Koronavirus uchycený na bankovkách, displejích telefonů nebo nerezové oceli může zůstat infekční až 28 dní. To je závěr studie provedené australskou Organizací pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO) a zveřejněné v časopise Virology Journal. Podle australských vědců tak koronavirus může na povrchu přežít o mnoho déle, než se původně předpokládalo. Jak ale připomíná server BBC, mnozí odborníci mají pochyby, nakolik je nákaza po kontaktu s infikovaným povrchem častá, výzkum byl navíc prováděn v laboratorních podmínkách.
Odborníci z agentury CSIRO konstatují, že koronavirus je "velmi odolný" a ve tmě a při pokojové teplotě 20 stupňů Celsia může přežít 28 dní na hladkých površích, jako jsou papírové nebo plastové bankovky a sklo používané pro displeje mobilních telefonů. Virus způsobující chřipku pro srovnání ve stejných podmínkách přežije 17 dní.
Předchozí laboratorní výzkumy přitom udávaly, že virus SARS-CoV-2 může přežít dva nebo tři dny na bankovkách či sklu a až šest dní na povrchu z plastu nebo nerezové oceli, i když výsledky analýz se různí.
Studie také uvádí, že koronavirus přežívá kratší dobu při vyšších teplotách. Pokud je na určitém povrchu po 24 hodin vystaven teplotě 40 stupňů Celsia, přestává být infekční. Virus zároveň vydrží déle na hladkých površích než na porézních materiálech, jako jsou textilie, na nichž zůstane infekční nejdéle 14 dní.
Australští vědci zkoumali virus ve tmě. Jak ale připomíná BBC, již dříve bylo prokázáno, že UV záření ve slunečním světle virus SARS-CoV-2 zabíjí. Objevují se také pochyby, zda nákaza kontaktem s infikovaným povrchem skutečně představuje větší nebezpečí. Koronavirus se totiž obvykle přenáší kapénkami při kašlání, kýchaní či mluvení.
Ron Eccles, bývalý ředitel centra pro výzkum nachlazení a chřipky na Cardiffské univerzitě, je toho názoru, že závěr studie způsobuje "zbytečný strach". Eccles zdůraznil, že viry se dostanou na povrchy společně s hlenem, když lidé kašlou, kýchají nebo se jich dotýkají špinavýma rukama. Za takové situace viry podle něj přežívají spíše jen několik hodin, protože hlen představuje pro viry nepřátelské prostředí díky tomu, že obsahuje bílé krvinky s enzymy, které viry ničí, nebo jiné chemické látky s neutralizujícím účinkem.
Monica Gandhiová, která vyučuje medicínu na Kalifornské univerzitě, pak tvrdí, že koronavirus se kontaktem s infikovaným povrchem nešíří. Emanuel Goldman z Rutgers University v článku publikovaném v The Lancet uvádí, že "šance přenosu z neživého povrchu je velmi malá". Podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) se lidé sice mohou nakazit i tak, že se dotknou infikovaného povrchu z plastu či kovu, takový případ přenosu je však podle CDC výrazně méně častý než jiný způsob nákazy.
Paleontologové v Argentině odkryli pozůstatky gigantického dinosaura. Z několika objevených kostí soudí, že se mohlo jednat o...
Nejvýkonnější superpočítač v Česku, jehož instalace začala v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations při VŠB-Technické...
Lidé, kteří prodělali nemoc covid-19, budou vůči ní s vysokou pravděpodobností imunní nejméně pět měsíců.
Emise oxidu uhličitého se letos sníží o zhruba sedm procent. Odhaduje to studie mezinárodní skupiny vědců Global Carbon Project,...
Čtveřice studentů brněnské techniky vymyslela aplikaci, která dokáže třeba podle filmového vkusu poznat, jaký podcast by se...
Přednášky o planetě Mars, superhmotných černých dírách či družicích přinese festival kosmických aktivit Czech Space Week. Program...
Desítky českých vědců, včetně děkanů všech přírodovědeckých fakult v Česku, kritizují pondělní rozhodnutí vlády o zahájení...
Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané Harvey Alter a Charles Rice a Brit Michael Houghton za objev...
Moderní člověk Homo sapiens dosáhl nejzápadnějšího cípu Evropy před 41 až 38 tisíci lety, tedy přibližně o pět tisíc let dříve,...
Česká nanodružice VZLUSAT-2, která bude součástí rakety vyslané do vesmíru, je hotová. Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ)...
Zřejmě nejmodernější výcviková stáj v Česku začala sloužit studentům Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v...
Čeští vědci úspěšně dokončili první fázi vývoje vakcíny proti novému typu koronaviru. Prototyp testovaný na hlodavcích je...
Ve věku 101 let v noci na čtvrtek zemřel uznávaný astronom Luboš Perek, který se před lety mimo jiné zasloužil o vybudování...
Rozdíly v aktivitě lidí mohou pomoci při diagnostice bipolární poruchy a prevenci jejích opětovných projevů. Ukázala to nová...
Snazší přístup k informacím a rychlejší zavádění medicínských poznatků do praxe. To je cílem digitálního inovačního hubu...
Na základě rozboru izotopů obsažených ve vlasech je možné zjistit, zda má člověk zdravou stravu, nebo zda konzumuje příliš mnoho...
Tání ledových příkrovů v Grónsku a na Antarktidě odpovídá nejhoršímu možnému scénáři Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC)...
Poslední odběr vajíček od vzácných samic severních bílých nosorožců skončil bez výsledku. Žádné embryo se z deseti odebraných...
Česká egyptologie má díky desítkám odborníků výbornou pověst. Zásluhu na tom mají především vědci z Československého, nyní...