Vědci bilancují: Mikrobiom má pro zdraví zásadní význam

Ilustrační foto.

Prevence závažných chorob včetně rakoviny, snižování cholesterolu v krvi nebo úprava tlaku. To jsou jen některé z benefitů, které může přinést správná péče o náš mikrobiom. Vydavatelství Elsevier, které se specializuje na vědecké publikace, nyní přišlo s rozsáhlým materiálem, mapujícím dosavadní poznatky. Bilanční článek bulharských vědců mj. zmiňuje nově objevená probiotika vodního původu Lactobacillus Bulgaricus DWT1 a prognózuje využití probiotické kúry také v chovu zvířat či v rybářství.

I když celý obor výzkumu střevního mikrobiomu je stále ještě na svém počátku a autoři Marieta Georgieva, Kaloyan Georgiev and Naděžda Hvarchanovová z lékařské univerzity ve Varně konstatují, že bude třeba provést značné množství pozorování, již nyní je podle nich jasné, že správná kondice a vyváženost našich střevních bakterií má zásadní vliv na naše zdraví. Vědecká obec si tento fakt uvědomuje a ukazuje to i nárůst počtu článků a publikací na toto téma v posledních letech. V roce 2014 registrovali výzkumníci ve vědeckých publikacích 1476 článků, o pět let později v roce 2019 už jejich počet dosáhl 20 315. Zájem o výzkum mikrobiomu a s tím souvisejícího tématu probiotik ukazují i ekonomická data. Trh s probiotiky představoval v roce 2017 40 bilionů dolarů s tím, že se do roku 2023 předpokládá jeho růst na 64 bilionů.

Naše střevo hostí stovky druhů bilionů organismů

Lidský gastrointestinální trakt je hostitelem obrovského množství prospěšných bakterií známých jako střevní mikrobiota. Jde o 500 až 1000 druhů, přičemž tento počet je ovlivněn věkem daného člověka, složením stravy, životním stylem a dalšími faktory. V absolutních číslech je to zhruba 100 bilionů, což násobně přesahuje počet buněk samotného lidského těla. Udržování rovnováhy mezi těmito organismy je důležité pro správnou funkci trávení, má vliv na množství zánětů v těle, krevní tlak i celou řadu alergií a intolerancí. Vlivem nezdravého životního stylu, stresu, nedostatku spánku a dalších faktorů dochází k vychýlení zmíněné rovnováhy, kdy se některé kmeny bakterií přemnoží, jiné vymizí. Výsledkem je rozvoj nemocí, sílící alergie či psychické potíže. K obnovení mohou sloužit právě kvalitní probiotika. Ta mají podle autorů článku vliv i na prevenci mnoha onemocnění, jako jsou gastrointestinální infekce, enteritida, gastritida, vředy, vznik a rozvoj nádorů a další. Dílčí problém aktuální vědy spočívá v tom, že je složité dostat probiotika na místo jejich působení v tenkém, ale hlavně v tlustém střevě. Musí totiž projít trávicím traktem, aniž by byla poškozena. Na toto téma probíhá mnoho výzkumů a konkrétně ve Francii aktuálně probíhají pokusy se syntetickými proteiny, které by mohly probiotika obalit. Vypadá to ale, že samotná příroda je v tomto o krok napřed a nabízí vlastní recept v podobě mimořádně odolných bakterií.

Přírodní probiotika z vody bulharských hor

Lactobacillus Bulgaricus je v současnosti jedinou probiotickou bakterií pojmenovanou po konkrétní lokalitě. Lidem z oblasti bulharského pohoří Rodopy jsou její příznivé účinky známy již několik století, přičemž bakterie pocházejí ze zelených rostlin a vod tohoto pohoří, kde se jí daří díky zřejmě specifickým a jedinečným přírodním podmínkám. Při pokusech "vysadit" ji i v jiných lokalitách na světě totiž bakterie mutuje, ztrácí schopnost reprodukce a z prostředí postupně mizí. Kdežto v Bulharsku každoročně počátkem května může být izolována přímo z jarní vody v místních dubových lesích. S touto vodou je následně možné fermentovat mléko. V roce 2011 se tamním vědcům prof. Alexandrovovi a MUDr. Petrovové podařilo izolovat několik původních kmenů Lactobacillus Bulgaricus DWT1 a Steptococcus Thermophilus DWT4,5,6,7,8, ze kterých pomocí nejmodernějších biotechnologických metod připravili probiotikum Laktera a v roce 2015 získali na jeho výrobu patent v USA. Dané kmeny bakterií mají díky svému vodnímu původu mimořádnou odolnost při průchodu zažívacím traktem a mohou tak bez výrazných ztrát doputovat až do tlustého střeva. Zároveň těmto probiotikům nevadí ani skladování po dobu až dvou let při pokojové teplotě. Vědci při následných analýzách působení těchto probiotik zjistili jejich značný potenciál při prevenci celé řady onemocnění včetně těžkého průběhu momentálně aktuálního onemocnění covid-19, při snižování schopnosti replikace dalších virů nebo při ničení nádorových buněk.

Budoucnost léčby nejenom psychických poruch

Autoři zdůrazňují, že bude zapotřebí provést další velké, randomizované a placebem kontrolované studie, nicméně už teď je jasné, že probiotika představují pro lidské zdraví obrovský potenciál. Předpovídají, že v nejbližších letech budou využívána pro léčbu depresí, úzkostí a potenciálně dalších psychických poruch, přičemž jako jeden z dalších možných kroků označují implantování probiotik přímo do mozku pacientů. V souvislosti s rozvojem poznání v této oblasti je velmi pravděpodobné, že jejich prospěšné účinky by se daly kromě záchrany lidských životů využívat například i v chovu hospodářských zvířat, ryb či ve včelařství.

Foto: archiv

Autor: - red -



Čtěte dále

Ilustrační foto.

České mozky vyvíjejí pro NASA přístroj, který má vyřešit dlouhodobé stravování ve vesmíru

Přidají Češi svou ruku k dílu při meziplanetárním osidlování? Podnikatel a vizionář Jakub Krejčík, zakladatel společnosti Heaven...

Ilustrační foto.

Ptáci, kteří se v letu předvádějí, mívají více partnerek a bývají pestří

Druhy ptáků, jejichž samci se v letu předvádějí, mívají více partnerek a obývají spíše otevřené než lesní oblasti. Často jde o...

Globální oteplování (ilustrační foto).

Šance, že se v příštích letech svět oteplí o 1,5 stupně, je 50procentní

Pravděpodobnost, že se svět v příštích pěti letech oteplí o více než 1,5 stupně Celsia, je nyní téměř padesátiprocentní. Vyplývá...

Ilustrační foto.

Vědci z Brna pracují na nové metodě, jak detekovat anabolika v mase

Vědci z brněnské Mendelovy univerzity a dalších institucí pracují na nové metodě, jak snáze detekovat možná anabolika ve vepřovém...

Ilustrační foto.

Vědcům se podařilo omladit kožní buňky o třicet let, je naděje na zpomalení stárnutí

Vědcům z Cambridgeské univerzity se podařilo omladit kožní buňky 53leté ženy do podoby, jakou mají buňky 23letého člověka....

Ilustrační foto.

Protirakovinová látka účinkuje i na diabetes u myší

Pozitivní účinek protirakovinové látky MitoTam na zmírnění dopadů diabetu druhého typu u myší prokázal výzkum odborníků z...

Prvosenka jarní neboli petrklíč.

Vědci a ochranáři žádají veřejnost o pomoc se zkoumáním petrklíčů

Při jarních procházkách mohou lidé pomoci vědcům s výzkumem prvosenek jarních a prvosenek vyšších neboli petrklíčů. Experti z...

Ilustrační foto.

Závažnost příznaků covidu-19 nesouvisí s rizikem, že nakažený infikuje jiné

Příznaky covidu-19 nemají žádný vliv na pravděpodobnost, že nakažená osoba přenese nemoc na další lidi. Vyplývá to z britské...

ilustrační foto.

Častý pobyt na sociálních sítích ovlivňuje hlavně děti v rané pubertě, uvádí vědci

Častý pobyt na sociálních sítích může nejvíce uškodit dětem v rané pubertě a také adolescentům krátce po dosažení plnoletosti. V...

Ilustrační foto.

Umělá inteligence na turnaji porazila osm mistrů světa v bridži

Umělá inteligence na turnaji ve Francii porazila osm mistrů světa v bridži, karetní hře, kde až dosud měli kvůli jejímu...

Ilustrační foto.

Vědec usiluje o nový, zacílený způsob léčby žloutenky typu B

O nový způsob léčby jednoho ze závažných virových onemocnění, žloutenky typu B, usiluje doktorand Zdeněk Kratochvíl na Mendelově...

ilustrační foto.

Návrat vědců z Antarktidy byl letos náročnou, ale rychlou logistickou operací

Návrat letošní vědecké expedice Masarykovy univerzity z Antarktidy zkomplikovala pandemie koronaviru a částečně i válka na...

Technik archeologického výzkumu Aleš Mikeš ohledává 4. března 2022 místo nálezu železářské pece z 3. století před naším letopočtem, objevené na místě budoucí dálnice D55 u Bzence na Hodonínsku.

Archeologové našli u Bzence keltskou železářskou pec, vyzvednou ji celou

Archeologové ze společnosti Archaia objevili při průzkumu v místě budoucí D55 keltskou železářskou pec, která pochází ze třetího...

Ilustrační foto.

Vědci sestrojili robotickou rybu poháněnou lidskými srdečními buňkami

Vědci z Harvardovy univerzity sestrojili umělou rybu, jejíž ocas pohánějí buňky z lidského srdce. Experiment vzbuzuje naději na...

Ilustrační foto.

Lékaři chystají studii, která má potvrdit účinky laseru pro léčbu postcovidu

Čeští lékaři připravují studii, která má potvrdit účinky laserové terapie na poškozené plíce pacientů po covidu-19. Už v březnu...

Nejbohatší muž planety Elon Musk.

Musk věří, že se jeho Starship dostane ještě letos na oběžnou dráhu Země

Šéf společnosti SpaceX Elon Musk řekl, že velká vesmírná loď Starship, která by podle jeho vize měla sloužit k cestám na Měsíc,...

Ilustrační foto.

Už 30 let jsme v Česku on-line, internetové připojení využívá 83 procent obyvatel

Internetová služba World Wide Web vznikla původně jako prostředek ke sdílení vědeckých informací. Poté, co se v 90. letech 20....

Programování s roboty.

Hit mezi kroužky v roce 2022? Programování s roboty!

Roztomilý kamarád a učitel v jednom. Tím může být pro děti vzdělávací robot - hračka, která zabaví na dlouhé hodiny a pomůže...

Dron DJ1 Mini SE.

"Polonový" dron od DJI? Seznamte se s Mini SE

Proč polonový? Protože jde o vlastně o dron DJI Mavic Mini v šasi Mini 2 s pár drobnými vylepšeními. Pojďte se na parametry dronu...

Ilustrační foto.

Postoj lidí k médiím

Již od roku 2011 provádí výzkumná agentura Médea Research každoroční výzkum, ve kterém se dotazuje obyvatel ČR na jejich názor na...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi