SQL/DB Error -- [
    Error establishing a database connection!
  1. Are you sure you have the correct user/password?
  2. Are you sure that you have typed the correct hostname?
  3. Are you sure that the database server is running?
]
SQL/DB Error -- [
    Error establishing a database connection!
  1. Are you sure you have the correct user/password?
  2. Are you sure that you have typed the correct hostname?
  3. Are you sure that the database server is running?
]
SQL/DB Error -- [
    Error establishing a database connection!
  1. Are you sure you have the correct user/password?
  2. Are you sure that you have typed the correct hostname?
  3. Are you sure that the database server is running?
]
SQL/DB Error -- [
    Error establishing a database connection!
  1. Are you sure you have the correct user/password?
  2. Are you sure that you have typed the correct hostname?
  3. Are you sure that the database server is running?
]
Tyden.cz | Výzkum genomů z území Čech přinesl poznatky o migraci v pravěku

Výzkum genomů z území Čech přinesl poznatky o migraci v pravěku

Jeskyně Balcarka, figurína, model, pračlověk (ilustrační foto).

Překvapivé poznatky o migraci v pravěké Evropě přinesl výzkum genomů 271 lidí žijících na území Čech před 7000 až 3500 lety. Kosterní pozůstatky studoval německo-český tým. Výsledky svědčí o nejméně třech dosud neznámých migračních vlnách, informovali zástupci Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě. Studie poodhalila i některé další aspekty života tehdejších populací. Článek o výzkumu publikoval prestižní časopis Science Advances. Spolupracovali na něm odborníci z ústavů Maxe Plancka pro výzkum historie lidstva a evoluční antropologii a z pražského Archeologického ústavu AV.

Čechy patří ke klíčovým územím pro studium evropského pravěku. Ve středu Evropy, křižovatce dálkových cest s hustým osídlením při důležitých řekách, se podle archeologa Michala Ernéeho stýká většina pravěkých kultur, které se objevily i jinde v Evropě. Ernée také řekl, že Česko, Anglie a Španělsko jsou v současnosti oblasti s nejlépe prozkoumanou pravěkou DNA.

"Řada dosavadních studií vycházela z daleko menšího počtu případů a zabývala se problematikou na úplně globální úrovni. Kdežto my jsme měli možnost vzorkovat transekt zhruba 5000 let, od šestého do zhruba druhého tisíciletí před Kristem, dost v detailu. Takže máme možnost některé věci upřesňovat na úrovni společností, které žily na omezeném území," uvedl Ernée k výzkumu.

Ernée popsal, že DNA současných evropských populací se skládá ze tří základních elementů. "Tou první je DNA lovců sběračů, kteří tady žili před 10 tisíci až 15 tisíci lety. Tou druhou je DNA, která sem 'přišla' z Anatolie s neolitickou revolucí, se vznikem zemědělství, někdy v šestém tisíciletí před Kristem. A tu třetí, nejzásadnější, kolem roku 3000 před Kristem, představuje takzvaný stepní podíl v DNA evropských populací. To už se ví na základě dřívějších studií," vysvětlil vědec.

Odborníkům se však podařilo nově zaznamenat i další dvě migrační události mezi příchodem neolitiků a populace se stepním podílem DNA, k níž se pojí takzvaná kultura se šňůrovou keramikou. Výzkum totiž ukázal, že cizí původ vykazují i genetické profily nositelů časně eneolitické kultury nálevkovitých pohárů a pozdější kultury kulovitých amfor. Toto mezidobí tak bylo mnohem dynamičtější, než vědci předpokládali.

Ernée také řekl, že se podařilo prozkoumat vzorky prvních generací populace se stepním podílem na českém území a poodhalit jejich působení na "starousedlíky".

"Máme na jednom pohřebišti jak nově příchozí, lidi s kulturou se šňůrovou keramikou, tak místní, kteří nemají v DNA žádný stepní element, ale jsou pohřbeni už v habitu těch příchozích. To znamená, že byli integrováni do komunity příchozích," řekl archeolog. "Dříve se také myslelo, že šíření kultury se šňůrovou keramikou bylo spojené hlavně s muži, kteří sem přišli a podrobili si místní obyvatelstvo. Nám se podařilo prokázat, že to není tak úplně pravda, protože s nimi přišly i ženy, které mají stejně vysoký podíl stepní DNA jako muži," dodal vědec.

I genetický profil nositelů kultury se šňůrovou keramikou se podle výzkumu během doby výrazně měnil. Zásadně totiž poklesl počet mužských rodových linií. Po příchodu této populace do Čech lze vidět nejméně pět různých mužských příbuzenských linií, později sdíleli její mužští příslušníci téměř výhradně jedinou. Podle vědců tak byli v zásadě všichni potomky jediného, geneticky nepříliš vzdáleného předka.

"To může odrážet vznik nových sociálních struktur nebo vědomých, cílených regulací sexuálního chování, vedoucího ve svém důsledku k vytvoření systému, ve kterém měla jen omezená skupina mužů právo plodit potomstvo," uvedl první autor studie Luka Papac z jenského ústavu Maxe Plancka pro výzkum historie lidstva. Tento model chování byl podle vědců patrně ještě více využit v populacích spojených s pozdější kulturou zvoncovitých pohárů. V ní podle akademie doposud každý zkoumaný jedinec - muž náležel jen k jedné, zcela nově se objevující, mužské příbuzenské linii. Akademie ve zprávě uvedla, že to naznačuje příchod nového klanu do Čech, někdy po roce 2500 před Kristem, který rychle nahradil dosud existující mužské rodové linie.

Velmi překvapivá pak pro vědce byla další nově zaznamenaná migrační událost spadající do starší doby bronzové. Souvisí se známou únětickou kulturou, která vznikla kolem roku 2200 před naším letopočtem. Odborníci na základě studia archeologických pramenů předpokládali, že vznikla domácím vývojem z podhoubí kultury zvoncovitých pohárů. "Nám se podařilo prokázat, že velká část té populace musela přijít odjinud," poznamenal Ernée. Přibližně 80 procent mužských rodových linií se v těch časech objevily zcela nově. Některé vědci už dříve identifikovali v severovýchodní Evropě, což odkazuje k jejich možnému původu.

"Určitě jsme neočekávali, že doklady nějakého genetického zlomu na přelomu eneolitu a starší doby bronzové budou tak výrazné a že zasáhnou podstatnou část zdejší populace. Kontakty na Pobaltí se přitom archeologicky projevují v době bronzové až později, kdy tento region hrál klíčovou roli například jako zdroj jantaru, importovaného odtud do střední i jižní Evropy," uzavřel Ernée.

Foto: ČTK , Švancara Petr

Autor: ČTK



Čtěte dále

SpaceX vyslala čtyřčlennou civilní posádku na oběžnou dráhu kolem Země.

SpaceX vyslala čtyřčlennou civilní posádku na oběžnou dráhu kolem Země

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX ve čtvrtek z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě vynesla na oběžnou dráhu loď Crew...

Ilustrační foto.

Česko je v kvalitě digitálního prostředí na 28. místě, meziročně si polepšilo

Česká republika je co do kvality digitálního prostředí na 28. místě na světě, proti loňsku si polepšila o čtyři příčky. Vyplývá...

Ilustrační foto.

Čeští vědci vyvinuli metodu, která odhalí riziko vážného průběhu covidu

Diagnostickou metodu, která odhalí, zda člověku s covidem-19 hrozí těžký průběh nemoci, vyvinuli vědci z 1. lékařské fakulty...

Ilustrační foto.

Čeští vědci vyvinuli test k rychlému určení účinných protilátek proti covidu

Vědci z Česka vyvinuli test, který umí rychle určit hladinu ochranných protilátek proti koronaviru a odlišit je od těch, které...

Ilustrační foto.

Británie chce umožnit skladovat zmražená vajíčka až 55 let

Britská vláda navrhne, aby reprodukční kliniky mohly budoucím rodičům skladovat jejich zmražená vajíčka a spermie až po dobu 55...

Ilustrační foto.

Vakcíny proti covidu-19 snižují riziko dlouhého covidu téměř dvojnásobně

Dokončené očkování proti covidu-19 snižuje téměř o polovinu riziko onemocnění, které by trvalo déle než 28 dní.

Ilustrační foto.

Změny klimatu způsobí v západní Evropě i více extrémních srážek, obávají se vědci

Změny klimatu činí až devětkrát pravděpodobnějšími extrémní srážky podobné těm, které v červenci vedly k záplavám v Německu,...

Ilustrační foto.

Vědci vyvinuli metodu pro citlivější diagnostiku hluboko v tkáních

Nový typ zobrazovací metody by v budoucnu mohl diagnostikovat nádory a fibrózy hluboko v tkáni, aniž se poškodí.

Ilustrační foto.

Je pravděpodobné, že do roku 2050 bude v létě Arktida bez ledu

Pondělní zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), který působí při OSN, podle polární vědkyně Marie Šabacké přinesla...

Profesor Ústavu informatiky a umělé inteligence Fakulty aplikované informatiky zlínské univerzity Roman Jašek představil 5. srpna 2021 novinářům inteligentní robotický systém, který bude ve sklenících s rajčaty analyzovat jednotlivé rostliny. Bude schopen vyhodnotit produkci, včas odhalí potenciální škůdce.

Inteligentní robotický systém předpoví sklizeň rajčat i odhalí škůdce

Vědci z Ústavu informatiky a umělé inteligence Fakulty aplikované informatiky zlínské univerzity vyvíjejí ve spolupráci se...

Ilustrační foto.

Blíží se maximum Perseid, podmínky pro pozorování budou skvělé

V těchto dnech stoupá aktivita oblíbeného meteorického roje Perseidy. Letos pro jejich vyhlížení nastanou skvělé podmínky, nebude...

Ilustrační foto.

Vážné onemocnění covidem může podle vědců způsobit pokles inteligence

U lidí, kteří prodělali nemoc covid-19, je pravděpodobnější zhoršení výsledků inteligenčních testů a nejhorší dopady na rozumové...

Ilustrační foto.

Ideální rozestup mezi dávkami vakcíny Pfizer je osm týdnů, tvrdí britští vědci

Ideální rozestup mezi oběma dávkami proticovidové vakcíny firem Pfizer a BioNTech je osm týdnů, řekli serveru BBC News autoři...

Ilustrační foto.

Studie vědců má pomoci zmapovat problémy po covidu

Nová studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) má pomoci zmapovat neurologické a spánkové problémy po prodělání...

Ilustrační foto.

Miliardář a vizionář Elon Musk chce vyslat lidi na Mars

Své vize mění ve skutečnost. Americko-kanadský podnikatel jihoafrického původu Elon Musk se podílel na vzniku internetového...

Ilustrační foto.

Množství kyslíku ve sladkovodních jezerech rychle klesá, varují vědci

Množství kyslíku ve sladkovodních jezerech mírného pásu po celém světě rychle klesá. Z velké části to způsobuje změna klimatu.

Ilustrační foto.

Vědci umějí prodloužit život myší o 23 procent, myslí si, že to dokážou i u lidí

Izraelským vědcům se podařilo prodloužit život myší o 23 procent a doufají, že použitá metoda by mohla fungovat i u lidí.

První čtyřnohý robot americké společnosti Boston Dynamics byl představen 25. května 2021 na tiskové konferenci Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Tým z ČVUT získal robota, který zvládne schody, nyní mu vylepšují vnímání

Čtyřnohého robota, který bezpečně zvládne zdolat schody i další překážky v náročném terénu, nedávno získal tým robotiků na...

Ilustrační foto.

Tým z Česka vyvinul novou metodu pro výzkum molekul biologických vzorků

Tým z Česka vyvinul metodu, která umí poskládat třírozměrný hologram několika molekul biologického vzorku.

Ilustrační foto.

Akademici založili školu doktorských studií, pomůže studentům přírodních věd

Podpořit vzdělávání doktorandů má nově založená Škola doktorských studií v přírodních vědách. Cílí také na větší zapojení...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi