Akademii věd se zvýší rozpočet, podílela se na světových objevech

12.12. 12:09 | Autor: ČTK

Snímek z největšího vědeckého festivalu v ČR s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd.

Vědci z Akademie věd ČR (AV ČR) letos získali dva prestižní granty Evropské rady pro výzkum, v biologii a v ekonomii. Další badatelé se podíleli na světově významných objevech, například na vysvětlení původu kosmického záření nebo na vyvinutí metody, která umožní přenos léčiv velmi odolných typů rakoviny. Letošní úspěchy vědců shrnula na zasedání Akademického sněmu předsedkyně této instituce Eva Zažímalová. Zmínila se také o rozpočtu, který se má v roce 2018 zvýšit o 550 milionů korun na více než 5,6 miliardy.

Jeden z grantů Evropské výzkumné rady (ERC) získal letos David Doležel z Biologického centra AV ČR. Na pětiletý výzkum toho, jak hmyz vnímá čas pomocí světla, dostane dva miliony euro. O grant ERC úspěšně požádal také Jakub Steiner z Národohospodářského ústavu na projekt zkoumání iracionálního chování v ekonomických procesech. Granty ERC představují významnou podporu výzkumu z evrospkých peněz, Česko ale v jejich čerpání nebylo v minulosti příliš úspěšné. V minulosti je získalo jen pět procent žadatelů, evropský průměr je 12 procent.

Mezi největší letošní úspěchy vědců z Akademie věd zařadila předsedkyně objev Observatoře Pierra Augera v Argentině, na němž spolupracovaly Fyzikální ústav, Univerzita Karlova a Univerzita Palackého. Observatoř v září zveřejnila experimentální důkazy toho, že částice kosmického záření s extrémně vysokými energiemi k nám přilétají z prostoru mimo naši Galaxii. O další světově významný výsledek se postarali vědci z Ústavu makromolekulární chemie, kteří spolu se zahraničními kolegy vyvinuli látky, které mohou posloužit jako nosiče léčiv u metastazujících nádorů a u těch, které jsou rezistentní na léky podávané běžným způsobem.

Akademie věd letos hospodaří s částkou 5,1 miliardy korun ze státního rozpočtu. Je to necelá šestina peněz, které stát vydává na výzkum. Pro příští rok má mít Akademie věd o 550 milionu korun více, ve střednědobém výhledu na rok 2020 by toto číslo mělo vzrůst o dalších téměř 500 milionů. Jak uvedla Zažímalová, v této částce je zahrnuto i 210 milionů korun na každoroční zajištění laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech. "Domníváme se přitom, že pokud jde zejména o financování ELI Beamlines, do budoucna by mělo jít o mandatorní výdaj státního rozpočtu," řekla předsedkyně. Centrum má totiž po dokončení tvořit součást evrospkého konsorcia, jehož členy jsou přímo členské země, nikoli výzkumné instituce.

Příznivou změnu ve financování výzkumu znamenalo podle předsedkyně Zažímalové prohlášení, které letos v květnu podepsali vicepremiér Pavel Bělobrádek, bývalá ministryně školství Kateřina Valachová a zástupci Akademie věd a vysokých škol. Podle něj má v letech 2019-2023 růst institucionální podpora výzkumným pracovištím. Institucionální podpora zajišťuje chod pracovišť, kromě ní vědci získávají v soutěžích na konkrétní projekty podporu účelovou. Podle mezinárodního auditu z roku 2012 byl podíl účelové prodpory v Česku až nebezpečně vysoký. V prohlášení z května se signatáři dohodli na zvyšování institucionální podpory tak, aby pokryla 70 procent výdajů pracovišť AV ČR.

Foto: ČTK , Pancer Václav

Autor: ČTK