Protein lidského vajíčka, který má důležitou roli při oplodnění, objevil tým s českým vedením. Vyvinul i buněčné kultury pro "výrobu" proteinů vajíčka, sdělila ve čtvrtek Akademie věd (AV) v tiskové zprávě. Poznatky by v budoucnu mohly pomoci v diagnostice i léčbě neplodnosti. Studii publikoval časopis Science Advances. Mezinárodní tým vedla Kateřina Komrsková z Biotechnologického ústavu AV a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
"Objevili jsme nový fúzní receptor na lidském vajíčku, který se váže na klíčový protein spermie. Díky jejich interakci dochází ke spojení lidské spermie a vajíčka, tedy i ke vzniku života," popsala Komrsková. Za objevem je téměř 20 let výzkumu. Projekt začal na univerzitě v Sheffieldu ve Velké Británie, kde Komrsková působila v době svého doktorského studia.
"Pro hledání mutací způsobujících nádory jsme používali metodu One-Bead One-Compound (OBOC) assay, kdy se na speciální kuličky vážou interagující partneři. A nás napadlo, že bychom tuto metodu mohli použít i pro hledání fúzních receptorů na povrchu vajíčka, které jsou zcela klíčové pro interakci spermií a které stále neznáme," uvedla Komrsková. "Vyrobili jsme statisíce různých kuliček, kdy každá měla na povrchu kousek bílkoviny. Tyto kuličky jsme inkubovali s lidskými spermiemi a ty, u kterých došlo k vzájemné interakci, jsme izolovali a po mnoha dalších experimentech jsme identifikovali kandidátní fúzní protein," vysvětlila vědkyně.
Kvůli tomu, že se zkoumaný protein vyskytuje jen u lidí, tým musel vyjednat etické souhlasy s výzkumem, což podle Komrskové trvalo roky. Experti pak získávali od klinik asistované reprodukce vajíčka, která nemohla být využita při umělých oplodněních, ale i spermie zdravých dárců.
Speciální buněčné struktury připomínající vajíčka, které tým vyvinul, pak podle Komrskové umí "vyrábět" proteiny, jež se běžně vyskytují na povrchu lidského vajíčka. "Což nám umožnilo dělat řadu experimentů. Ale reálná lidská vajíčka nemůže v takových výzkumech nic nahradit," zdůraznila vědkyně. Připomněla pak chvíli prvního pozorování lidského vajíčka s obarvenými částmi fúzního receptoru.
"Poprvé jsme viděli výrůstky, tzv. mikroklky na povrchu vajíčka poseté signálem, který patřil našemu objevenému proteinu - nádherné! Zvolili jsme pojmenování po řecké bohyni mateřství Maia. Navíc to bylo v květnu - podle římského kalendáře Maius. Také náš nový receptor interaguje s vazebným receptorem JUNO, který dříve objevila jiná skupina, i v mytologii je bohyně Juno propojena s Maiou," sdělila Komrsková.
Vědkyně zdůraznila, že o oplodnění se dosud mnohé neví. "Každý takový poznatek, který přispívá k pochopení fyziologických procesů, může nalézt přímé uplatnění v lidské medicíně," dodala Komrsková s tím, že výzkum by mohl vést k lepší léčbě neplodnosti i dalšímu vývoji antikoncepčních prostředků. Tým nyní v navazujícím projektu dále zkoumá proteiny, které mohou být zásadní pro vznik života.
Stanovit terapeutické možnosti probiotik u osob vystavených extrémnímu povětrnostním podmínkám a stresu. To je jeden z hlavních...
Vědci z Kolumbijské univerzity v USA zjistili, že pětiminutová chůze každou půlhodinu je nejlepším lékem proti následkům sedavého...
Evropská sonda Juice je připravena na svou osmiletou cestu k Jupiteru. U největší planety Sluneční soustavy se mimo jiné pokusí...
Návštěvy parků a dalších městských zelených ploch či komunitní zahradničení mohou u lidí žijících ve městech snížit potřebu...
Vědci z Univerzity Karlovy v Praze budou v projektu RECETAS zjišťovat, zda mohou společné aktivity v přírodě seniorům zlepšit...
Čeští a američtí vědci budou nově spolupracovat na vědeckých projektech v kyberbezpečnosti. Za českou stranu bude jejich činnost...
Ze zemědělské půdy mizejí ptačí druhy, upozornili vědci z Akademie věd ČR (AV). Důvodem jsou podle nich změny v zemědělství a...
Vědci zjistili, že kosmické počasí může zapříčinit například výpadky navigací na Zemi. Pomalé kmitání takzvaného slunečního větru...
Vědci z Fakulty technologické zlínské Univerzity Tomáše Bati zkoumají možné využití zbytků vzniklých při zpracování kapra...
Česká republika navýší svůj příspěvek na investice do kosmických programů evropské vesmírné agentury ESA na 62 milionů eur (asi...
Umělá inteligence může ušetřit čas lékařů i pacientů. Projekt Res-Q+ českých vědců pro celou EU ji zatím ověří u nemocných po...
Krysy mají vrozený smysl pro rytmus, což je schopnost, která dříve byla přisuzovaná pouze lidem. Podle listu The Guardian to...
Využití vlastností derivátů vitaminu B2, tzv. flavinů, může zlepšit organickou syntézu nezbytnou například při výrobě léčiv. Řekl...
Vědci z Česka objevili a popsali protein, který hraje důležitou úlohu v imunitní odpovědi organismu a rozvoji některých...
Vědci pomocí moderní počítačové techniky zrekonstruovali z lidské lebky nalezené v Mladečských jeskyních pravděpodobnou podobu...
Pacientům, kterým musí být kvůli chronickým zánětům nebo riziku rakoviny odebrána slinivka, mohou pomoci jejich vlastní buňky,...
K lepšímu poznání problémů lidí podmíněně propuštěných z vězení má pomoci výzkum týmu z Akademie věd ČR (AV) a Institutu pro...
Milion ptáků ročně zahyne v Česku po nárazu do prosklené překážky. Vyplývá to z odhadů tuzemských ornitologů. Česká společnost...
Britští vědci pomocí nového typu sonaru objevili na dně Irského moře vrak parníku Mesaba, který v roce 1912 vyslal na palubu...
Více než tisícovce druhů palem hrozí vyhynutí, uvádí studie, o které v úterý informoval server BBC News. Vědci použili umělou...