Vědci zjistili, proč ze stresu šedivějí vlasy

Ilustrační foto.

Legenda praví, že Marii Antoinettě zbělaly vlasy přes noc, než byla popravena gilotinou za francouzské revoluce v roce 1793. Francouzská královna, kterou potkal tragický osud, tak zřejmě jevila příznaky těžké formy šedivění vlasů v důsledku stresu. Biologické mechanismy, které takové šedivění způsobují, byly dlouho záhadou. Tým vědců z Harvardovy univerzity nyní ale dospěl k závěru, že na šedivění se podepisuje takzvaná reakce "bojuj, nebo uteč", kterou vyvolá vnější hrozba. S odvoláním na závěry výzkumu zveřejněné ve středu o tom informovala agentura Reuters.

Vědci zkoumali, jak stres ovlivňuje kmenové buňky ve vlasových folikulech, kde se tvoří melanocyty - pigmentové buňky, jež dávají vlasům barvu. Lidé mají běžně na hlavě zhruba 100 tisíc vlasových folikul.

Nejprve vědci zkoumali, zda pod vlivem stresu může na kmenové buňky ve folikulech útočit imunitní systém. Tato hypotéza se však nepotvrdila. Následně vědci zjišťovali, zda šedivění způsobuje zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu, což se nakonec také neprokázalo.

Nakonec tým expertů zjistil, že sympatický nervový systém, který zodpovídá za reakci savců na hrozbu, hrál klíčovou roli. Sympatický nervový systém tvoří síť nervů, které se nachází i v kůži. Tam jako stuhy obepínají folikuly a jsou v těsné blízkosti kmenových buněk melanocytů. Když vědci vystavili myši krátkodobé bolesti či stresujícím podmínkám v laboratoři, tyto nervy uvolnily hormon norepinefrin. Ten byl následně ve vlasových folikulech absorbován kmenovými buňkami, jež slouží jako omezené zásoby k tvorbě melanocytů.

"Některé z těchto kmenových buněk se běžně při regeneraci vlasů proměňují v pigmentové buňky, které dávají vlasům barvu. Pokud jsou však vystaveny norepinefrinu ze sympatického nervu, aktivují se všechny kmenové buňky a promění se v pigment produkující buňky," uvedla expertka Ya-Chieh Hsu z Harvardovy univerzity. "To znamená, že žádné nezůstanou. Za několik dní jsou zásoby pigment regenerujících kmenových buněk vyčerpány, a když se to stane, nelze pigment obnovit," doplnila.

Vliv stresu na lidské tělo

Šedivění vlasů je jedním z mnoha příznaků dopadu stresu na lidské tělo. Nové poznatky mohou podle vědkyně pomoci zastavit šedivění, které způsobuje stres, či v boji s dalšími se stresem spojenými změnami v tkáni. Průlom v takové terapii ale může trvat roky, doplnila.

Stres není ale jediný důvod, proč vlasy šedivějí. Hlavní příčinou je přirozený proces stárnutí. V některých případech mohou ke ztrátě pigmentu ve vlasech přispět genetické mutace či změny v imunitním systému. "Kmenové buňky melanocytů se také vytrácí s nastupujícím věkem," uvedla vědkyně Hsu a dodala, že nyní bude zajímavé podrobněji zkoumat zda stres zrychluje přirozené stárnutí.

Foto: pixabay.com/LisaRedfern

Autor: ČTK



Čtěte dále

Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity.

Ostravamonas - nový rod řas se jmenuje po Ostravě

Jméno po Ostravě nese nový rod řas, který objevila mladá litevská vědkyně Dovilė Barcytė z katedry biologie a ekologie...

Ilustrační foto.

Rusové zkusí pěstovat dýně a meloun v Arktidě

Ruští vědci z ústavu nesoucího jméno slavného ruského biologa Nikolaje Vavilova zkouší pěstování dýní a melounů na polární...

Ilustrační foto.

K ISS zamíří tříčlenná posádka, přísně izolovaná kvůli koronaviru

Bez obvyklých rituálů, včetně rozloučení s blízkými a briefingu s novináři, kvůli obavám z nákazy koronavirem ve čtvrtek z...

Ilustrační foto.

V noci na středu bude na obloze k vidění nejjasnější úplněk roku

V noci z úterý na středu bude nejjasnější úplněk roku, tzv. superúplněk. Úkaz se na obloze objeví letos podruhé, další nastane v...

Ilustrační foto.

Koronavirus sníží emise leteckého průmyslu o 38 procent

Emise oxidu uhličitého z letecké dopravy by letos mohly klesnout o více než třetinu. Epidemie onemocnění způsobeného novým...

Atlantický les.

Brazilský prales odhalil novou čeleď brouků, na objevu se podíleli i čeští vědci

Mezinárodní tým entomologů zastoupený i olomouckou přírodovědeckou fakultou objevil v brazilském Atlantickém lese dosud neznámou...

Řecko.

Emise CO2 kvůli koronaviru klesají

Emise kysličníku uhličitého mohou klesnout nejvíce od druhé světové války, neboť současná pandemie koronaviru v podstatě vyřadila...

Ilustrační foto.

Šíření koronaviru může souviset se znečištěným ovzduším

Šíření koronaviru, kterým se po celém světě nakazilo více než 600 000 lidí, může souviset se znečištěním ovzduší. Vyplývá to ze...

Ilustrační foto.

Na Mars v létě odletí s vozítkem NASA jména téměř 11 milionu lidí

Pokud nynější pandemie způsobená koronavirem SARS-CoV-2 nezaviní odklad, zamíří letos v létě na Mars o něco víc lidí, než má...

Ilustrační foto.

Vědci pomohou vyvíjet respirátory pro děti

Antropologové z Masarykovy univerzity (MU) pomohou vývojářům nové ochranné polomasky z Českého institutu informatiky.

Archeologové při rekonstrukci pardubického zámku objevili mohutnou zeď z opuky, která tu ve 14. století tvořila obytně obrannou hranolovou věž, takzvaný donjon. Jde o pozůstatky původního hradu před pozdějšími přestavbami.

Archeologové objevili pozůstatky původního hradu v Pardubicích

Archeologové při rekonstrukci pardubického zámku objevili mohutnou zeď z opuky, která tu ve 14. století tvořila obytně obrannou...

Ilustrační foto.

Australští vědci objevili zkamenělého prapředka dnešního člověka

Vědci v australské buši objevili zkamenělinu prapředka většiny živých tvorů včetně člověka. Stvoření podobné červovi bylo menší...

Ilustrační foto.

Koronavirus zasadil ránu plánům NASA vrátit se na Měsíc

Šíření nového typu koronaviru zasadilo tvrdou ránu plánům amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír vrátit se do roku 2024...

Ledovec v Grónsku.

Loni v Grónsku odtálo rekordních 600 miliard tun ledu

Za loňského mimořádně teplého léta roztálo v Grónsku rekordních 600 miliard tun ledu. To je dost na to, aby se globální hladina...

Ilustrační foto.

Koronavirus není z laboratoře, dokázali vědci

Analýza genonů SARS-CoV-2 a příbuzných koronavirů, provedená mezinárodním týmem vědců nepřinesla důkazy o tom, že by byl virus...

Ilustrační foto.

Předchůdce dnešní drůbeže? Vědci nalezli zkamenělinu ptáka

Vědci nalezli zkamenělinu ptáka, jež by mohla nabídnout nový pohled na ranou evoluci současných ptáků; o dotyčném tvorovi se...

Gilead Sciences.

Remdesivir: "nejslibnější kandidát" v boji proti novému koronaviru

Na vývoji vakcíny či antivirotik proti rychle se šířícímu koronaviru pracují desítky vědeckých týmů po celém světě. Kromě...

Maska od firmy Respilon.

Firma z Brna vymyslela masky na záchyt a záhubu koronaviru

Firma Respilon z Brna vymyslela masky s nanovláknem a oxidem mědi, které jsou schopné zachytit veškeré viry a zahubit je....

Ilustrační foto.

Vědci objevili nejmenší druh dinosaura, zachoval se v jantaru

Vědci objevili nejmenší dosud známý druh dinosaura. Lebka 99 milionů let starého druhu, jehož zástupci byli menší než kolibříci,...

Ilustrační foto.

Mamutí žaludky pomáhají vědcům odhalit přírodu doby ledové

Za časů mamutů a srstnatých nosorožců vypadala krajina severní Sibiře podobně jako dnes. Nasvědčuje tomu výzkum žaludků zmrzlých...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi