Válka o peníze na českou vědu se přiostřuje

01.07. 07:12 | Autor:

Akademie věd ČR přichází o peníze a nechce si to nechat líbit. Navíc zdůrazňuje, že ohrožena je celá česká věda a především základní výzkum. Důvod k obavám prý mají i vysoké školy. Debata na úterním mimořádném jednání Akademického sněmu byla nebývale vzrušená.

Své názory si za řečnickým pultem i v kuloárech vyměňovali zástupci Akademie věd, vysokých škol, politici i ministerští úředníci. Katalyzátorem současné napjaté situace je jednak ekonomická krize žádající si škrty ve státním rozpočtu, jednak nepovedená metodika pro hodnocení kvality české vědy.

Vláda na svém pondělním zasedání schválila návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj pro rok 2010. Celkové veřejné výdaje na výzkum zůstanou pro příští rok kvůli krizi stejné jako letos, tedy na úrovni 24,84 miliardy korun, přestože původně měly vzrůst o osm procent.

ČTĚTE TAKÉ: Stát pro nejbližší roky zmrazí výdaje na vědu

Jiří Drahoš převzal řízení Akademie věd v neklidných dobách. Pro Akademii věd je však situace ještě horší. Příští rok dostane proti letošku o 1,03 miliardy korun méně, což představuje pokles o dvacet procent. Rozpočet naší největší vědecké organizace se tak dostane na úroveň z roku 2006. A podle předběžného výhledu, který vypracovala vládní Rada pro výzkum a vývoj, má pokles pokračovat i v dalších letech - v roce 2011 o 34 procent proti současnému stavu a v roce 2012 o 48 procent, tedy téměř o polovinu.

„Navrhovaný pokles v roce 2010 a zejména obdobný vývoj v dalších letech by nevyhnutelně znamenal zánik soustavy pracovišť Akademie věd ČR v jejich současné podobě," prohlásil na Akademickém sněmu předseda Akademie věd Jiří Drahoš.

Útok na základní výzkum?

Akademie věd doplácí na souhru několika nepříznivých faktorů. Kromě ekonomické krize a chybně nastavené metodiky hodnocení výzkumu a vývoje se na jejím provozním rozpočtu negativně projeví i povinnost státu spolufinancovat projekty spadající pod evropské strukturální fondy. Vláda na ně pro příští rok vyčlenila 1,2 miliardy korun, které budou chybět jinde a nejvýrazněji právě v akademii.

Zatímco Akademii věd se rozpočet krátí, například ministerstvo průmyslu a obchodu dostane více peněz na projekty aplikovaného výzkumu. Takový postup je podle Jiřího Drahoše krátkozraký: „Řečeno ekonomickou terminologií: není důležité, aby se dnes vyrábělo naplno. Důležitá je pravděpodobnost, že to bude možné i zítra."

Před přílišným důrazem na okamžité aplikace na sněmu varovala i předsedkyně Učené společnosti Helena Illnerová: „Chtěla bych, aby politici nebyli netrpěliví."

Úspěchy Antonína Holého vycházejí ze základního výzkumu. V této souvislosti připomněla historii výzkumu Antonína Holého, našeho dnes nejúspěšnějšího vědce, pokud jde o ekonomické zhodnocení objevů. Na látkách později využitých v léčivech začal pracovat už v roce 1970, a to čistě v rámci základního výzkumu. Viread, dosud nejúčinnější lék proti AIDS, se dostal na trh až v roce 1992.

S podobnými argumenty v květnu na pražském Evropském fóru vědy a techniky vystoupil Kurt Wüthrich, nositel Nobelovy ceny za chemii, jehož základní výzkum přinesl po desítkách let miliardové zisky.

ČTĚTE TAKÉ: Nositel Nobelovy ceny v Praze obhajoval základní výzkum

Totéž potvrzuje i Karel Ulbrich z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd, který se podílí na vývoji cílených protinádorových léčiv: „Nejdříve studujeme vztah mezi strukturou a vlastnostmi látek, a teprve když je pochopíme, můžeme vyvíjet konkrétní léčiva. Je to základní výzkum, bez kterého to prostě nejde." Redukcí rozpočtu Akademie věd tak je podle něj ohrožen nejen základní výzkum, ale i na něj navazující výzkum cílený.

ČTĚTE TAKÉ: Akademie věd dala svým nejlepším miliony na výzkum

Ministryně školství a první místopředsedkyně Rady pro výzkum a vývoj Miroslava Kopicová na sněmu oponovala: „Na základní výzkum můžeme dávat jen tolik peněz, kolik si vyděláme. Zatímco aplikovaný výzkum je ten, který má peníze vydělávat."

Metodika je špatná, shodují se všichni

Na tom, že nová metodika hodnocení vědy vypracovaná vládní Radou pro výzkum a vývoj je špatná a vyžaduje zásadní reformu, se shodují snad všichni zúčastnění. „Ze státního rozpočtu se podporuje kvantita a průměrnost na úkor kvality a excelence," říká Jiří Drahoš. Akademii to vadí, protože nechce „nahrazovat jedno salto dvěma kotouly".

Nově přijatý způsob hodnocení se pokouší převést rozmanité vědecké výsledky na body, na jejichž základě je možno sestavovat žebříčky a přidělovat finance. Systém se však pokouší jednotně hodnotit nesouměřitelné obory. Vědce nutí, aby vykazovali „výsledky pro výsledky", ve vědeckých článcích citovali sami sebe a patentovali si technologie, o jejichž praktické využití nikdo nestojí. Znevýhodňuje také spolupráci více institucí, které se pak musejí o body dělit.

Metodiku kritizovala i Česká konference rektorů a Rada vysokých škol.

Miroslava Kopicová přiznává: „Systém hodnocení není dobrý, to víme všichni. Ale je to docela dlouhý proces. Třeba v Německu se metodika připravovala dva roky. Dohodnout se na něčem takovém je všude těžké." Rada podle Kopicové vyzvala všechny zainteresované instituce, aby do konce září předložily své představy. Zřejmě dojde mimo jiné k rozdělení způsobů hodnocení pro jednotlivé obory.

V ohrožení i vysoké školy?

Podle Jiřího Drahoše se nehraje pouze o budoucnost Akademie věd. „Zkreslená interpretace reformy výzkumu a vývoje Radou pro výzkum a vývoj bude znamenat během krátké doby likvidaci kvalitního základního výzkumu i v dalších institucích, zcela jistě i na vysokých školách." A to přesto, že se jich v prvním kroku změny v rozpočtu tak dramaticky nedotknou.

S tím souhlasí i místopředseda akademického senátu Univerzity Karlovy Josef Šlerka: „Akademie věd a vysoké školy soupeří o omezený zdroj, a proto se nám hůře uzavírají koalice. Hrajeme takové vězňovo dilema, tedy partii známou z teorie her. Jde o to, na kolik kol hrajeme. Některé vysoké školy se domnívají, že hrajeme na jedno kolo, a v takovém případě by bylo pragmatické Akademii věd podrazit. My se však domníváme, že hrajeme na více kol a je strategické s akademií spolupracovat."

Drahoš na Radu pro výzkum a vývoj zaútočil nezvykle silnými slovy: „Stále se snažím věřit tomu, že současný problém výrazného omezení činnosti Akademie věd nevznikl v důsledku naplňování přímého politického zadání. Záměrem úřednického aparátu je zejména usnadnit si práci. Podřízeni pohodlnosti, možná i zájmům spřízněných lobbistických skupin, se tito byrokraté vydali cestou popření smyslu reformy výzkumu a vývoje." Stávající kroky rady pro výzkum a vývoj jsou podle něj „nedomyšlené nebo možná naopak dobře promyšlené". Rada prý jen zneužívá současné ekonomické krize, aby oslabila pozici Akademie věd.

Akademie by měla pochopit, že za krize se musí šetřit, říká W. Bartoš. Na to reagoval Walter Bartoš (ODS), předseda sněmovního Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu: „S velkým znepokojením pozoruji, že se někteří z účastníků diskuse pokoušejí členům Rady pro výzkum a vývoj a jejím odborným komisím podsouvat úmysly Akademii věd zničit."

Připomněl, že radu tvoří pouze úředníci mající poradní hlas. Skutečné rozhodnutí leží vždy na vládě a parlamentu. „Problém je věcný, není za tím žádné spiknutí, žádná konspirace, žádná likvidace," zdůraznil Bartoš. Podle něj jsou škrty v rozpočtu logickým krokem v okamžiku, kdy stát kvůli vnějším okolnostem prostě nemá peníze.

Peníze odjinud?

Přijde Akademie věd skutečně o peníze na provoz, nebo se jen změní struktura financování a peníze přitečou odjinud? Na tom se vedení akademie a obhájci škrtů neshodli.

„Nevidím to tak dramaticky. Jak lze mluvit o likvidaci, když se rozpočet vrací na úroveň roku 2006?" ptá se ministryně školství Miroslava Kopicová. Akademie se podle ní od té doby personálně rozrostla pouze o 2,4 procenta, takže rozdíl nebude nijak dramatický. Navíc se sice sníží prostředky na provoz, ale Akademie věd se může zapojit do soutěže o další účelové prostředky a tím rozdíl eliminovat.

Budou čeští vědci odcházet do soukromého sektoru nebo do ciziny? Totéž říká i Walter Bartoš: „Pokud je Akademie věd tak dobrá - a já věřím, že je dobrá -, proč o finanční prostředky nechce soutěžit jako ostatní instituce a místo toho tlačí na politiky a žádá navýšení rozpočtu? Vedení Akademie věd by mělo zaregistrovat, že prosperita bohužel skončila, že je krize."

Podle Kopicové navíc v nejbližších letech do Česka přijdou obrovské peníze z evropských strukturálních fondů určených pro výzkum a vývoj, z nichž část Akademie věd získá. Lze je sice použít pouze na pracovištích mimo Prahu, ale akademii by se tím částečně uvolnily ruce.

Akademie věd tyto argumenty odmítá. „To je fikce. Jakmile v důsledku škrtů v rozpočtu zrušíme nějaké týmy, je logické, že se nemohou zúčastnit žádné soutěže," říká Jiří Drahoš a zdůrazňuje, že akademie je na rozdíl od jiných institucí svým provozem zcela odkázána pouze na jedinou rozpočtovou kapitolu určenou na vědu a výzkum. Nedostává například peníze za studenty, přestože na jejích ústavech působí tisíce doktorandů oficiálně náležících pod vysoké školy.

A pokud jde o evropské fondy, ty jsou podle Drahoše velmi striktně nastaveny a není možno je používat k záplatování děr v rozpočtu. Nehledě na to, že zatím není jisté, jaký podíl z jejich zdrojů Akademie věd získá. Před několika dny akademie například zastavila projekt synchrotronové laboratoře CESLAB, kterou chtěla vybudovat v Brně.

ČTĚTE TAKÉ: Akademie věd nevzdává projekt synchrotronu (rozhovor s Václavem Pačesem ze 17. 10. 2008)

Nejistá budoucnost

Jiří Drahoš je stále „realistický optimista" a doufá, že se ještě podaří finance pro provoz Akademie věd navýšit. Vedení akademie nicméně pracuje na krizové variantě rozpočtu: „Nebudeme nic stavět, nic opravovat, nebudeme kupovat žádné přístroje, pokud nám budou baráky padat na hlavu, necháme je lehce padat." Těmito opatřeními by se chtěli vyhnout masivnímu propouštění. Pokud by akademie neušetřila na provozu, musela by propustit asi 800 až tisíc zaměstnanců.

Akademický sněm přijal usnesení, v němž ukládá vedení akademie, aby o situaci dále jednalo s českou politickou reprezentací a aby o situaci informovalo evropského komisaře pro vědu a výzkum Janeze Potočnika a komisařku pro regionální politiku Danutu Hübnerovou. Dále má ve spolupráci s Radou vysokých škol a Českou konferencí rektorů co nejdříve zajistit vypracování návrhu kvalitního a funkčního systému financování výzkumu a vývoje. Zároveň sněm vyzval vládu a její radu k přepracování návrhu státního rozpočtu a dožaduje se jmenování nové Rady pro výzkum a vývoj.

Foto: profimedia.cz, ČTK