Mezinárodní vědecký tým včetně odborníků ze Zoo Dvůr Králové nad Labem loni v prosinci vytvořil třetí životaschopné embryo nosorožce bílého severního, jemuž hrozí vyhynutí. První dvě embrya se podařilo vědcům vytvořit loni v srpnu. Embrya jsou nyní zamrazena a připravena na vložení do náhradní matky. První pokus je plánován na letošní rok. Informovali o tom zástupci Zoo Dvůr Králové nad Labem. Na světě žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta poslední dvě samice bílých severních nosorožců, které patří dvorské zoo.
Podle zástupců projektu se vytvořením třetího embrya výrazně zvýšila šance na úspěšnou produkci mláděte. Zároveň se ukázalo, že procedura je bezpečná a lze ji opakovat, dokud zvířata příliš nezestárnou.
Závod s časem
"Nevíme, kolik embryí budeme potřebovat k úspěšnému narození nového severního bílého nosorožce. Proto je každé embryo tak důležité a proto je velmi důležitá dlouhodobá spolupráce mezi vědci, odborníky v zoologických zahradách a ochránci přírody v terénu," uvedl ředitel dvorské zoo Přemysl Rabas.
Embrya se vyvinula v italské laboratoři Avantea v italské Cremoně. Tamní vědci - stejně jako loni v létě - nechali dozrát vajíčka ze samic Nájin a Fatu odebraná v rezervaci Ol Pejeta. Oběma samicím vědci 17. prosince odebrali celkem devět vajíček (oocytů), tři z Nájin a šest z Fatu. Po inkubaci a zrání byla čtyři vajíčka z Fatu a jedno z Nájin oplodněna spermatem samce Suniho, přičemž jen jedno ze čtyř vajíček Fatu se nakonec vyvinulo v životaschopné embryo. "Skutečnost, že jsme znovu vytvořili další embryo z Fatu a žádné z Najin, ukazuje, že nemůžeme ztrácet čas. Stárnutí zvířat hraje proti nám," uvedl vedoucí týmu laboratoře Avantea Cesare Galli.
V prosinci 2019 tým také přepravil z Keni do Německa sperma posledního severního bílého nosorožce samce Súdána, který uhynul v březnu 2018. Záměrem je sperma použít k vytvoření dalších embryí. Aby mohlo být použito, musí jej vědci nejprve otestovat a zjistit, jestli je pro tyto účely použitelné.
Lepší prostředí pro reprodukci
Umělá reprodukce je podle vědců jediným způsobem, jakým lze zajistit přežití vzácného druhu nosorožce. Embrya by měla být vložena do samic nosorožců bílých jižních, protože žádná ze samic v Ol Pejetě již není schopná mládě odnosit. "Jsme pevně odhodláni uskutečnit náš plán vložení embrya do náhradní matky ještě v roce 2020," uvedl Thomas Hildebrandt z berlínského Leibnizova institutu pro výzkum divokých a v zoo žijících zvířat.
Samice Nájin a Fatu převezli zoologové společně se dvěma samci do Keni v roce 2009. Veterináři se domnívali, že africké prostředí bude pro reprodukci nosorožců příhodnější. Ačkoliv se zvířata pářila, ani jedna ze samic nebyla schopna přirozeně zabřeznout ani donosit mládě. Dva samci, Suni a Sudán, uhynuli v Keni v roce 2014 a 2018. Ve volné přírodě je druh považován za vyhynulý.
Odběr vajíček, tvorba embryí a příprava na jejich přenos jsou společným úsilím vědeckých a odborných institucí z Evropy i Afriky podporovaným keňskou vládou. Souvisí s tím také výzkumný projekt BioRescue, který se zabývá možnostmi vývoje pohlavních buněk z kmenových buněk nosorožců. Cílem je přeměnit uchované obyčejné tělní buňky, například z kůže a srsti, na zárodečné buňky. Z těch by bylo následně možné vyvinout vajíčko nebo spermii. Účelem je udržet genovou pestrost nově vznikající populace těchto nosorožců.
Nejvýkonnější superpočítač v Česku, jehož instalace začala v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations při VŠB-Technické...
Lidé, kteří prodělali nemoc covid-19, budou vůči ní s vysokou pravděpodobností imunní nejméně pět měsíců.
Emise oxidu uhličitého se letos sníží o zhruba sedm procent. Odhaduje to studie mezinárodní skupiny vědců Global Carbon Project,...
Čtveřice studentů brněnské techniky vymyslela aplikaci, která dokáže třeba podle filmového vkusu poznat, jaký podcast by se...
Přednášky o planetě Mars, superhmotných černých dírách či družicích přinese festival kosmických aktivit Czech Space Week. Program...
Koronavirus uchycený na bankovkách, displejích telefonů nebo nerezové oceli může zůstat infekční až 28 dní. Podle australských...
Desítky českých vědců, včetně děkanů všech přírodovědeckých fakult v Česku, kritizují pondělní rozhodnutí vlády o zahájení...
Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané Harvey Alter a Charles Rice a Brit Michael Houghton za objev...
Moderní člověk Homo sapiens dosáhl nejzápadnějšího cípu Evropy před 41 až 38 tisíci lety, tedy přibližně o pět tisíc let dříve,...
Česká nanodružice VZLUSAT-2, která bude součástí rakety vyslané do vesmíru, je hotová. Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ)...
Zřejmě nejmodernější výcviková stáj v Česku začala sloužit studentům Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v...
Čeští vědci úspěšně dokončili první fázi vývoje vakcíny proti novému typu koronaviru. Prototyp testovaný na hlodavcích je...
Ve věku 101 let v noci na čtvrtek zemřel uznávaný astronom Luboš Perek, který se před lety mimo jiné zasloužil o vybudování...
Rozdíly v aktivitě lidí mohou pomoci při diagnostice bipolární poruchy a prevenci jejích opětovných projevů. Ukázala to nová...
Snazší přístup k informacím a rychlejší zavádění medicínských poznatků do praxe. To je cílem digitálního inovačního hubu...
Na základě rozboru izotopů obsažených ve vlasech je možné zjistit, zda má člověk zdravou stravu, nebo zda konzumuje příliš mnoho...
Tání ledových příkrovů v Grónsku a na Antarktidě odpovídá nejhoršímu možnému scénáři Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC)...
Poslední odběr vajíček od vzácných samic severních bílých nosorožců skončil bez výsledku. Žádné embryo se z deseti odebraných...
Česká egyptologie má díky desítkám odborníků výbornou pověst. Zásluhu na tom mají především vědci z Československého, nyní...