Až devadesát procent koček, čtvrtina domácích psů a více než polovina koní trpí osteoartritidou. Kmenové buňky mají potenciál díky svým vlastnostem poškozené buňky chrupavky, šlach nebo svalů nahradit, a zlepšit tak kvalitu života mnoha zvířat. Tým českých vědců z firmy Contipro, která už 30 let patří mezi lídry v oblasti kyseliny hyaluronové a tkáňového inženýrství, nyní vyvíjí inovativní buněčnou terapii, která léčbu kmenovými buňkami zjednoduší pro běžnou praxi.
V současnosti se léčbě kmenovými buňkami věnují veterinární ambulance a kliniky po celém světě včetně České republiky, přičemž čísla jejich úspěšnosti se pohybují na úrovni 80 až 95 procent. Úspěšnost léčby kmenovými buňkami potvrdila ve výzkumu publikovaném v Stem Cells Translational Medicine i veterinární klinika v Itálii, která léčila kmenovými buňkami 130 psů trpících osteoartritidou. Až 78 procentům psů se zlepšil zdravotní stav už po jednom měsíci léčby a po šesti měsících se úspěšnost zvýšila na 88 procent. V porovnání se standardní léčbou nezaznamenali lékaři žádné vedlejší účinky.
Vedlejší účinky souvisely především s léčbou kortikosteroidy, kterou veterináři často využívají. Ty snižují zánět, a tedy i bolestivost poraněné šlachy, zároveň však brání kvalitnímu zhojení. Při opakovaném podávání kortikosteroidů mohou navíc vznikat i systémové komplikace, včetně nežádoucích změn ve funkci plic či jater.
"Šlacha mimo jiné už nemá takovou pružnost a často dochází k opakovaným poraněním. Pokud závodní kůň nedosahuje původní úrovně, jeho sportovní kariéra končí. Terapie kmenovými buňkami poraněnou šlachu zahojí se zachováním původní elasticity - kůň může bez omezení dál závodit. Již po měsíci od aplikace může být na ultrazvuku vidět zhojení až devadesáti procent šlachy," vysvětluje Eva Weissová, výzkumná pracovnice z biotechnologické společnosti Contipro. "V případě složitějších zlomenin u psů pomáhá léčba kmenovými buňkami hojení kosti, a může tak dokázat zabránit amputaci končetiny," dodává.
Veterináři nejčastěji využívají pro léčbu pojivových tkání mezenchymální kmenové buňky. V případě autologní terapie lékař odebere patřičné množství kostní dřeně nebo tukové tkáně zvířete. Z odebrané tkáně se v laboratoři Contipra izolují a kultivují kmenové buňky. Autologní kmenové buňky jsou tělu vlastní, čímž je minimalizována možnost odmítnutí léčby imunitním systémem, ale i nechtěné reakce.
Po aplikaci buňky pomáhají produkcí cytokinů snižovat zánět, aktivovat sebeobnovu buněk v místě poškození a nastartovat tak proces regenerace.
Aby se léčba kmenovými buňkami stala dostupnější a rozšířenější, vědci z českého Contipra se rozhodli vyvinout produkt, který bude distribuovaný v injekci a připravený na okamžitou aplikaci. "Po odebrání materiálu, ze kterého se kmenové buňky izolují, se kmenové buňky kultivují přibližně dva až tři týdny. Poté, co bude nakultivováno množství buněk adekvátní danému poranění, bude k dispozici léčivý přípravek, který bude ihned k použití a veterinář s ním už nemusí nijak manipulovat," uvádí Weissová.
Léčivo bude zapotřebí aplikovat do 24 hodin, přičemž způsob podání závisí na diagnóze. Ve většině případů léčby onemocnění nebo úrazů pohybového aparátu budou kmenové buňky aplikované lokálně k místu poškození.
Ke zlepšení zdravotního stavu dochází během několika týdnů. "Délka léčby po aplikaci je ale individuální podle typu a velikosti poranění. Významnou úlohu sehrává i věk - buňky mladšího pacienta mají často výraznější regenerativní potenciál. Rovněž platí, že organismus bude u mladších jedinců na léčbu rychleji reagovat," doplňuje Eva Weissová.
Výzkumníci z Dolní Dobrouče se chtějí v nejbližších měsících zaměřit na léčbu osteoartritidy a pomocí experimentální léčby na míru vyvíjet další léčiva na bázi kmenových buněk. Ty totiž dokážou být nápomocné i při jiných onemocněních. Do budoucna se nabízí i kombinovaná léčba kmenovými buňkami a kyselinou hyaluronovou, která má sama o sobě protizánětlivé a regenerativní vlastnosti.
Skládky odpadu u velkých měst jsou zdrojem vylučování velkého množství metanu, který přispívá k oteplování. Uvádí se to ve studii...
Druhová rozmanitost stromů v tropických ekosystémech je mnohem vyšší, než se dosud předpokládalo. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu...
Mezi 139 novými druhy, které vědci z australské Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO) v uplynulém roce...
Lékaři z londýnské nemocnice Royal Free Hospital oznámili, že pro lidi postižené hemofilií B objevili průlomovou léčbu, která je...
Stav beztíže, který ve vesmíru na vlastní kůži zažívají astronauti, způsobuje velký úbytek kostní hmoty. U mnoha astronautů se...
Do výzkumu diabetu a nemocí srdce v České republice půjde z evropských fondů více než miliarda korun. Na projektu Národního...
Odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně odkryli pozůstatky dalšího z domů v tábořišti pravěkých lovců u Mohelna...
Viry, které způsobují průjmy a další žaludeční potíže, jako je rotavirus, mohou ve sladké vodě zůstat infekční až po dobu tří...
Pokud ještě teď před prázdninami přemýšlíte nad dovolenou zalitou sluncem nedaleko tuzemských luhů a hájů, možná jste při svém...
Ničivý výbuch italské sopky Vesuvu, který vedl k zániku Pompejí a dalších okolních měst, nenastal na konci srpna, jak se dosud...
Nový výzkum portugalských vědců by mohl dát zcela nový význam termínu "pivní pupek". A pivo by se mohlo zařadit po bok červeného...
Riziko úmrtí v souvislosti s horkem bylo v Praze mezi lety 2010 až 2019 téměř dvakrát vyšší než v předchozích třech dekádách....
Novou metodu kódování vytvořili vědci z Česka. Principem se podobá bezkontaktním a široce využívaným RFID čipům, je však na...
Předčasné úmrtí kvůli kouření v ČR nejvíce hrozí v Ústeckém kraji. Vyplývá to z nové studie vědců z Národního ústavu duševního...
Nová mobilní aplikace Tree Check rozpozná druh stromu, prozradí i to, kolik v létě vypaří vody či jak velký stín díky své listové...
Přidají Češi svou ruku k dílu při meziplanetárním osidlování? Podnikatel a vizionář Jakub Krejčík, zakladatel společnosti Heaven...
Druhy ptáků, jejichž samci se v letu předvádějí, mívají více partnerek a obývají spíše otevřené než lesní oblasti. Často jde o...
Pravděpodobnost, že se svět v příštích pěti letech oteplí o více než 1,5 stupně Celsia, je nyní téměř padesátiprocentní. Vyplývá...
Vědci z brněnské Mendelovy univerzity a dalších institucí pracují na nové metodě, jak snáze detekovat možná anabolika ve vepřovém...
Vědcům z Cambridgeské univerzity se podařilo omladit kožní buňky 53leté ženy do podoby, jakou mají buňky 23letého člověka....