Vědci vymysleli zcela nový způsob léčby kompulzí

09.06. 08:36 | Autor: Radek John

Světelná stimulace mozkových center zbavila myši nutkavého chování.

Vědcům se podařilo aktivací skupiny neuronů v mozkové kůře zablokovat nutkavé chování myší. Postup by mohl v budoucnu pomáhat lidským pacientům s obsedantně kompulzivní poruchou. Prozatím je ale ještě jen experimentální.

Musíte při odchodu z domu několikrát kontrolovat, jestli jste vypnuli sporák, zavřeli vodu, zhasli v koupelně, zamkli, a tak dále? Možná máte kompulzivní sklony. Kompulze je nutkání k nějaké podobné činnosti. Pokud přeroste v nemoc, může vám vysloužit dvě hlavní psychiatrické diagnózy: obsedantně kompulzivní poruchu a Tourettův syndrom. Druhá choroba se projevuje pohybovými nebo zvukovými tiky. Obě nemoci mohou život pacientů pořádně znepříjemnit. Léčí se většinou pomocí kombinace preparátů potlačujících úzkost, antidepresiv a psychoterapie.

Pořád ale existuje skupina lidí, jimž léčba nepomáhá nebo pomáhá jen z části. Právě takovým jim by mohly někdy v budoucnu prospět výsledky práce skupiny vědců vedené Ericem Burguièrem z Institutu pro výzkum mozku a páteře v Paříži.

V článku, který zveřejnili v časopise Science, popisují vědci postup, jak kompulzivní chování vypnout v mozku myší pomocí optogenetiky. Tato nová technika umožňuje ovlivnit chování buněk prostřednictvím modifikovaných proteinů reagujících na světlo.

Gen Sapap3

Burguièr a jeho spolupracovníci se zaměřili na gen jménem Sapap3. Funguje jako návod k výrobě proteinu, jenž je k nalezení v nervových spojích uvnitř oblasti mozku zvané corpus striatum, též jen striatum. Striata jsou dvě, v každé mozkové hemisféře jedno. Jejich aktivita má co do činění s rozhodováním, plánováním budoucích činností, ale i závislostmi a opakovaným chováním. Vědci použili dva kmeny myší. Jeden měl gen Sapap3 v pořádku, druhý ho měl vypnutý.

Bílkoviny na povrchu nervové buňky způsobí po zásahu světelným paprskem změnu jejího chování.

Vědci myším kapali na čenich vodu, což je provokovalo k drbání, a zároveň jim pustili zvukový signál. Zvířata se naučila reagovat drbáním už po zaznění signálu. Myši s normálním genem Sapap3 ale brzo přestávaly a čekaly, jestli na ně doopravdy kápne. Myši s deaktivovaným genem Sapap3 se drbaly pořád dál. Zbytečné drbání v hlavách neupravených myší vypínala vyšší centra v mozkové kůře. Výzkumníci to ověřili už zmíněným ontogenetickým postupem.

Dlouhá cesta

Když skončil zvukový podnět, aktivovala se v mozkové kúře geneticky neupravených myší malá skupina neuronů, která vyslala signál hluboko do striata. Vědci proto zkusili stejnou skupinu neuronů aktivovat světlem i v mozku myší s vypnutým genem Sapap3. Nadbytečné drbání přestalo, ačkoliv běžného drbání po namočení čenichu byly myši schopné dál. Výzkumníci vyzkoušeli stejný postup i u myší, které se drbaly jen tak v teráriu bez jakýchkoliv vnějších signálů. Po zásahu se drbat přestaly.

Postup by mohl v budoucnu pomoci lidem, kteří mají s kompulzivním chováním potíže. Zatím je ale experimentální, takže nikdo nemůže říct, jestli někdy povede k užitečnému výsledku. I kdyby to tak ale nakonec nedopadlo, přinášejí podobné experimenty pokrok na poli výzkumu původu psychických onemocnění. To je v současnosti snad nejméně prozkoumaná oblast medicíny.

Foto: ČTK , McGovern Institute for Brain Research and Sputnik

Autor: Radek John