Vědci se pokusí naklonovat mamuta. Proč neuspějí?

14.03. 08:00 | Autor:

Oživit mamuta je mnohem těžší než naklonovat žijící zvířata.

Mamut, který vyhynul před pěti tisíci lety, by mohl vstát z mrtvých. Alespoň podle ruských a jihokorejských vědců, kteří podepsali dohodu o spolupráci. Za Korejce je nejviditelnější postavou nově vzniklého týmu schopný, ale problémový Hwang U-sok, který byl v minulosti usvědčen z vědeckého i hospodářského podvodu.

Na spolupráci se dohodly Severovýchodní federální univerzita v Jakutsku, která má k dispozici těla zmrzlých mamutů, a jihokorejská biotechnologická výzkumná nadace Sooam. Stejný záměr ohlásili už loni Japonci.

Plán vypadá na první pohled jednoduše: získat DNA z měkké tkáně mamuta uchovaného ve věčně zmrzlé sibiřské půdě, vložit ji do sloního vajíčka, oplodnit jím sloní samici a počkat, až za 600 dní porodí zdravé mládě - klon dávno mrtvého mamuta. Jenomže navzdory pokrokům genetiky a biotechnologií je extrémně nepravděpodobné, že se to podaří.

Hwang (vlevo) podepsal dohodu s rektorem Severovýchodní federální univerzity v Jakutsku . Nalézt nepoškozenou DNA nebude vůbec jednoduché. Genetická informace je uložena v miliardách písmen genetické abecedy. Vědcům se sice podařilo přečíst genom neandertálce, který vyhynul před 35 tisíci lety, ale k tomu nepotřebovali získat neporušené neandertálské chromozomy. Spojování krátkých fragmentů probíhá až v počítači. Jakmile je potřeba skutečná DNA, a ne jen její digitální kopie, problém je řádově obtížnější.

Jedinou nadějí pro rusko-korejský tým je nalézt téměř neporušenou DNA (silně rozbité úseky by bylo velmi obtížné pospojovat), což není příliš pravděpodobné, a přečtením a porovnáním genomů mnoha mamutích buněk postupně zaplnit menší mezery. Byla by to mravenčí práce.

Mamuta slonice neporodí

Nalezením nepoškozené DNA a jejím vložením do sloního vajíčka však problémy nekončí. Spíše naopak. Přestože mamuti vyhynuli před pouhými pěti tisíci lety, od slonů je dělí několik milionů let evoluce. Tak dlouho se vyvíjeli samostatně, což z inkubace mamutího zárodku v děloze sloní samice dělá velmi nejistý projekt.

Při klonování běžných hospodářských zvířat skončí úspěchem jen několik procent pokusů. Úspěšnost v případě, kdy náhradní vajíčko a náhradní matka bude náležet jinému biologickému druhu než genetická informace, lze očekávat ještě mnohem, mnohem nižší.

Mamutí DNA vědci hodlají získat z těl mamutů objevených v sibiřském permafrostu. A dost možná, že je úspěch zcela vyloučen. Mamuta totiž nedělá mamutem jen jeho DNA. Vývoj zárodku řídí řada dalších faktorů, včetně biochemického působení látek obsažených ve vajíčku i regulace vývoje organismem matky.

Mamutí DNA ve sloním vajíčku implantovaném do dělohy sloní samice se zkrátka vůbec nemusí chovat tak, jak by se chovala v přirozených podmínkách. V lepším případě by se narodil "trochu jiný" mamut, v horším (a pravděpodobnějším) případě by se vajíčko vůbec nezačalo vyvíjet nebo by březost nedospěla až k porodu.

Schopný podvodník

Hwang U-sok je bezesporu velmi schopný odborník na klonování, ale také největší vědecký podvodník 21. století. V roce 2005 se mu jako prvnímu na světě podařilo naklonovat psa. O několik měsíců později prohlásil, že jeho tým připravil kmenové buňky z klonovaných lidských embryí. Touto metodou by bylo možno připravit kmenové buňky šité na míru jednotlivým pacientům, což by přineslo revoluci v medicíně.

Jenomže brzy nato vyšlo najevo, že Hwang si své výsledky s kmenovými buňkami vycucal z prstu, i když naklonovat psa se mu skutečně podařilo.

Z vědecké celebrity se rázem stal psanec, od kterého se distancovala jeho mateřská univerzita i celá vědecká obec. Přišel o finance pro svůj výzkum, začala se o něj zajímat policie. Při vyšetřování vyšla najevo i etická pochybení, kterých se Hwang dopustil při získávání ženských vajíček pro svůj výzkum. Usvědčen byl i ze zpronevěry státních dotací, ale do vězení nakonec nešel.

Foto: Profimedia