokraty a žádají například reformu volebního systému.

Podle některých holandských politiků je možné, že antiislamsté získají v EP ještě další, páté křeslo, které má Nizozemí připadnout navíc po vstupu v platnost Lisabonské smlouvy.

Švédsko

Zkřížené hnáty si mnou ruce. Švédská Pirátská strana podporující bezplatné stahování hudby, filmů a počítačových her z internetu, se stala ve Švédsku největším překvapením voleb. Podle průzkumů odvolivších Švédů získala 7,4 procenta hlasů a dostane se tak do Evropského parlamentu. Strana nese název podle kontroverzního internetového portálu Pirate Bay (Pirátská zátoka).

Šéf Pirátské strany Falkvinge sleduje průběžné výsledky. Popularitu přinesl "pirátům" zejména nedávný proces proti portálu Pirate Bay ve Stockholmu. Čtyři jeho provozovatelé při něm byli zatím nepravomocně překvapivě odsouzeni k ročnímu nepodmíněnému vězení a k pokutě odpovídající zhruba 75 milionům Kč.

Přeběžné výsledky ukazují, že opoziční sociální demokraté získali ve volbách téměř 25 procent hlasů, o něco více než v minulých volbách do EP v roce 2004. Na druhém místě byla vládní konzervativní MSP, umírněná koaliční strana se ziskem 18,8 procenta hlasů. Švédové mají v Evropském parlamentu 18 křesel.

Maďarsko

Člen Husarského sdružení hlasuje v obci Jaszfenyszaru. Krajně pravicové Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) získalo tři křesla. Nejvíce mandátů si na své konto připsal opoziční Svaz mladých demokratů - Maďarský občanský svaz (Fidesz-MPP), který obsadí patnáct křesel.

Neparlamentní Jobbik získal hlasy nejen kritikou počínání vlády v nynější hluboké ekonomické krizi, ale také ostrou protiromskou rétorikou.

Eurovolby potvrdily propad popularity vládních socialistů (MSZP), kteří budou mít napříště v EP jen čtyři zástupce. Poslední z 22 křesel vyhrazených pro maďarské europoslance připadlo Maďarskému demokratickému fóru (MDF).

Dánsko

Dánové se dnes v referendu, které se uskutečnilo souběžně s eurovolbami, vyslovili pro změnu zákona o nástupnictví na dánský trůn. Pro novelu, která zrovnoprávní ženské potomky královského rodu v nároku na nástupnictví, hlasovalo 46,6 procenta ze zhruba čtyř milionů oprávněných voličů. Byla tak splněna podmínka, aby se pro zákon měnící ústavu vyslovilo vedle nadpoloviční většiny hlasujících i přes 40 procent všech registrovaných voličů.

V Dánsku čekaly na voliče dvě urny. Aalborg na severu země. Dánsko se tak stává po Švédsku, Norsku, Nizozemí a Belgii pátou evropskou monarchií, jež rovnost pohlaví v nástupnictví na trůn přijala. Další monarchie umožňují princeznám chopit se panovnického žezla jen pokud není k dispozici dědic "po meči".

Uplatnění dnes schváleného zákona přichází v úvahu až ve vzdálené budoucnosti. Zatím má totiž královská rodina dost mužských prvorozených dědiců. Po nynější 69leté královně Margrethe II., je totiž prvním v pořadí nástupnictví její 41letý syn Frederik, a po něm jeho tříletý syn Christian.

Pořadí stran ve volbách: opoziční Sociálnědemokratická strana (21,5%), Liberální strana Venstre (20,2%), Socialistická lidová strana (15,9%), Dánská lidová strana (15,3%), Konzervativní lidová strana (12,7%) a Lidové hnutí proti EU (7,2%).

Belgie

Vítězem je Vlámská křesťanskodemokratická strana CD&V (14,97 %) před vlámskou stranou liberální Otevřenou VLD (13 %). Třetí místo patří extremistické a rovněž vlámské straně Vlámský zájem (10,2 %), která však v porovnání s předcházejícími citelně ztratila, stejně jako podobně radikální frankofonní Front National.

Kandidáti nacionalistického Vlámského zájmu. Nejlépe postavenou stranou, která zastupuje zájmy valonské části obyvatelstva, jsou jako obvykle socialisté se zhruba deseti procenty hlasů, přičemž od třetího Vlámského zájmu jen pět setin procenta. Díky specifickému rozdělení země však socialisté získali tři europoslanecká křesla, zatímco extremisté z Vlámského zájmu jen dvě. Po třech křeslech získali i zástupci CD&V a Otevřené VLD.

Všechny největší strany se však nevyhnuly poměrně citelnému poklesu oblíbenosti ve srovnání s předchozími volbami v roce 2004. Neoficiálním vítězem jsou tak belgickými médii označováni valonští zelení, kteří nesou název Ecolo.

Británie

Xenofobní Britská národní strana (BNP) získala dvě křesla. Vyplývá to z oficiálních výsledků voleb zveřejněných dnes. Dosavadní výsledky eurovoleb potvrzují hluboký propad vládní Labouristické strany o zhruba sedm procent a posilování malých stran.

Premiér Brown se 'zabarikádoval' v Downing Street. Zatím vedou euroskeptičtí konzervativci (27,7 procent, 24 poslanců) před protievropskou Stranou nezávislosti Spojeného království (UKIP, 16,5 procent, třináct poslanců), labouristy (15,7 procent, jedenáct poslanců) a proevropskými liberálními demokraty (13,7 procent, deset poslanců). Ve Walesu za posledních skoro sto let zvítězili poprvé s 21 procenty konzervativci. Labouristé se tam propadli o 12 bodů na 20 procent.

BNP, kterou je označována v britských médiích za rasistickou a kvazifašistickou, zatím získala několik míst v místních volbách, ale v evropských volbách se dosud neprosadila. Podle ministra zdravotnictví Andyho Burnhama je historický zisk BNP "smutným okamžikem". Vítězný kandidát BNP Andrew Brons po svém zvolení prohlásil, že hodlá bojovat "za svobodu od diktatury Evropské unie".

Litva

V eurovolbách hlasovala pouhá pětina Litevců. Vítězem voleb v této pobaltské zemi je vládní Vlastenecký svaz - Litevští konzervativci (TS-LK) premiéra Andriuse Kubiliuse, který zdvojnásobil počet svých poslanců v Evropském parlamentu na čtyři. Druzí se třemi poslanci skončili sociální demokraté.

Litvu bude poprvé reprezentovat také jeden zástupce polské menšiny poté, co jejich strana získala 8,27 procenta hlasů.

Rumunsko

Dcera prezidenta Traiana Basesku, přezdívaná rumunská Paris Hilton, se těsně dostala do Evropského parlamentu přes to, že kvůli odporu otcových spolupracovníků musela kandidovat jako nezávislá.

Mezi rumunské europoslance bude patřit i zástupce extremistické Strany Velké Rumunsko. Celkově ale volby vyhráli vládní sociální demokraté ve spojení s Konzervativní stranou. V těsném závěsu byla další koaliční strana demokratičtí liberálové.