Výzkum genomů z území Čech přinesl poznatky o migraci v pravěku

Jeskyně Balcarka, figurína, model, pračlověk (ilustrační foto).

Překvapivé poznatky o migraci v pravěké Evropě přinesl výzkum genomů 271 lidí žijících na území Čech před 7000 až 3500 lety. Kosterní pozůstatky studoval německo-český tým. Výsledky svědčí o nejméně třech dosud neznámých migračních vlnách, informovali zástupci Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě. Studie poodhalila i některé další aspekty života tehdejších populací. Článek o výzkumu publikoval prestižní časopis Science Advances. Spolupracovali na něm odborníci z ústavů Maxe Plancka pro výzkum historie lidstva a evoluční antropologii a z pražského Archeologického ústavu AV.

Čechy patří ke klíčovým územím pro studium evropského pravěku. Ve středu Evropy, křižovatce dálkových cest s hustým osídlením při důležitých řekách, se podle archeologa Michala Ernéeho stýká většina pravěkých kultur, které se objevily i jinde v Evropě. Ernée také řekl, že Česko, Anglie a Španělsko jsou v současnosti oblasti s nejlépe prozkoumanou pravěkou DNA.

"Řada dosavadních studií vycházela z daleko menšího počtu případů a zabývala se problematikou na úplně globální úrovni. Kdežto my jsme měli možnost vzorkovat transekt zhruba 5000 let, od šestého do zhruba druhého tisíciletí před Kristem, dost v detailu. Takže máme možnost některé věci upřesňovat na úrovni společností, které žily na omezeném území," uvedl Ernée k výzkumu.

Ernée popsal, že DNA současných evropských populací se skládá ze tří základních elementů. "Tou první je DNA lovců sběračů, kteří tady žili před 10 tisíci až 15 tisíci lety. Tou druhou je DNA, která sem 'přišla' z Anatolie s neolitickou revolucí, se vznikem zemědělství, někdy v šestém tisíciletí před Kristem. A tu třetí, nejzásadnější, kolem roku 3000 před Kristem, představuje takzvaný stepní podíl v DNA evropských populací. To už se ví na základě dřívějších studií," vysvětlil vědec.

Odborníkům se však podařilo nově zaznamenat i další dvě migrační události mezi příchodem neolitiků a populace se stepním podílem DNA, k níž se pojí takzvaná kultura se šňůrovou keramikou. Výzkum totiž ukázal, že cizí původ vykazují i genetické profily nositelů časně eneolitické kultury nálevkovitých pohárů a pozdější kultury kulovitých amfor. Toto mezidobí tak bylo mnohem dynamičtější, než vědci předpokládali.

Ernée také řekl, že se podařilo prozkoumat vzorky prvních generací populace se stepním podílem na českém území a poodhalit jejich působení na "starousedlíky".

"Máme na jednom pohřebišti jak nově příchozí, lidi s kulturou se šňůrovou keramikou, tak místní, kteří nemají v DNA žádný stepní element, ale jsou pohřbeni už v habitu těch příchozích. To znamená, že byli integrováni do komunity příchozích," řekl archeolog. "Dříve se také myslelo, že šíření kultury se šňůrovou keramikou bylo spojené hlavně s muži, kteří sem přišli a podrobili si místní obyvatelstvo. Nám se podařilo prokázat, že to není tak úplně pravda, protože s nimi přišly i ženy, které mají stejně vysoký podíl stepní DNA jako muži," dodal vědec.

I genetický profil nositelů kultury se šňůrovou keramikou se podle výzkumu během doby výrazně měnil. Zásadně totiž poklesl počet mužských rodových linií. Po příchodu této populace do Čech lze vidět nejméně pět různých mužských příbuzenských linií, později sdíleli její mužští příslušníci téměř výhradně jedinou. Podle vědců tak byli v zásadě všichni potomky jediného, geneticky nepříliš vzdáleného předka.

"To může odrážet vznik nových sociálních struktur nebo vědomých, cílených regulací sexuálního chování, vedoucího ve svém důsledku k vytvoření systému, ve kterém měla jen omezená skupina mužů právo plodit potomstvo," uvedl první autor studie Luka Papac z jenského ústavu Maxe Plancka pro výzkum historie lidstva. Tento model chování byl podle vědců patrně ještě více využit v populacích spojených s pozdější kulturou zvoncovitých pohárů. V ní podle akademie doposud každý zkoumaný jedinec - muž náležel jen k jedné, zcela nově se objevující, mužské příbuzenské linii. Akademie ve zprávě uvedla, že to naznačuje příchod nového klanu do Čech, někdy po roce 2500 před Kristem, který rychle nahradil dosud existující mužské rodové linie.

Velmi překvapivá pak pro vědce byla další nově zaznamenaná migrační událost spadající do starší doby bronzové. Souvisí se známou únětickou kulturou, která vznikla kolem roku 2200 před naším letopočtem. Odborníci na základě studia archeologických pramenů předpokládali, že vznikla domácím vývojem z podhoubí kultury zvoncovitých pohárů. "Nám se podařilo prokázat, že velká část té populace musela přijít odjinud," poznamenal Ernée. Přibližně 80 procent mužských rodových linií se v těch časech objevily zcela nově. Některé vědci už dříve identifikovali v severovýchodní Evropě, což odkazuje k jejich možnému původu.

"Určitě jsme neočekávali, že doklady nějakého genetického zlomu na přelomu eneolitu a starší doby bronzové budou tak výrazné a že zasáhnou podstatnou část zdejší populace. Kontakty na Pobaltí se přitom archeologicky projevují v době bronzové až později, kdy tento region hrál klíčovou roli například jako zdroj jantaru, importovaného odtud do střední i jižní Evropy," uzavřel Ernée.

Foto: ČTK , Švancara Petr

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Vědci bilancují: Mikrobiom má pro zdraví zásadní význam

Prevence závažných chorob včetně rakoviny, snižování cholesterolu v krvi nebo úprava tlaku. To jsou jen některé z benefitů, které...

Ilustrační foto.

Čeští vědci vyvinuli levnou a nehořlavou vysokokapacitní baterii

Čeští vědci vyvinuli a patentovali technologii, která může pomoci vyřešit problém hořlavosti nabíjecích baterií. Experimentální...

Ilustrační foto.

Raketa Falcon 9 vynese na oběžnou dráhu dvě zařízení z Česka

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, která má ve čtvrtek odstartovat z amerického Mysu Canaveral, vynese na oběžnou dráhu kolem...

Ilustrační foto.

V Česku vznikají nové možnosti pro léčbu kmenovými buňkami. Mají zachránit nemocná zvířata

Až devadesát procent koček, čtvrtina domácích psů a více než polovina koní trpí osteoartritidou. Kmenové buňky mají potenciál...

Ilustrační foto.

Dvě dávky Pfizeru chrání před hospitalizací při nákaze omikronem

Dvě dávky vakcíny proti nemoci covid-19 od společností Pfizer/BioNTech poskytují zhruba 70procentní ochranu před hospitalizací.

Ilustrační foto.

Brněnští vědci popsali různé způsoby uvolňování genetické informace viru

Vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity popsali různé způsoby uvolňování genetické informace z virového genomu. Při...

Kdo zvítězí v prestižní soutěži mladých informatiků IT SPY 2021?

Kdo zvítězí v prestižní soutěži mladých informatiků IT SPY 2021?

Již 12 let hledá elitní soutěž vysokoškolských studentů informatiky IT SPY nejlepší diplomovou práci z tohoto perspektivního...

Žádné hranice ani vysoké ploty nezastaví změnu klimatu.

Žádné hranice ani vysoké ploty nezastaví změnu klimatu

Informovat o závažnosti klimatické a ekologické krize, blížících se hrozbách a reálném východisku je cílem celosvětové on-line...

Ilustrační foto.

Těhotným očkovaným ve 27. až 31. týdnu se rodí děti dobře chráněné proti covidu

Novorozence proti covidu-19 nejlépe chrání vakcína, která je těhotné ženě podána mezi 27. a 31. týdnem těhotenství.

Ilustrační foto.

Směs protilátek od AstraZeneky chrání před covidem na 83 procent i po půl roce

Směs protilátek od firmy AstraZeneca, kterou je možné podat nenakaženým lidem namísto očkování proti covidu, zabrání v 83...

Čistička vody (ilustrační foto).

Vědci v Brně přišli na způsob, jak zbavit vodu zbytků léčiv a antikoncepce

Vědci přišli na způsob, jak vyčistit vodu od zbytků léčiv, antikoncepce či bakteriálních zbytků, které zůstávají i po vyčištění v...

Ilustrační foto.

Výzkumníci chtějí lépe popsat přínosy a hrozby on-line her u vášnivých hráčů

Výzkumníci z Masarykovy univerzity v Brně chtějí přesněji popsat přínosy a hrozby spojené s hraním počítačových her...

Ilustrační foto.

Facebook plánuje zaměstnat 10 tisíc lidí v EU k vývoji virtuálního vesmíru

Americká technologická společnost Facebook oznámila, že v příštích pěti letech hodlá najmout 10 tisíc lidí v zemích Evropské...

Ilustrační foto.

Vědci čelí kvůli pandemii výhrůžkám, obtěžování i fyzickým útokům, píše Nature

Vědci ze sedmi zemí, kteří s médii otevřeně hovoří o pandemii covidu-19, po svých vystoupeních zaznamenali výhrůžky smrtí nebo...

Ilustrační foto.

Imunitní buňky zpočátku bojují proti nádoru mozku, pak ho ale chrání, ukázal výzkum

Vědci z univerzity v Tel Avivu zkoumali mechanismus obrany organismu proti nejzhoubnějšímu nádoru mozku glioblastomu.

Ilustrační foto.

Vědci vyvinuli metodu, která může rychleji a snáze odhalit některé nemoci

Vědci vyvinuli novou metodu, která dokáže ve vzorku detekovat nukleové kyseliny s extrémní citlivostí. Úspěšně ji otestovali při...

ilustrační foto.

Štěkot psů při hlášení různých druhů zvěře se liší, zjistili vědci

Štěkot loveckých psů se liší v reakcích na různá zvířata. Vyplývá to z výzkumu vědců České zemědělské univerzity v Praze.

Ilustrační foto.

Vědci objevili typ látek, který snáze přepraví nukleové kyseliny různé délky

Nový typ látek, které zvládnou bezpečně přepravit do buněk různé typy nukleových kyselin, objevili vědci z Ústavu organické...

Ilustrační foto.

Nový přístup vědcům umožní snadnější zkoumání parazitických prvoků

Vědci z Česka upravili metodu expanzní mikroskopie tak, aby s ní mohli studovat i malé buňky parazitických prvoků. To usnadní...

SpaceX vyslala čtyřčlennou civilní posádku na oběžnou dráhu kolem Země.

SpaceX vyslala čtyřčlennou civilní posádku na oběžnou dráhu kolem Země

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX ve čtvrtek z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě vynesla na oběžnou dráhu loď Crew...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi