Vědci našli nejstarší hmotu na Zemi. Ukrývala se v meteoritu

Ilustrační foto.

Vědci našli v meteoritu z Austrálie nejstarší hmotu na Zemi. Některé částice jsou staré až 7,5 miliardy let, takže převyšují stáří Země, ale i stáří naší sluneční soustavy. Meteorit tvořený pevnými částicemi dopadl do Austrálie v 60. letech minulého století. Prvenství ve stáří však patří zrnkům hvězdného prachu ukrytým v kosmickém tělese, uvedl s odkazem na studii v nejnovějším číslem odborného časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) server BBC.

Podle prvků, které objevili rozborem částic hvězdného prachu, vědci zjistili, jak dlouho nalezený materiál putoval vesmírem. Jeho galaktická pouť trvala řádově miliardy let. Z těchto údajů pak odvodili stáří vzorků. Deset procent zrn bylo starší 5,5 miliardy let. Pro srovnání - stáří naší planety je 4,5 miliardy let a stáří Slunce 4,6 miliardy let.

Murchisonský meteorit, nazvaný podle místa nálezu v jihovýchodní Austrálii, se kromě stáří vyznačuje i jinou výraznou vlastností, a to zápachem. Tým vědců z USA a Švýcarska ho přirovnává ke zkaženému arašídovému máslu. Při výzkumu v oblasti ho cítili i lidé, kteří s meteoritem nepřišli do kontaktu. Úlomky tělesa, jehož původní hmotnost se odhaduje na sto kilogramů, se nacházely na území o rozloze 13 kilometrů čtverečních. Do oblasti dopadly v roce 1969.

Jehla v kupce sena

Podobně byly cítit i vzorky, které vědci získali z meteoritu. Jeho fragmenty nejprve rozdrtili na prášek, až vznikla zapáchající kaše. Tu následně rozpustili v kyselině, čímž izolovali hvězdný prach - cíl výzkumu. "Je to jako pálit kupku sena, abyste našli jehlu," popisuje analýzu profesor Chicagské university Philipp Heck.

Tento prach, který vědci nazývají presolární zrna, uvolňují do vesmíru zanikající hvězdy v závěrečné fázi své existence. Částice starší než Slunce se pak seskupují do nových hvězd, planet měsíců a meteoritů.

Při zkoumání murchisonského meteoritu vědci analyzovali 40 presolárních zrn, prvních, která kdy někdo v horninách Země nalezl. Zrna hvězdného prachu téměř nikdy na Zemi nevydrží v původní podobě, protože ho transformují pohyby zemských desek, vulkanická činnost a další geologické procesy.

Stáří těchto vzácných zrn badatelé určili tak, že změřili, po jakou dobu byla vystavena kosmickému záření. Tento proud energetických částic putuje naší galaxií a proniká přitom pevnou hmotou, s níž reaguje, a tak ji přetváří. Profesor Heck měření vysvětluje na příkladu. "Přirovnávám to k tomu, jako když do lijáku postavíte kbelík. Za předpokladu, že déšť je konstantní, množství vody nahromaděné v nádobě vám poví, jak dlouho byl kbelík na dešti."

Foto: pixabay.com/Hans

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Vědci objevili další kostru neandertálce v "hrobu s květinami"

Vědci objevili další zachovalou kostru neandertálce na nalezišti Šánidar na severu Iráku. Lokalita proslula v 50. a 60. letech...

Šéfka Akademie věd Eva Zažímalová je teprve druhou ženou v čele instituce

Šéfka Akademie věd je teprve druhou ženou v čele instituce

Odbornice na biologii rostlin Eva Zažímalová, která 18. února oslaví 65. narozeniny, je od března 2017 předsedkyní Akademie věd...

Ilustrační foto.

Dinosauři mohli být teplokrevní, domnívají se vědci

Otázka, zda dinosauři byli studenokrevní jako jejich příbuzní plazi, či spíše teplokrevní jako ptáci, je již mnoho let předmětem...

K ISS odstartovala nákladní loď Cygnus se zásobami.

K ISS odstartovala nákladní loď Cygnus se zásobami

K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) odstartovala v sobotu po několika odkladech nákladní loď Cygnus. Plavidlo společnosti...

Lebka neandrtálce.

Vědci našli důkazy o existence pravěkého druhu člověka

Vědci objevili důkazy svědčící o existenci dosud neznámého druhu pravěkého člověka, který žil v Africe před zhruba půl milionem...

Ilustrační foto.

Nádor tlustého střeva: nová metoda ho dokáže poznat z krve pacienta

Patentovanou metodu, která umožní z krve pacienta rozpoznat nádory tlustého střeva a konečníku, vyvinuli brněnští vědci. Pro...

Ilustrační foto.

Čeští vědci vyvinuli slepici odolnou vůči nevyléčitelné nemoci

Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd a společnosti Biopharm vytvořili geneticky upravené slepice odolné vůči viru...

Ilustrační foto.

Vědci ve Zlíně vyvíjejí ekologicky šetrné plastové misky

Vědci z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně vyvíjejí plastové potravinové misky vyráběné z ekologicky...

K výzkumu Slunce odlétá evropská sonda.

K výzkumu Slunce odlétá evropská sonda, kterou vyvíjeli i Češi

Na několikaletý výzkum Slunce se vydává sonda Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter, na jejímž vývoji a výrobě se...

Ilustrační foto.

Vědci z Brna chtějí využít larvy k přeměně mláta na krmnou moučku

Brněnští vědci využívají larvy hmyzu k tomu, aby odpadní mláto z výroby vína nebo piva proměnili na krmnou směs pro zvířata...

Ilustrační foto.

Kráter po meteoritu, jenž vyhubil dinosaury, obydlely sinice

Před zhruba 66 miliony let do oblasti dnešního Mexického zálivu dopadl meteorit, který po sobě zanechal 180 kilometrů široký...

Perspektivy zatmění Měsíce.

Astronomické foto dne v NASA: snímek Měsíce, na němž se podíleli i Češi

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír ve středu jako astronomickou fotografii dne zveřejnil Měsíc zobrazený ze sedmi míst...

Části studny uložené v konzervačním roztoku na Fakultě restaurování v Litomyšli.

Dřevěná studna nalezená u Pardubic je nejstarší na světě

Dřevěná studna, kterou archeologové našli při záchranném výzkumu pod budoucí dálnicí D35 u Ostrova v Pardubickém kraji, je...

Ilustrační foto.

Počasí ve světě se změní. Jakým způsobem se to projeví v Evropě?

Změny klimatu do roku 2050 nejvíce ovlivní thajský Bangkok, vietnamské Ho Či Minovo Město či nizozemskou metropoli Amsterodam....

Ilustrační foto.

Britští vědci hledají dobrovolníky. Chtějí uskutečnit výzkum o slimácích

Britští výzkumníci hledají dobrovolníky ochotné po dobu jednoho roku vědecky pozorovat život slimáků na vlastní zahradě. Vědci z...

Pohled na sopku Vesuv z italských Pompejí.

Dávná erupce Vesuvu proměnila mozek oběti ve sklo, zjistili vědci

Silný výbuch italské sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu přeměnil mozkovou tkáň jedné z obětí ve sklo, zjistili vědci. Muže...

Ilustrační foto.

Vědci zjistili, proč ze stresu šedivějí vlasy

Legenda praví, že Marii Antoinettě zbělaly vlasy přes noc, než byla popravena gilotinou za francouzské revoluce v roce 1793....

Požáry v Austrálii.

Požáry v Austrálii ohrožují vzácné živočichy

Vzácní živočichové v Austrálii, kteří se vyskytují jen na specifických místech, bojují o přežití kvůli rozsáhlým požárům. Ty...

Ilustrační fotografie.

Čeští vědci poznají skutečný věk člověka podle obsahu střev

Skutečné stáří člověka ovlivňuje zásadně stav jeho střev. Během života se v nich podíl přátelských bakterií, které ovlivňují naše...

Ptakopysk podivný.

Ptakopysk je v Austrálii téměř ohroženým druhem, ničí ho sucho

Kvůli suchu panují obavy, že by v Austrálii mohl vyhynout ptakopysk podivný. Uvedla to agentura AFP s odkazem na novou studii...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi