Rozdíly v aktivitě lidí mohou pomoci při diagnostice bipolární poruchy a prevenci jejích opětovných projevů. Ukázala to nová studie vědců z klecanského Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Přesnější diagnostika může v budoucnu vést k efektivnější léčbě a schopnosti předvídat možné zhoršení stavu pacientů. V tiskové zprávě to sdělil mluvčí NUDZ Jan Červenka.
Bipolární afektivní porucha (BAP) se řadí mezi poruchy nálady a významně postihuje denní i spánkovou aktivitu člověka. V tuzemsku podle vědců postihuje přes 100 tisíc lidí.
Vědci z NUDZ a ČVUT sledovali skupinu pacientů s bipolární poruchou a zdravých dobrovolníků. Všichni nosili tři měsíce náramek vyvinutý speciálně pro psychiatrii českou společností Mindpax. "Jedná se o náramek podobný hodinkám, který však neukazuje čas, ale průběžně sbírá data o pohybové aktivitě, která pak odesílá na server k dalšímu zpracování. Pomocí tohoto systému bylo možné měřit aktivitu po delší dobu než je u podobných studií obvyklé," uvedl Jakub Schneider z ČVUT v Praze.
Studie vědců
U každého z účastníků výzkumu sledovali odborníci denně desetihodinové období, kdy byl daný člověk nejaktivnější. U zdravých lidí bylo toto období ve většině dnů přibližně ve stejném časovém rozmezí, u lidí s bipolární poruchou se časy tohoto období v jednotlivých dnech výrazně lišily. Podle studie tak lze až se 79procentní přesností rozpoznat, zda daný člověk trpí bipolární afektivní poruchou, a to i u lidí, kteří jsou tzv. v remisi a nepociťují žádné příznaky.
Bipolární porucha se projevuje střídáním fází mánie, deprese a stabilního období. "Manické epizody jsou charakteristické zvýšenou aktivitou, zlepšenou až euforickou náladou a pocitem přílivu energie. U depresivní fáze naopak přetrvávají pocity nedostatku energie a únavy, snižuje se aktivita a zhoršuje se nálada. Oba tyto stavy mohou výrazně zasahovat do pracovního i sociální života a mohou být i život ohrožující," uvedl Eduard Bakštein z NUDZ.
Na vývoji nového hybridního světelného systému na bázi grafenu budou spolupracovat vědci z Akademie věd ČR.
Zástupci Učené společnosti ČR žádají vládu, aby upustila od pokračování vývoje české vakcíny. Projekt je podle nich naivní a...
Kvůli pandemii se fungování Akademie věd ČR (AV) přesunulo z velké části do on-line prostředí. Výzvou byl například vývoj systému...
Probiotický kmen Lactobacillus bulgaricus zná díky bulharskému jogurtu celý svět. Místní vědci nyní objevili jeho silnější...
Paleontologové v Argentině odkryli pozůstatky gigantického dinosaura. Z několika objevených kostí soudí, že se mohlo jednat o...
Nejvýkonnější superpočítač v Česku, jehož instalace začala v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations při VŠB-Technické...
Lidé, kteří prodělali nemoc covid-19, budou vůči ní s vysokou pravděpodobností imunní nejméně pět měsíců.
Emise oxidu uhličitého se letos sníží o zhruba sedm procent. Odhaduje to studie mezinárodní skupiny vědců Global Carbon Project,...
Čtveřice studentů brněnské techniky vymyslela aplikaci, která dokáže třeba podle filmového vkusu poznat, jaký podcast by se...
Přednášky o planetě Mars, superhmotných černých dírách či družicích přinese festival kosmických aktivit Czech Space Week. Program...
Koronavirus uchycený na bankovkách, displejích telefonů nebo nerezové oceli může zůstat infekční až 28 dní. Podle australských...
Desítky českých vědců, včetně děkanů všech přírodovědeckých fakult v Česku, kritizují pondělní rozhodnutí vlády o zahájení...
Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané Harvey Alter a Charles Rice a Brit Michael Houghton za objev...
Moderní člověk Homo sapiens dosáhl nejzápadnějšího cípu Evropy před 41 až 38 tisíci lety, tedy přibližně o pět tisíc let dříve,...
Česká nanodružice VZLUSAT-2, která bude součástí rakety vyslané do vesmíru, je hotová. Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ)...
Zřejmě nejmodernější výcviková stáj v Česku začala sloužit studentům Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v...
Čeští vědci úspěšně dokončili první fázi vývoje vakcíny proti novému typu koronaviru. Prototyp testovaný na hlodavcích je...
Ve věku 101 let v noci na čtvrtek zemřel uznávaný astronom Luboš Perek, který se před lety mimo jiné zasloužil o vybudování...
Snazší přístup k informacím a rychlejší zavádění medicínských poznatků do praxe. To je cílem digitálního inovačního hubu...