Světelné znečištění je podle AV ČR nutné řešit i legislativně

03.10. 12:25 | Autor: ČTK

Noční obloha v Beskydech a světelný smog.

Ochranu před světelným znečištěním a následky nešetrných způsobů osvětlení zejména ve velkých městech je nutné řešit i legislativně. Nadbytečné umělé světlo v noci má totiž nežádoucí dopady na kvalitu života lidí i zvířat. Vyplývá to ze stanoviska Komise pro životní prostředí AV ČR na úterním semináři Světlo - dobrý sluha a špatný pán.

Světelné znečištění podle komise představuje zdravotní, bezpečnostní i ekologické riziko a lidé jsou jím ochuzeni například o pohled na hvězdnou oblohu. Jedním z nejvážnějších zdravotních dopadů umělého osvětlení je narušení tvorby hormonu melatonin, který je účinným antioxidantem a podporuje funkci imunitního systému. "Jeho nedostatek se odráží ve snížení regeneračních schopností lidského organismu a ve zvýšení rizika vzniku rakoviny a dalších civilizačních chorob," píše se ve stanovisku.

Zároveň podle odborníků dochází k narušování přirozeného biorytmu zvířat, změnám jejich teritoriálního či reprodukčního chování a narušení jejich orientace v krajině. Příčinami světelného smogu jsou podle komise nadměrné svícení bez úpravy intenzity světla v čase spánku, nevhodný směr světelného záření a používání světla s nevhodným zabarvením a intenzitou.

Podle komise je současná legislativa nedostatečná. "Nový zákon o ochraně ovzduší na rozdíl od dřívějšího neobsahuje ani definici světelného znečištění. Novela zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 2017 sice nově zavedla určitou regulaci umisťování světelných zdrojů, která je hodnocena jako pokroková, avšak týká se pouze národních parků," uvádí.

Za zásadní proto komise považuje vyhodnocení následků nešetrných způsobů osvětlení v krajských městech a dalších územích, promítnutí veřejného zájmu na ochraně před světelným smogem do legislativy, přiměřenou regulaci znečištění a omezení rušivého světla, posílení pravomoci obcí pro regulaci znečištění nebo zahrnutí problematiky do výuky ve školách.

Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR, která seminář pořádala, je jedním z pomocných orgánů Akademické rady AV ČR. Jejími členy je zhruba 20 vědců z různých ústavů a univerzit. Spolupracuje s ministerstvy a komisemi v Poslanecké sněmovně či Senátu.

Foto: ČTK , Kaloň Karel

Autor: ČTK