Těžká voda chutná lidem sladce, letitý spor se uzavírá, zjistili vědci

Ilustrační foto.

Tým vědců s českým vedením provedl experimenty, které potvrdily, že těžká voda lidem chutná sladce. Podle odborníků byl ohledně chuti těžké vody dlouholetý vědecký spor. Vedle zapojení lidí-ochutnávačů a myší výzkumníci využili i upravené buňky s receptory chuti. Článek o výsledcích experimentu publikoval prestižní časopis Communications Biology. V tiskové zprávě o tom  za Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB) informoval Dušan Brinzanik. Chemici těžkou vodu využívají při určování chemické struktury metodami nukleární magnetické rezonance či neutronového rozptylu.

Těžká voda se od obyčejné vody liší tím, že vodíkové atomy tvořené protonem a elektronem v ní nahrazuje stabilní izotop vodíku - deuterium. Deuterium má v jádře navíc neutron. Těžká voda tak má o 10 procent větší hustotu než běžná voda. Chemicky jsou oba typy vody prakticky stejné, což by nahrávalo tomu, že mají stejnou chuť - neutrální.

"Navzdory tomu, že tyto dva izotopy vody jsou chemicky identické, a přestože chuťové vnímání je založené právě na chemických vlastnostech, se nám podařilo jednoznačně prokázat, že lidé, na rozdíl od myší, jsou schopni odlišit jejich chuť a že těžká voda nám chutná sladce," uvedl vedoucí týmu, fyzikální chemik Pavel Jungwirth, který pracuje na ÚOCHB. Vědec nedávno v podcastu AV Věda na dosah uvedl, že první vědecké svědectví o sladké chuti těžké vody se objevilo už ve 30. letech. V polovině 30. let však také vyšel krátký článek nositele Nobelovy ceny za chemii za objev deuteria Harolda C. Ureye, který tvrdil, že obě vody jsou od sebe chuťově neodlišitelné. A právě tento výstup diskusi na téma chuti těžké vody na dlouhou dobu značně ovlivnil.

Nynější tým experimenty provedl jak na lidech a myších, tak i na geneticky upravených buňkách obsahujících lidský receptor pro sladkou chuť. Tím podle dřívějšího vyjádření Jungwirtha odpadly možné psychologické aspekty, které mohou mít u lidí vliv i v případě slepých experimentů. Tyto postupy pak vědci zkombinovali s metodami molekulárního modelování. Zjistili, že chuť těžké vody u lidí zprostředkovává receptor sladké chuti.

"Právě to dokazuje, že vnímání sladké chuti těžké vody je slabý, ale reálný efekt odehrávající se přímo na úrovni chuťového receptoru, a ne někde dále v signálních drahách. Vlastně to znamená, že svým jazykem jsme schopni vnímat rozdíly způsobené kvantovými efekty, což je fascinující," zdůraznil Jungwirth. Podle něj se tak letitý vědecký spor studií uzavírá.

Vědec pak řekl, že s kolegy těžkou vodu poprvé, pro zajímavost, ochutnali zhruba před pěti lety. Standardní experiment však začal později. "Dali jsme se dohromady s kolegyní v Izraeli, která testuje umělá sladidla. A má na to zhruba 20 studentů. No a trvalo to asi dva roky," řekl vědec k délce výzkumu. Těžká voda se využívá například i v lékařství - při metabolických měřeních. Poznání, že vyvolává reakci receptoru sladké chuti, přítomného na jazyku i v dalších tkáních lidského těla, tak podle zástupců ÚOCHB může být přínosnou informací pro klinické lékaře i pacienty.

Další studie by měly najít přesné místo a způsob, jakým těžká voda aktivuje chuťový receptor u lidí tak, že chutná právě sladce. Jungwirth podotkl, že i na těchto výzkumech by se rád podílel. "Ale my jsme tam teď narazili na takovou zeď - nevíme přesně, jak vypadá struktura receptoru sladké chuti. Takže čekáme, jestli nějací krystalografové, nebo pomocí kryo-elektronové mikroskopie, určí tu strukturu. Pak bychom se mohli ptát, kde se ten efekt přesně projevuje," popsal vědec. "A hlavně, ta základní otázka je... My víme, že se ty receptory chovají jinak v těžké vodě a v 'lehké' vodě. Ale v těžké vodě se chová jinak i receptor slané chuti nebo hořké chuti. A ta otázka je, proč je to sladké, proč to není slané nebo hořké. Tuto otázku dnes neumíme zodpovědět. Takže tam, myslím, bychom se ještě chtěli posunout," uzavřel Jungwirth.

Za ÚOCHB na výzkumu Jungwirth pracoval s Philem Masonem a studenty Carmelo Temprem a Victorem Cruces Chamorrem. Na projektu se pak podílela také skupina vedená Mashou Niv z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě a Maik Behrens z Technické univerzity v Mnichově.

Foto: deposithphotos/ BestPhotoStudio

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Vážné onemocnění covidem může podle vědců způsobit pokles inteligence

U lidí, kteří prodělali nemoc covid-19, je pravděpodobnější zhoršení výsledků inteligenčních testů a nejhorší dopady na rozumové...

Ilustrační foto.

Ideální rozestup mezi dávkami vakcíny Pfizer je osm týdnů, tvrdí britští vědci

Ideální rozestup mezi oběma dávkami proticovidové vakcíny firem Pfizer a BioNTech je osm týdnů, řekli serveru BBC News autoři...

Ilustrační foto.

Studie vědců má pomoci zmapovat problémy po covidu

Nová studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) má pomoci zmapovat neurologické a spánkové problémy po prodělání...

Ilustrační foto.

Miliardář a vizionář Elon Musk chce vyslat lidi na Mars

Své vize mění ve skutečnost. Americko-kanadský podnikatel jihoafrického původu Elon Musk se podílel na vzniku internetového...

Ilustrační foto.

Množství kyslíku ve sladkovodních jezerech rychle klesá, varují vědci

Množství kyslíku ve sladkovodních jezerech mírného pásu po celém světě rychle klesá. Z velké části to způsobuje změna klimatu.

Ilustrační foto.

Vědci umějí prodloužit život myší o 23 procent, myslí si, že to dokážou i u lidí

Izraelským vědcům se podařilo prodloužit život myší o 23 procent a doufají, že použitá metoda by mohla fungovat i u lidí.

První čtyřnohý robot americké společnosti Boston Dynamics byl představen 25. května 2021 na tiskové konferenci Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Tým z ČVUT získal robota, který zvládne schody, nyní mu vylepšují vnímání

Čtyřnohého robota, který bezpečně zvládne zdolat schody i další překážky v náročném terénu, nedávno získal tým robotiků na...

Ilustrační foto.

Tým z Česka vyvinul novou metodu pro výzkum molekul biologických vzorků

Tým z Česka vyvinul metodu, která umí poskládat třírozměrný hologram několika molekul biologického vzorku.

Ilustrační foto.

Akademici založili školu doktorských studií, pomůže studentům přírodních věd

Podpořit vzdělávání doktorandů má nově založená Škola doktorských studií v přírodních vědách. Cílí také na větší zapojení...

Ilustrační foto.

Vědci navrhli, jak zlepšit poruchu řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou

Tým brněnských neurovědců přišel s metodou, jak zlepšit poruchu řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou.

Ilustrační foto.

Podle vědecké simulace srážce s planetkou bomba nezabrání

Vědci americké vesmírné agentury NASA a Evropské kosmické agentury (ESA) při počítačové simulaci hrozby srážky Země s velkou...

On-line diskuse na téma Evropská vize pro umělou inteligenci 2021.

Evropská vize pro umělou inteligenci 2021

Evropští vědci zapojení do čtyř sítí excelentních center AI napříč Evropou připravili pro veřejnost dvouhodinovou sérii diskuzí....

Ilustrační foto.

Umělou inteligenci v EU využívá sedm procent firem, v Česku méně

Umělou inteligenci loni v zemích Evropské unie využívalo sedm procent firem, které mají alespoň deset zaměstnanců. Uvedl to dnes...

Ilustrační foto.

Čeští vědci se podíleli na přípravě protilátek na klíšťovou encefalitidu

Mezinárodní vědecký tým, jehož členy byli i zástupci českobudějovického biologického centra a brněnského Výzkumného ústavu...

Ilustrační foto.

Vědci vyvinuli novou protinádorovou látku, zabraňuje metastazování

Novou protinádorovou látku vyvinul vědecký tým z Česka. Látka nazvaná mitoDFO využívá toho, že nádorové buňky potřebují více...

Ilustrační foto.

Olomoučtí vědci s kolegy vyvinuli ultramalé a vysoce účinné solární pece

Olomoučtí vědci společně se zahraničními kolegy vyvinuli ultramalé a vysoce účinné solární pece. Využít se dají například pro...

Ilustrační foto.

Zažímalová: Priority jsou růst rozpočtu i přenos znalostí k praxi

K prioritám pro následující roky patří nárůst rozpočtu Akademie věd ČR (AV) i přenos poznatků výzkumů do praxe. Některé ústavy AV...

Ilustrační foto.

Počet nových případů covidu by měl klesnout na 1400 denně

Počet nových případů covidu-19 by měl podle vědců z iniciativy Sníh klesnout zhruba na 1400 denně, tedy 100 na 100 tisíc obyvatel.

Ilustrační foto.

Vakcína proti covidu-19 byla uvedena na trh v rekordním čase. Proč to nejde s jinými léčivy?

Vakcína, jejíž úlohou je zastavit celosvětovou pandemii, se dostala na trh v rekordně krátkém čase. Dá se však tento efektivní...

Ilustrační foto.

ČVUT vyvíjí čističku vzduchu s novým typem filtru proti virům

Na filtračním materiálu, který lze sterilizovat elektrickým proudem, se zakládá koncept čističky vzduchu vyvíjené na ČVUT.

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi