Vědci popsali 139 nových druhů zvířat, včetně mravence, který hlídá housenky

09.08. 09:10 | Autor: ČTK

Mezi 139 novými druhy, které vědci z australské Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO) v uplynulém roce popsali, je slepý nosatec žijící v jeskyních, mravenec, který chrání housenky jednoho z nejvzácnějších australských motýlů, či první mnohonožka, která má více než tisíc nohou. Informoval o tom list The Guardian.

Mezi další objevy oficiálně pojmenované a popsané ve vědeckých časopisech patří 131 druhů hmyzu a dalších bezobratlých, čtyři ryby, tři rostliny a jedna žába.

Nově pojmenovaný mravenec, s latinským názvem Anonychomyrma inclinata, má pozoruhodný vztah k jednomu z nejvzácnějších a nejnápadnějších australských motýlů z čeledi modráskovitých - v angličtině nazvanému Bulloak jewel (Hypochrysops piceata).

Mravenci přenášejí housenky tohoto motýla v čelistech z jejich denního úkrytu pod kůrou na listy stromu, který místní domorodci nazývají buloke. Tato dřevina, která patří k přesličníkovitým a byl podle ní motýl pojmenován, housenkám slouží jako potrava. Zatímco se krmí, mravenci je ochraňují.

Zajímavé však je, že mravenci často housenky jedí, ale tento nový druh mravence slouží housenkám spíše jako chůva, uvedl David Yeates, odborník na hmyz z CSIRO. Za svou práci podle Yeatese dostávají mravenci od housenek cukernatou látku, kterou lze přirovnat k jakémusi mravenčímu opiu. "Zdá se, že žláza housenky se vyvinula právě proto, aby mravence nakrmila," uvedl Yeates.

Mezi nově popsané druhy patří i první mnohonožka, která má více než tisíc nohou, nalezená 60 metrů pod zemí v důlní oblasti v západní Austrálii, nová horská žába a čtyři nové mořské ryby. Co se týče ryb, tři z nových exemplářů se řadí k pestrobarevným bradáčům, kteří se vyskytují jen zřídka, protože žijí hlouběji, než kde se potápěči obvykle pohybují.

Podle odborníků z CSIRO byla oficiálně zaznamenána asi jen čtvrtina australské flóry a fauny, ale tento proces měl zásadní význam pro pochopení a ochranu rozsáhlých ekosystémů země.

Foto: deposithphotos/ antrey

Autor: ČTK