Zemřel první Američan na oběžné dráze. Johnu Glennovi bylo 95

08.12. 21:43 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 08.12. 22:05

Ve věku 95 let zemřel astronaut John Glenn, který v roce 1962 jako první Američan obletěl zeměkouli. Oznámil to guvernér amerického státu Ohio John Kasich, za který byl Glenn v minulosti rovněž dlouholetým členem Senátu USA. Glenn byl posledním žijícím členem skupiny sedmi pilotů, vybraných k tomu, aby se stali prvními astronauty.

"John Glenn je a vždy bude hrdinou v rodném Ohiu. Jeho odchod je důvodem ke smutku nás všech," uvedl Kasich.

Před týdnem byl Glenn hospitalizován v nemocnici, která se specializuje na rakovinu. Senátorovy zdravotní problémy ale mluvčí Jamesovy onkologické nemocnice ve státě Ohio ale neupřesnil. Podle tamních médií se zdravotní stav někdejšího stíhacího pilota Glenna zhoršuje od operace srdce v roce 2014 a následné mozkové mrtvice.

Glenn patřil do skupiny sedmi vojenských pilotů, kteří byli v roce 1959 vybráni jako budoucí astronauti. Dne 20. února 1962 se stal prvním Američanem, který obletěl zeměkouli. Do vesmíru se sice už o tři čtvrtě roku dříve podíval Glennův krajan Alan Shepard a po něm i Virgil Grissom, jejich kosmické lodě ale za hranice vesmíru jen krátce "skočily" po balistické dráze. Až Glennův let na palubě lodi Friendship 7 se vyrovnal výkonu sovětského kosmonauta Jurije Gagarina, který planetu Zemi obletěl už 12. dubna 1961.

John Glenn.

V únoru 1962 pronikl Glenn jako první Američan na oběžnou dráhu Země a pomohl tak napravit reputaci amerického vesmírného programu po vítězství Sovětského svazu v pomyslném souboji o prvního člověka v kosmu, kterým se stal v roce 1961 Jurij Gagarin. V říjnu 1998 se zase ve svých 77 letech stal nejstarším člověkem, který kdy zavítal do vesmíru. Tento americký astronaut, jehož život se nyní uzavřel, po úspěšné vojenské a vesmírné kariéře také 24 let zasedal v americkém Senátu.

Pro létání se rodák z města Cambridge v Ohiu nadchl již v dětství. Během druhé světové války studoval matematiku, ale po napadení Pearl Harboru Japonci ze studií sběhl k námořnímu letectvu. Vyznamenal se jako bojový pilot v Pacifiku. Za války se stihl také oženit a v 50. letech se zúčastnil operací během korejské války. Na předních stránkách novin se objevil už v roce 1957, kdy za tři hodiny a 23 minut s tryskovým nadzvukovým letounem překonal trasu z Los Angeles do New Yorku. V roce 1959 byl přidělen do projektu Mercury, jehož cílem bylo vynést člověka na oběžnou dráhu kolem Země a bezpečně ho vrátit zpět.

Necelý měsíc po letu Gagarina se v kosmu ocitl Glennův kolega Alan Shepard, letěl však pouze po balistické dráze. Jako další v pořadí byl vybrán právě Glenn, tehdy čtyřicetiletý, nejstarší z prvních sedmi kandidátů amerického kosmického programu.

V malé kabině kosmické lodi Friendship 7 odstartoval podplukovník Glenn do vesmíru 20. února 1962. Za čtyři hodiny a 56 minut uskutečnil tři oblety planety. Během letu musel přejít na ruční ovládání a navíc zavládly obavy z oddělení ochranného tepelného štítu lodi. Glenn nakonec bezpečně přistál v Atlantiku u Bahamských ostrovů a stal se z něj národní hrdina. "Bylo mi jasné, že se něco trhá na okraji kabiny. Hořící kousky se trhaly a svištěly kolem okénka... Když se to tak vezme, mohl to být velmi ošklivý den," shrnul lakonicky svůj historický let.

Z aktivní služby u námořnictva a z programu vesmírných letů odešel Glenn kolem roku 1965 do hospodářské sféry, kde působil ve vedení firmy Royal Crown Cola. Vedle manažerské kariéry si postupně začal budovat i politickou. Do Senátu kandidoval poprvé v roce 1970, neuspěl však už v primárních volbách. Jako senátor za rodný stát Ohio vstoupil do Washingtonu až o čtyři roky později. Zabýval se energetickou, vojenskou a zahraniční politikou.

V roce 1976 se tento přítel rodiny Kennedyových pokoušel i stanout po boku Jimmyho Cartera jako kandidát na funkci viceprezidenta. A v roce 1984 zase ztroskotal ve snaze stát se kandidátem demokratů na prezidentský úřad. Senátorem byl až do roku 1999.

O návratu do vesmíru prý uvažoval téměř 30 let. Žádosti o další expedice mu vedení NASA zamítalo údajně i z obavy, že by případný neúspěch, který by mohl skončit Glennovou smrtí, mohl ochromit americký kosmický vývoj.

V červnu 1997 začal Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zkoumat vliv stavu beztíže na staré lidi a Glenn se nabídl na tento projekt. Jeho následná devítidenní mise v raketoplánu Discovery na přelomu října a listopadu 1998 vyvolala nadšené i nesouhlasné reakce.

Glenn se stal ve svých 77 letech nejstarším člověkem ve vesmíru a unikátní byl také fakt, že NASA ho z lékařského hlediska sledovala přes 40 let, od doby, kdy vstoupil mezi astronauty. Na palubě raketoplánu se tehdy do vesmíru vydal i plakát (ve formě mikrofiše) se stovkou podpisů studentů jednoho pražského gymnázia.

Později se Glenn, otec dvou dětí, zviditelnil v souvislosti s ukončením projektu raketoplánů, kdy hlasitě volal po tom, aby raketoplány létaly do doby, než za ně budou mít Spojené státy odpovídající náhradu. Raketoplány přestaly létat v červenci 2011, ani po pěti letech ale náhradu nemají.

Foto: ČTK/AP , Twitter

Autor: ČTK