Jak nás očekávání formují: Proč někdo miluje pálivé jídlo a jiný se ho bojí?

21.10. 06:39 | Autor: ČTK

Moje rodina mi ráda říká "baby spice". Ne, mé dospělé děti mě nesrovnávají s žádnou zpěvačkou ze skupiny Spice Girls, která v 90. letech uchvátila fanoušky. Tu přezdívku jsem si vysloužila proto, že jsem strašný zbabělec co se pálivého jídla týče, napsala Sandee LaMotteová v článku na webu televize CNN.

"Víte jistě, že ta omáčka nepálí?" ptám se hned potom, co si v restauraci objednám jídlo. "Ale vůbec ne," odpoví mi vždycky číšník. Když mi jídlo přinese, všichni u stolu kulí oči, když lapám po dechu, dusím se a sahám po vodě, která mi vůbec nepomáhá. "Na, vezmi si kousek chleba," řekne rezignovaně jedno z mých dětí. "A jo, jídlo si vyměníme."

Jsem si jistá, že v tom nejsem sama. Přesto mnoho lidí miluje ostrá, hodně kořeněná jídla - a čím pálivější, tím lepší. Někteří dokonce vyhledávají extra pikantní jídlo a jsou nadšení, když mohou potrápit svůj žaludek těmi nejpalčivějšími papričkami na světě.

"Nikdy jsem neměl koření, které bych nezvládl. Přines to," říkával můj manžel. Vždy si sednul a jedl ono jídlo s takovým potěšením, až se mu na čele objevily kapičky potu.

Jak je možné, že jsou v tomto lidé tak odlišní? Podle nové studie mohou za těmito reakcemi stát očekávání našich smyslových zážitků. Jinými slovy mi může kořeněné jídlo vadit jednoduše proto, že to tak očekávám.

"Očekávání mají velkou sílu," říká doktorka Susan Albersová, klinická psycholožka z Cleveland Clinic v americkém státě Ohio, která se studie neúčastnila. "Dokážou přeměnit pocit pálení na příjemný nebo nepříjemný zážitek podle toho, jakou chuť očekáváme," uvádí.

Ve studii v časopise PLOS Biology zveřejněné v úterý skenovali čínští vědci mozky 24 lidí, kteří měli rádi kořeněná jídla, a 22 mozků těch, kteří neměli. Každá osoba dostala během screeningu 30 střiků jemně a hodně pálivé omáčky, po které se napili vody, během čehož se zobrazily dvě modré papričky. Podle paprik nemohli účastníci poznat, jak je omáčka pálivá.

Pak se test opakoval se stejně pálivými omáčkami. Tentokrát se ale účastníkům ukázaly dvě červené papričky, když jim byla do úst vstříknuta hodně pálivá omáčka, jedna červená a jedná modrá paprička, když dostali jemně pálivou omáčku, a dvě modré papričky, když jim vědci dali vodu.

U lidí, kteří uvedli, že milují pálivá a kořeněná jídla, se rozsvítily části mozku spojené s potěšením - v mnoha případech platilo, že čím pálivější koření, tím větší potěšení. Naopak u lidí, kteří pálivé neměli rádi, se při podávání hodně pálivé omáčky při obou pokusech rozsvítila centra bolesti. Prožívání bolesti se však dramaticky zvýšilo při druhém pokusu, kdy účastník věděl, že dostane pálivější omáčku.

"Překvapilo mě, jak moc negativní očekávání zesílilo reakci mozku na bolest, přestože byl podnět stejný," uvedla vedoucí výzkumu I Luo z fakulty psychologie a kognitivních věd na šanghajské East China Normal University. "To ukazuje na to, jak naše očekávání nepříjemných pocitů může výrazně zesílit prožitek bolesti," napsala ve svém prohlášení.

Existují i další, například genetické důvody, proč můžeme dávat přednost jednomu jídlu před druhým. Vezměme si koriandr: lidé s určitým genem říkají, že koriandr chutná jako mýdlo, zatímco ostatní mají jeho chuť rádi.

"Příčinou mohou být očekávání nebo to, jak jsme biologicky nastaveni na vnímání jídla. Všem chutnají úplně stejná jídla úplně jinak. Naše chuťové preference jsou jako otisk prstu, tedy zcela jedinečné," řekla Albersová.

Moje rodina by byla nadšená, kdybych se namísto zbabělce stala milovníkem koření, protože bychom si pak všichni mohli pochutnávat na pálivějších jídlech (a já bych jim přestala krást méně pálivá jídla). Pokud chcete také změnit svůj názor na pálivost, zde jsou návrhy doktorky Albersové:

Změňte své negativní asociace. Pokud nemáte rádi kořeněná jídla, zkuste k nim přistupovat spíše se zvědavostí než s odporem. "Tento posun v myšlení může změnit vaše vnímání a zkušenosti," říká Albersová.

Experimentujte s různými druhy koření. Podle Albersové byste se měli zaměřit na plný smyslový zážitek. Všímejte si chutí, struktur a pálivých vjemů různých druhů koření, aniž byste je odsuzovali.

Pečlivě využívejte vizuální podněty. Všímejte si toho, jak vizuální podněty k jídlu - jako jsou popisy v jídelním lístku nebo prezentace jídla - ovlivňují vaše očekávání, uvádí Albersová. Využijte toto povědomí k tomu, abyste zvládli své očekávání pálivého zážitku.

Naslouchejte svému tělu. Při konzumaci kořeněných jídel sledujte reakce svého těla. Všímejte si, kde cítíte pálivost a jak se časem mění, abyste poznali svou hranici a práh požitku.

"Pokud chcete zvýšit svou toleranci vůči koření, dělejte to pomalu a s rozmyslem. Začněte s jemnějším kořením a postupně se přesunujte k pálivějšímu. Neexistuje žádná 'správná' úroveň pálivosti - jde o to, co je vám příjemné," říká Albersová.

Párujte kořeněná jídla promyšleně. Zvažte prokládání pikantních chutí s tlumícími potravinami, například kouskem sýra nebo chleba. Albersová radí, abyste si nejprve dávali malá sousta. "To může zvýšit váš celkový požitek a zážitek z jídla učinit lépe zvládnutelným," tvrdí.

Na Scovilleově stupnici, která měří pálivost paprik a chilli papriček, má paprička Carolina Reaper asi 1,7 milionu Scovilleových jednotek pálivosti (SHU), paprička Naga Viper asi 1,4 milionu jednotek a paprička jalapeňo v průměru 3500 až 8000 jednotek.

"Pálivé jídlo může zrychlit metabolismus, srdeční tep, způsobit zvracení a žaludeční potíže, takže určitě dochází k fyziologické reakci. Pokud si všimnete, že se vám hodně zrychluje tep nebo se začínáte silně potit, může to znamenat, že pálivé jídlo pro vás nemusí být to pravé," uzavírá Albersová.

Foto: Autor/Depositphotos , Maria-Lapina

Autor: ČTK