Milion ptáků ročně zahyne v Česku po nárazu do prosklené překážky. Vyplývá to z odhadů tuzemských ornitologů. Česká společnost ornitologická (ČSO) proto žádá veřejnost o pomoc s mapováním rizikových míst. Osvětová akce Týden skleněného zabijáka bude od 3. do 9. října, sdělila ve čtvrtek ČSO v tiskové zprávě. Pomáhat lze ale celoročně.
Říjnová akce má zpřesnit poznatky o počtu smrtících incidentů a posílit jednání s majiteli problematických objektů. Pro ptactvo jsou podle ČSO nebezpečné třeba zrcadlící pláště obchodních center a moderních výškových domů, průhledné spojovací krčky budov či prosklené stěny zastávek.
"Náraz do prosklené plochy patří vedle sražení autem a úhynu na drátech a sloupech vysokého napětí k nejčastějším důvodům, proč u nás divoce žijící ptáci hynou. Problém ale není tolik viditelný. Zatímco mrtvé ptáky na silnicích nebo pod vysokým napětím vidíme často, opeřence, kteří zahynou po nárazu do skleněné plochy, úklidové čety velmi rychle odstraní. Jde o neviditelný, ale velký problém," uvedl za ČSO Lukáš Viktora.
Viktora vysvětlil, že průhledné sklo, třeba plášť zastávky či protihluková stěna u dálnice, nedokáže pták zaznamenat jako překážku a narazí do ní v plné rychlosti. U plášťů budov je pak nebezpečné, že zrcadlí buď oblohu, nebo okolní zeleň. "Stávají se tak pro ptáky neviditelnými a poskytují fikci možného průletu," podotkl Viktora, který se zabývá ochranou ptactva ve městech.
"Stačí obejít skleněné plochy v okolí. Když pak lidé najdou zabitého nebo zraněného ptáka, je důležité zadat informace o nálezu - datum, čas, místo a fotodokumentaci - do databáze birds.cz," popsala Gabriela Dobruská, která má osvětovou akci na starost.
Podle Viktory mohou lidé mapovat riziková místa celoročně. "Uvítáme i zpětná hlášení a především průběžná, která nám řeknou, že na konkrétní budově opakovaně dochází k nárazům ptáků do skel. Z dosavadních zkušeností při jednání s majiteli a provozovateli nebezpečných skleněných ploch víme, jak je důležité mít data, o která se můžeme opřít," sdělil ornitolog.
Experti zdůraznili, že rizikové plochy lze zabezpečit. "Silueta jednoho dravce nefunguje. Ze všeho nejdůležitější je zajistit, aby ptáci měli možnost včas si prosklených ploch všimnout a bezpečně se jim vyhnout. K tomu slouží například barvy na sklo, samolepící fólie nebo samolepky s nejrůznějšími motivy," popsal Viktora. "Na tvaru ani barvě nezáleží, musí být ale maximálně deset centimetrů od sebe a z vnější strany - jinak by v případě zrcadlení nebyly vidět," dodal. ČSO také pořádá semináře o ochraně ptáků, které cílí na architekty, stavaře, projektanty i úředníky.
Po nárazu do skla podle vědců umírají jak malí pěvci, tak i větší draví ptáci, včetně poštolek či krahujců. Ornitologové uvedli, že po celém světě ročně v důsledku těchto nehod uhynou až dvě miliardy ptáků. Po nebezpečných místech budou od 3. do 9. října pátrat také lidé v zahraničí, v rámci akce Global Bird Rescue, které je ta tuzemská součástí.
Lidé budou mít jednou mobilní telefon integrovaný do těla, myslí si vynálezce tohoto přístroje Martin Cooper. Mobilní telefon...
Využít převratný vědecký postup, s jeho pomocí vyvinout nové materiály pro získávání "zelené" energie nebo snižování emisí oxidu...
Odborníci v úterý pomocí CT skeneru zkoumali gotickou sochu Madony z Havraně ze sbírky Národní galerie Praha. Informovala o tom...
Výzkum mezidruhových kříženců přispěje k efektivnějšímu šlechtění odolnějších a výnosnějších zemědělských plodin. Odborníci z...
U lidí, kteří pocházejí z Orknejí, objevili britští vědci mutaci genu, který zvyšuje riziko rakoviny prsu a vaječníků. Jedna ze...
Vysoká hladina kofeinu v krvi může snižovat množství tělesného tuku a riziko cukrovky 2. typu. Naznačuje to výzkum, o němž...
Vědci budou v novém projektu hledat rovnováhu mezi vlky a lidmi v krajině, chtějí více porozumět interakcím lidí a vlků, a...
Japonským vědcům se podařilo v laboratoři odchovat zdravá myší mláďata, která mají geneticky dva biologické otce a žádnou...
DNA, tedy deoxyribonukleová kyselina, byla objevena sice už v roce 1869, její konkrétní podobu a účel ale známe až od roku 1953 a...
Vědci z Mendelovy univerzity společně se studentských týmem YSpace z VUT v Brně pracují na misi, jejímž cílem je vyslat na...
Ve světě se potvrdil pátý případ úplného vyléčení člověka s HIV. Kvůli ochraně jeho identity o něm lékaři hovoří jen jako o...
Hojná produkce spermií podle vědců zapříčiňuje, že se samci vlaštovek dožívají nižšího věku, uvedla v pondělí Akademie věd ČR (AV...
Čeští vědci se podíleli na objevu univerzálních protilátek proti koronaviru, které fungují na všechny jeho varianty. Chystá se...
Olomoučtí vědci vyvinuli speciální biosenzor, který okamžitě dokáže ve vodě či v mléčných výrobcích odhalit i velmi malé zbytky...
Webovou aplikaci, která na základě matematického modelu předpoví produkci odpadů v dalších letech, vytvořili pro ministerstvo...
Stanovit terapeutické možnosti probiotik u osob vystavených extrémnímu povětrnostním podmínkám a stresu. To je jeden z hlavních...
Vědci z Kolumbijské univerzity v USA zjistili, že pětiminutová chůze každou půlhodinu je nejlepším lékem proti následkům sedavého...
Evropská sonda Juice je připravena na svou osmiletou cestu k Jupiteru. U největší planety Sluneční soustavy se mimo jiné pokusí...
Návštěvy parků a dalších městských zelených ploch či komunitní zahradničení mohou u lidí žijících ve městech snížit potřebu...
Vědci z Univerzity Karlovy v Praze budou v projektu RECETAS zjišťovat, zda mohou společné aktivity v přírodě seniorům zlepšit...