Změny klimatu způsobí v západní Evropě i více extrémních srážek, obávají se vědci

Ilustrační foto.

Změny klimatu činí až devětkrát pravděpodobnějšími extrémní srážky podobné těm, které v červenci vedly k záplavám v Německu, Belgii, Nizozemsku a Lucembursku. Ve studii, která se zaměřila na souvislost mezi změnami klimatu a záplavami, to v úterý uvedl mezinárodní tým klimatologů. Studie rovněž zjistila, že srážky v regionu jsou nyní o tři až 19 procent vydatnější v důsledku oteplování způsobeného člověkem. Studii zveřejnila klimatologická skupina World Weather Attribution a Evropská klimatická nadace (ECF).

Výsledky podle ECF podporují závěry rozsáhlé zprávy, kterou tento měsíc zveřejnil Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), jenž působí při OSN. Ten konstatoval, že nyní jsou k dispozici nesporné důkazy o tom, že lidé oteplují klima planety a že takto způsobené změny jsou hlavním hnacím mechanismem změn v povětrnostních extrémech. Nová zpráva ukazuje, že s tím, jak se zvyšují teploty, bude západní a střední Evropa vystavena stále většímu množství extrémních srážek a záplav.

Extrémní srážky zasáhly části západní Evropy 12. až 15. července. Kolem řek Ahr a Erft spadlo za den více než 90 milimetrů srážek, což bylo mnohem více než při předchozích rekordech. Při následných povodních zahynulo v Německu a Belgii nejméně 220 lidí.

"Události roku 2021 znovu ukazují, že extrémy, které překonávají dosud pozorované rekordy, posilované změnami klimatu, mohou udeřit kdekoli a způsobit obrovské škody a oběti. Místní a národní úřady v západní Evropě si musejí být vědomy zvýšených rizik plynoucích z extrémních srážek, aby se lépe připravily na potenciální budoucí události," řekl k tomu šéf klimatického úřadu v Postupimi Frank Kreienkamp.

Vědci analyzovali záznamy o počasí a počítačové simulace, aby spočítali vliv klimatických změn na intenzivní dešťové srážky, které způsobily záplavy. Vědci porovnali s minulostí současné klima, kdy globální oteplování oproti konci 19. století zvýšilo průměrnou teplotu o 1,2 stupně Celsia. Studie se zaměřila na extrémní deště, které vyvolaly povodně ve dvou obzvláště silně zasažených oblastech v Německu (Ahr a Erft), kde v průměru spadlo 93 milimetrů srážek za den, a v Belgii, kde v regionu kolem řeky Mázy napršelo 106 milimetrů vody za dva dny. Autoři přitom analyzovali spíše intenzitu srážek než hladiny řek, částečně i proto, že velká voda některé měřicí stanice zničila.

Experti odhalili v těchto lokálních srážkových vzorcích velkou míru proměnlivosti mezi jednotlivými léty. Aby vyhodnotili vliv klimatických změn, podívali se na údaje z širšího regionu. Analyzovali, jak pravděpodobné je, že by se podobné extrémní srážky mohly objevit kdekoli v širším regionu západní Evropy, včetně východní Francie, západního Německa, východní Belgie, Nizozemska, Lucemburska a severního Švýcarska, a jak to ovlivňují stoupající globální teploty.

U tohoto širšího regionu vědci zjistili, že změny klimatu způsobené člověkem zvýšily o tři až 19 procent množství dešťových srážek, které spadly za jeden den. Klimatické změny rovněž zvýšily na 1,2násobek až devítinásobek pravděpodobnost, že nastanou události s prudkými srážkami podobné těm, které způsobily nedávné záplavy. Podobné události lze při současném podnebí očekávat v jakékoli oblasti západní Evropy zhruba jednou za 400 let. S tím, jak bude přibývat množství skleníkových plynů a teploty nadále porostou, budou takové vydatné deště častější.

Na studii se podílelo 39 vědců, kteří jsou součástí skupiny World Weather Attribution, včetně vědců z univerzit a meteorologických a hydrologických úřadů v Belgii, Francii, Německu, Lucembursku, Nizozemsku, Spojených státech a Británii.

Foto: deposithphotos/londondeposit

Autor: ČTK



Čtěte dále

SpaceX vyslala čtyřčlennou civilní posádku na oběžnou dráhu kolem Země.

SpaceX vyslala čtyřčlennou civilní posádku na oběžnou dráhu kolem Země

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX ve čtvrtek z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě vynesla na oběžnou dráhu loď Crew...

Ilustrační foto.

Česko je v kvalitě digitálního prostředí na 28. místě, meziročně si polepšilo

Česká republika je co do kvality digitálního prostředí na 28. místě na světě, proti loňsku si polepšila o čtyři příčky. Vyplývá...

Ilustrační foto.

Čeští vědci vyvinuli metodu, která odhalí riziko vážného průběhu covidu

Diagnostickou metodu, která odhalí, zda člověku s covidem-19 hrozí těžký průběh nemoci, vyvinuli vědci z 1. lékařské fakulty...

Ilustrační foto.

Čeští vědci vyvinuli test k rychlému určení účinných protilátek proti covidu

Vědci z Česka vyvinuli test, který umí rychle určit hladinu ochranných protilátek proti koronaviru a odlišit je od těch, které...

Ilustrační foto.

Británie chce umožnit skladovat zmražená vajíčka až 55 let

Britská vláda navrhne, aby reprodukční kliniky mohly budoucím rodičům skladovat jejich zmražená vajíčka a spermie až po dobu 55...

Ilustrační foto.

Vakcíny proti covidu-19 snižují riziko dlouhého covidu téměř dvojnásobně

Dokončené očkování proti covidu-19 snižuje téměř o polovinu riziko onemocnění, které by trvalo déle než 28 dní.

Jeskyně Balcarka, figurína, model, pračlověk (ilustrační foto).

Výzkum genomů z území Čech přinesl poznatky o migraci v pravěku

Překvapivé poznatky o migraci v pravěké Evropě přinesl výzkum genomů 271 lidí žijících na území Čech před 7000 až 3500 lety.

Ilustrační foto.

Vědci vyvinuli metodu pro citlivější diagnostiku hluboko v tkáních

Nový typ zobrazovací metody by v budoucnu mohl diagnostikovat nádory a fibrózy hluboko v tkáni, aniž se poškodí.

Ilustrační foto.

Je pravděpodobné, že do roku 2050 bude v létě Arktida bez ledu

Pondělní zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), který působí při OSN, podle polární vědkyně Marie Šabacké přinesla...

Profesor Ústavu informatiky a umělé inteligence Fakulty aplikované informatiky zlínské univerzity Roman Jašek představil 5. srpna 2021 novinářům inteligentní robotický systém, který bude ve sklenících s rajčaty analyzovat jednotlivé rostliny. Bude schopen vyhodnotit produkci, včas odhalí potenciální škůdce.

Inteligentní robotický systém předpoví sklizeň rajčat i odhalí škůdce

Vědci z Ústavu informatiky a umělé inteligence Fakulty aplikované informatiky zlínské univerzity vyvíjejí ve spolupráci se...

Ilustrační foto.

Blíží se maximum Perseid, podmínky pro pozorování budou skvělé

V těchto dnech stoupá aktivita oblíbeného meteorického roje Perseidy. Letos pro jejich vyhlížení nastanou skvělé podmínky, nebude...

Ilustrační foto.

Vážné onemocnění covidem může podle vědců způsobit pokles inteligence

U lidí, kteří prodělali nemoc covid-19, je pravděpodobnější zhoršení výsledků inteligenčních testů a nejhorší dopady na rozumové...

Ilustrační foto.

Ideální rozestup mezi dávkami vakcíny Pfizer je osm týdnů, tvrdí britští vědci

Ideální rozestup mezi oběma dávkami proticovidové vakcíny firem Pfizer a BioNTech je osm týdnů, řekli serveru BBC News autoři...

Ilustrační foto.

Studie vědců má pomoci zmapovat problémy po covidu

Nová studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) má pomoci zmapovat neurologické a spánkové problémy po prodělání...

Ilustrační foto.

Miliardář a vizionář Elon Musk chce vyslat lidi na Mars

Své vize mění ve skutečnost. Americko-kanadský podnikatel jihoafrického původu Elon Musk se podílel na vzniku internetového...

Ilustrační foto.

Množství kyslíku ve sladkovodních jezerech rychle klesá, varují vědci

Množství kyslíku ve sladkovodních jezerech mírného pásu po celém světě rychle klesá. Z velké části to způsobuje změna klimatu.

Ilustrační foto.

Vědci umějí prodloužit život myší o 23 procent, myslí si, že to dokážou i u lidí

Izraelským vědcům se podařilo prodloužit život myší o 23 procent a doufají, že použitá metoda by mohla fungovat i u lidí.

První čtyřnohý robot americké společnosti Boston Dynamics byl představen 25. května 2021 na tiskové konferenci Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Tým z ČVUT získal robota, který zvládne schody, nyní mu vylepšují vnímání

Čtyřnohého robota, který bezpečně zvládne zdolat schody i další překážky v náročném terénu, nedávno získal tým robotiků na...

Ilustrační foto.

Tým z Česka vyvinul novou metodu pro výzkum molekul biologických vzorků

Tým z Česka vyvinul metodu, která umí poskládat třírozměrný hologram několika molekul biologického vzorku.

Ilustrační foto.

Akademici založili školu doktorských studií, pomůže studentům přírodních věd

Podpořit vzdělávání doktorandů má nově založená Škola doktorských studií v přírodních vědách. Cílí také na větší zapojení...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi