V Londýně je bezemisní zóna neúčinná

10.09. 14:23 | Autor: Radek John

Pražská radnice se chystá vytvořit bezemisní zóny s omezeným vjezdem starších vozidel. Největší taková zóna je v Londýně. Podle vědecké studie je ale zatím neúčinná.

Do vnitřní části Prahy by od 1. ledna 2017 nemělo být možné vjet autem s naftovým motorem vyrobeným před rokem 2001, nebo autem s benzínovým motorem vyrobeným před rokem 1993. Zbylá auta musí mít nálepku, že splňují normu Evropské unie Euro 3. Podobné zóny fungují ve 195 zemích světa. Největší je v Londýně. Když ji Britové před sedmi lety zaváděli, očekávali hlavně snížení množství škodlivin ve vzduchu a zlepšení zdraví dětí. Koncentrace prachových částic měla již během prvních pěti let klesnout až o šest procent. Skupina vědců v čele s Helen Woodovou z londýnské King’s College ale tvrdí, že omezení je k ničemu.

Londýnské pásmo snížených emisí má plochu 1600 km2 a žije v něm asi 8,2 milionu lidí. Jenže omezení jsou jen mírná. Osobní automobily a motocykly do něj mají vjezd zdarma. U ostatních kategorií vozidel záleží na jejich stáří. Evropská unie totiž povoluje prodávat nová vozidla, jen pokud splňují normy, které čas od času zpřísňuje. Dopravní zácpa (ilustrační foto).

Evropské Normy

Stará vozidla, která se do nich nevejdou, smí jezdit dál, dokud nedoslouží. V Londýnské zóně však musí za vjezd platit. Týká se to například autobusů starších než devět let nebo velkých dodávek starších než dvanáct let. Normy podle vědců zvýhodňují dieselové motory. Ty totiž vytvoří méně skleníkových plynů než benzínové při stejném množství paliva. Zůstane po nich však víc pevných prachových částic

"V posledních patnácti letech jsme zažili dieselizaci automobilové flotily," citoval britský deník The Telegraph Matthewa Pencharze z Londýnské radnice. " Jejich podíl se z méně než deseti procent trhu změnil na víc než polovinu."

Vědci svou studii zveřejnili v časopise PLoS ONE. Tvrdí, že v letech 2009 a 2010 sice prachových částic v centru Londýna ubylo, v roce 2011 se ale jejich množství vrátilo přibližně na původní úroveň.

Kašlaví školáci

Zavedení zóny nevylepšilo ani zdraví dětí, které v ní chodí do školy. Výzkumníci sledovali 995 školáků mezi osmi a devíti lety. Zajímaly je tři okruhy příznaků: sípavé dýchání, rýma a záněty kůže. Údaje o nich porovnali s daty o znečištění. Děti nebyly zdravější dokonce ani v letech, kdy znečištění klesalo.

Prachové částice zvyšují výskyt astmatu a alergií. Vyvolávají několik typů rakoviny, například plic. Usazují se ve stěnách tepen, které pak kornatí. Většinou se jich rozlišují dvě kategorie. Londýňané se pokusili zbavit smogu. Neuspěli.

První z nich je do deseti mikrometrů, druhá pod dva a půl mikrometru. Menší částice jsou smrtonosnější. Když jich v krychlovém metru vzduchu přibyde 10 mikrogramů, zvýší se výskyt rakoviny plic o 36 procent.

U větších částic je to při stejném přírůstku o 22 procent. V Londýně se koncentrace částeček do 2,5 mikrometrů na kubík vzduchu pohybovala okolo 16 mikrogramů. V Praze to za minulý rok bylo přibližně stejně.

Olympiáda bez smogu

Restrikce provozu je běžný způsob obrany měst. První takové omezení ostatně zavedl už Caesar v roce 45 př. Kr. Zakázal v centru Říma všechny povozy, kromě těch, převážejících kněze, státní hodnostáře, návštěvníky města a významné občany. Současná velkoměsta (např. Mexico City, São Paulo) omezují vjezd podle čísel na registračních značkách. K nejmasovějšímu takovému opatření se v poslední době odhodlal jednadvaceti a půl milionový Peking během letní olympiády. Střídavě zakazoval liché a sudé poznávací značky. V čínském případě bylo omezení úspěšné. Smog v Pekingu.

Znečištění kleslo o čtyřicet procent. Potvrdilo se, že pokud má restrikce fungovat, musí být dostatečně radikální.Pekingská radnice spolupracuje také s firmou IBM na výpočetním systému, který bude doporučovat například uzavření konkrétních továren nebo silnic.

Kromě centrálních systémů řízení existují i programy do telefonů, jež umožňují jednotlivým občanům se znečištění vyhnout. Takovou aplikaci si můžete stáhnout například pro zmíněný Londýn. V Dublinu zkouší počítačová společnost Intel experimentální síť senzorů, propojených s mobily.

"Představte si třeba, že máte astmatické potíže. Pomocí počítače nebo telefonu si můžete vyrobit mapy okolí, které vám řeknou, kudy si můžete jít zaběhat, a vyhnete se přitom hodně znečištěným oblastem," řekl TÝDNU Charles Sheridan z Intelu. Nejdůležitější parametr takových sítí je jejich hustota. Čím víc senzorů, tím líp. Podle Sheridana je ideální rozlišení na úrovni jednotlivých ulic.

Foto: ČTK/PA/Tim Ireland, ČTK/ZUMA/Vna, ČTK/AP

Autor: Radek John