Výstava na filozofické fakultě představuje úspěchy egyptologů

21.01. 09:44 | Autor: ČTK

Sarkofág faraona Tutanchamona (Ilustrační foto).

Úspěchy z posledních dvou let, kterých dosáhli čeští vědci v Egyptě a Súdánu, představuje nová výstava. Začne dnes odpoledne v přízemí hlavní budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Návštěvníci se mohou seznámit s lokalitou Abúsír i výzkumem v oblasti súdánské Sabaloky.

Expozice nazvaná Civilizace na Nilu: nejnovější české egyptologické objevy v Egyptě a Súdánu nabízí fotografie, které komentují poznatky, k nimž došli vědci z Českého egyptologického ústavu FF UK.

Terénní práce v Egyptě částečně ovlivnil politický vývoj, i přesto se však vědcům podařilo rozšířit bádání především o období Staré říše (asi 2700-2180 př.n.l.) a Pozdní doby (715-332 př.n.l.).

U Abúsíru expedice provádí výzkum v areálu královské pyramidové nekropole doby páté dynastie (asi 2490-2420 př. n. l), dále na pohřebišti kněží a úředníků doby Staré říše v jižní části lokality a v oblasti šachtových hrobek ze sajsko-perské doby (asi 530-500 př.n.l.).

Loňský úspěch českých egyptologů se stal jedním z deseti nejvýznamnějších archeologických objevů roku 2013, jejichž žebříček sestavil archeologický časopis Heritage Daily. Čeští archeologové se dostali na šestou příčku, a to díky nálezu unikátní hrobky jednoho z královských lékařů jménem Šepseskafanch. Ten žil za vlády faraonů 5. dynastie, tedy v období 2500 až 2350 před naším letopočtem.

Další výzkum v oblasti súdánské Sabaloky, tedy v oblasti šestého nilského kataraktu, ukázal podle egyptologů důležité informace o populacích mezolitických lovců-sběračů (8.-6. tis. př.n.l.) a raných pastevců (5.-4. tis. př.n.l.) a jejich interakcích s okolním prostředím. Lokalita Usli byla významná zejména v období Nové říše (asi 1539-1070 př.n.l.) a Pozdní doby.

Foto: ČTK/AP/Amr Nabil

Autor: ČTK